Nalezla štěstí v neštěstí – tragická nehoda jí změnila život a poskytla finanční prostředky pro splnění snu

- Reklama -

Jak to vypadá, když se koníček změní v povolání?

O tom by mohla vyprávět Lenka Sedlářová, rodačka z podhorského českého Šumperka, která od malička fandila boardům.

Vyhledávala je v jakékoliv formě. V zimě to byl snowboard, vzhledem k blízkosti hor a sjezdovek. S kamarády zkoušeli všechno – les, překážky, skoky…

Jenže to jí pořád nestačilo.

Mimo zimní sezónu tak prázdné místo po oblíbeném zimním boardu zaplnil poněkud variabilnější longboard. Na něm pak od rána do večera, jak to čas dovolil, brázdila městské ulice, silnice, parky…

První kontakt

A jedno léto vyměnila Lenka i longboard. Po brigádě v zahraniční s kamarády za vydělané peníze zapůjčili dodávku. Během projíždění Francií a Španělskem se jí poprvé dostalo možnosti vyzkoušet surf. Okamžitě mu propadla. Když po čase odjela na Erasmus na Kanárské ostrovy, kde se její obydlí nacházelo pouhých 10 minut od surfové pláže, měla jasno. Koupila svůj první surf.

Pot a dřina

Spolu s ním přišla do jejího života nejen velká radost, ale i dřina. „Když jsem potom začala surfovat, připadalo mi, že ta hodina denně ve vodě mě strašně nabila, i když jsem byla fyzicky vyřízená,“ popisuje své první zkušenosti Lenka. A jak je to dnes?

Jediná Češka s prestižní licencí ISA

Dnes je Lenka jako jediná Češka držitelkou prestižní instruktorské licence surfařské organizace ISA, která ji opravňuje vyučovat surfing kdekoliv na světě.

A to také Lenka dělá. Jako instruktorka surfování tráví většinu roku v exotických destinacích u moře. Zároveň vede se svým partnerem lifestylovou cestovní agenturu se surfařskou školou.

Ze snowboarďačky surfařkou

Z vášnivé snowboarďačky a milovnice horských vršků se tak stala profesionální sportovkyní ve zcela jiném odvětví. Chladné horské prostřední vyměnila za teplé přímořské krajiny, kde sice také zdolává vršky, ale poněkud odlišným způsobem. Samozřejmě to také není žádná legrace. Pokořit vlnu je totiž mnohdy mnohem složitější, než sjet kopec.

„Postavit se na surfu je ta lehčí část, zatočit nebo cokoli udělat na vlně je další věc. Jde totiž hlavně o to, umět přečíst vlny, což chce hodně času ve vodě. Vlny se pořád mění, každá je jiná,“ říká k tomu Lenka a s úsměvem dodává, že „surfování je strašně těžké, to je na tom to krásné. Člověk se učí surfovat celý život.“

Všechno zlé je pro něco dobré

Surfování představuje pro Čechy poněkud neobvyklý koníček. Lze jej totiž provozovat pouze u moře. Znamená tak mnoho cestování. Jak Lenka řešila finanční stránku věci, dokud jí bylo surfování pouze vášní a zábavou?

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Jinak tomu nebylo ani v případě Lenky. Objevila totiž štěstí v neštěstí. Tím neštěstím byla nehoda, kterou prožila, když se ocitla při šílené havárii.

Ve Studénce na Moravě spadl na rozjetý vlak most. Lenka musela strávit několik nepříjemných chvil na nemocničním lůžku. Pak se na ni usmálo štěstí. Dobrá pojistka, odškodné a peníze za trvalé následky posloužily jako počáteční vklad do nutného cestování. Lenka se tak mohla vydat vstříc svému snu…

—-

A jak to bylo dál? Kam se Lenka dostala, víme. Ale jak se tam dostala? Co přesně je náplní její práce? A jak vypadá takový běžný den instruktorky surfingu? Má vůbec prostor pro nějaký volný čas? Plánuje někdy návrat na rodnou Moravu?

Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v novém čísle časopisu Business Life, který obsahuje detailní rozhovor s Lenkou Sedlářovou. Jedinou Češkou, která vlastní prestižní licenci surfařské organizace ISA. K tomu, aby Vám časopis přišel do schránky, stačí zaregistrovat se zde.

© Kateřina Lukášová

- Reklama -