Díky malé dceři vybudovala firmu. Musela jsem, říká samoživitelka

Eva Štěpánková, zakladatelka firmy Ryor
- Reklama -

Ptáte se, k čemu je láska, která nevyjde a vyzní do ztracena? Třeba Vás jako vábnička vtáhne na cestu, kterou by Vás v životě nenapadlo jít.

Vyprávět o tom může Eva Štěpánková. Nebýt lásek a velké zodpovědnosti, nevznikla by nikdy její kosmetická firma Ryor.

Za chemií z lásky

Ačkoli si přála studovat dějiny umění, z gymnázia se přihlásila na Vysokou školu chemicko-technologickou. Tolik milovala spolužáka, který se tam hlásil také. Láska k němu nevydržela, nicméně něco jiného milovat začala – chemii.

Po škole nastoupila do Ústavu lékařské kosmetiky a sedmnáct let se specializovala na výrobu a vývoj kosmetiky. Jako vedoucí výroby zajišťovala, organizovala a realizovala celou maloobchodní výrobu. Nejenže čerpala know-how, ale začínala poznávat, jaké to je vést muže, a to i o dvě generace starší.

A jednoho dne, jak už se to u zaměstnanců stává, prostě přerostla firmu. Napadaly ji jiné receptury, ale vedením to nebylo kladně přijímáno. „Vývojové oddělení mělo vlastní, silně teoretický přístup,“ usmívá se dnes.

Usmívá se, protože v té firmě nezůstala, aby se trápila a rozčilovala. Prostě – odešla a vytvořila si vlastní značku s vlastní recepturou.

Ale to se stalo až v pravý čas. Předtím se totiž muselo stát něco podstatnějšího.

Drsný osud

Její maminku postihla mrtvice a ochrnula. „Maminka mě vychovávala sama a neměla to snadné. Cítila jsem jako svou povinnost vrátit jí to a postarat se o ni, a to s pomocí rehabilitační sestry a pečovatelky, kterou jsem začala platit. Do nějakého ústavu bych ji dát nedokázala…“

Poprvé se v ní ozvala silná zodpovědnost. Udělat správnou věc.

O maminku se starala dlouhých deset let. A to přesto, že po dvou letech manžel řekl NE. „Nepřetržitá péče o maminku si prostě vybrala svou daň. Snažila jsem se manželovi vyjít vstříc, přestěhovali jsme se do nového domu, ale zjistili jsme, že prostě spolu už vůbec neumíme žít. On měl svou představu, já odlišnou prioritu. Naše cesty se rozešly, a s nimi my.“

Další závazek, na který zůstala sama

K rozchodu možná přispělo i to, že za dvanáct let manželství se jí nepodařilo otěhotnět. Začala si myslet, že děti mít nemůže. Dost možná byl ale na vině stres z kleští, kterými ji svíral na jedné straně bývalý manžel a na druhé straně péče o maminku.

Bylo jí 43 let, když nečekaně otěhotněla. Její přítel byl o dvacet let mladší a odešel krátce poté, co se dcera narodila.

Přehodnotila i práci. Domluvila se se Státním statkem Praha-západ a začala pro něj vyvíjet kosmetické přípravky založené na přírodních extraktech. Organizovala vývoj, domácí výrobu, sháněla suroviny a stroje. I když Státní statek posléze ukončil výrobu, Eva již měla dostatečné zkušenosti na to, aby udělala další samostatný krok. Tentokrát k podnikání.

Jak to, že ji nebrzdilo malé dítě?

Ba naopak – jak to, že ji motivovalo malé dítě?

Obraťte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -