Nauč se padat z koně, říká muž, který nepřipustil, že by neměl pravdu

- Reklama -

Když říkáme: „Nezáleží na tom, kolikrát spadneš, důležité je, aby ses pokaždé zase postavil na nohy a zkoušel jít dál!“, vyjadřujeme tím příběh Václava Muchny, který dnes stojí za firmou s půlmiliardovým obratem a dodává: „Nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla. Abychom si ho však užili, musíme se naučit i padat.“

První pády

Muchnovi nemusíte vyprávět, co to je neuspět v podnikání. Zná to. A stejně tak ví, že neúspěch je jen dílčí porážka, součást cesty k úspěchu. Jak to zjistil?

Podnikat zkoušel už jako student. Je to sedmnáct let, co se jeho snahy začaly točit kolem softwaru a správy sítí. Nejprve k tomu směřoval sám, pak k tomu přitáhl několik kamarádů. První projekty nevyšly z různých důvodů; jednou kvůli podcenění finančního managementu, jindy se příliš soustředili na technologie a zapomněli na marketing.

Jeden projekt ale byl relativně úspěšný. Multimediální projekt o Austrálii byl technologicky nadčasový, dokonce s ním vyhráli pár ocenění.

Přesto to nevyšlo.

Další pád

Projekt narazil na strop. Nepodařilo se jej globalizovat, tedy prodat do/v zahraničí. A velikost českého trhu dlouhodobě nestačila na uživení.

Co byste dělali po třetím neúspěšném pokusu o vyhoupnutí se do sedla koně? Vzdali byste se? A proč, když to napočtvrté vyjít může?

„Mou hlavní motivací nepřipustit, že jsem neměl pravdu,“ přiznává Václav Muchna, který své touze obětoval, co se dalo. Jednu dobu bydlel přímo v kanceláři, protože byla levnější než pronájem bytu, sprchovat se chodil do hospody, kterou vedla jeho kamarádka. „Když jsem se měl rozhodnout, jestli platit nájemné v bytě, nebo v kanceláři, vyhrála kancelář, protože byla pro mě jako pro podnikatele důležitější. Firma přece potřebuje svou image, zázemí, adresu. To se bez kanceláře neobešlo.“

Pojďme více do jeho hlavy. Proč vlastně tak zarytě trval na podnikání? „V životě mě provází přesvědčení, že vím všechno lépe než ostatní,“ usmívá se. „Učitelé nebo případní šéfové v zaměstnání pro mě nebyli akceptovatelní. V čem by měli být lepší než já? Jen proto, že jsou starší? Že je někdo jmenoval? Co když i já mám pravdu tím, že jsem objevil jinou cestu, které oni pouze nevěří nebo si ji neumějí představit?“

Nejtvrdší pád

V roce 2000 založil s kamarády firmu, která se podílela na projektu freehostingového serveru na Slovensku. „Měli jsme na starosti programování a další ajťácké záležitosti. Bylo našlápnuto ke slušnému úspěchu, který nám měl vynést několik milionů korun, což pro nás, dvaadvacetileté kluky, byla neuvěřitelně lákavá představa.“

V roce 2002 měl přijít podpis vytoužené smlouvy a přítok vysněných peněz. Den před podpisem se však stalo něco šokujícího. „Slovenští partneři nám projekt ukradli a zmizeli neznámo kde. Od té doby je nikdo neviděl. Našemu Y Softu zůstaly jenom dluhy,“ krčí rameny.

Smolař, řeknete si. Nejspíš byste mu ani nevyčítali, kdyby se rozhodl se vším seknout. Ale to by nebyl Václav Muchna, aby si tolik neúspěšných pokusů naopak nevyložil jako znamení, že je nutné prostě hledat pouze jinou cestu. „Položil jsem si jedinou otázku: Co mám udělat pro to, abych objevil tu správnou cestu? A obdržel jsem jedinou odpověď: Zkoušet, zkoušet, zkoušet. A když to příště zase nevyjde, tak znovu zkoušet, zkoušet a zase zkoušet…“

Popáté už v sedle

Na vítězný nápad paradoxně nepřišel Muchna ani žádný z jeho kolegů. „Vymyslel to zákazník. Bohunická nemocnice potřebovala systém, kterým by zabezpečila kontrolu tisku na společných tiskárnách a ochránila tak citlivá data pacientů. Už jsme jen realizovali.“

Po pěti letech svého krkolomného podnikání vystoupil na trh projekt SafeQ. A jak už to v životě bývá, splatil Muchnovi, který se nevzdal, všechno předchozí marné úsilí. Dnes prodává své produkty ODHADEM do stovky zemí světa. Kuriózní je, že přesné číslo ani Václav Muchna neví: „Počítali jsme to do sedmdesáti, pak jsem to přestal sledovat.“

Když dnes slýchá, že měl prostě jen štěstí, musí se smát. „Zdá se, že čím více úsilí vkládám do své práce, tím více štěstí mám… To mě vede ke konstatování, že úspěch nezávisí na štěstí. Štěstí není v žádných okolnostech, které padají z nebe, ale v tom, pro co si tvrdě dojdete. Úspěch je svým způsobem o tvrdohlavosti, spalující touze a ochotě to stále zkoušet, dokud se to nepovede.“

Neúspěch dnes vnímá jen jako dopravní značku Zákaz vjezdu, která křičí: Tudy ne. „Ale to neznamená, že to nemůže jít jinudy. Na každém je, jestli se před takovou značkou zastaví a už tam zůstane, nebo najde jinou cestu.“

Detailní rozbory konkrétních kroků, jimiž úspěšní lidé uskutečňují své sny, ukazujeme v tištěném magazínu Business Life. Nové číslo zaměřené na začátky bez peněz, bez nápadu, bez sebevědomí atd. (ano, i tak může začít úspěšné podnikání) zasíláme do schránek všem, kdo se přihlásili zde.

Diskusní stránka BusinessLeaders je zde.

© Veronika Vajglová, Petr Casanova

- Reklama -