Dnes nezačnu, protože… Nejčastější výmluvy, kterými brzdíme sami sebe

"Dnes nezačnu, protože..." Praxe, která se osvědčuje všem, kdo odkládají. Zapíšou si, co přesně si mysleli, že nedokážou. A poté jdou a zkusí to. Nakonec se vrátí k zápisku a připíšou poznámku, jestli byla oprávněná. Tím ohodnotí svou výmluvu.
- Reklama -

Zabrzděte auto a zkuste se rozjet.

Nepůjde to.

Vystupte a hledejte problém všude kolem.

Nenajdete ho.

Je uvnitř. Ve funkci, kterou jsme neodbrzdili.

Tak je to i s námi. Naší brzdou není páka, ale obelhávání sebe sama. Vždycky lépe víme, proč něco NEudělat, NEzkusit, do čeho se NEpustit, než naopak.

Proto jsme mnohem náchylnější k NEúspěchu.

Co kdybychom ale odbrzdili své NE?

"Bojím se." Tečka. To lidem stačí. Co kdyby si ale položili otázku: Bojím se OPRÁVNĚNĚ?
„Bojím se.“ Tečka. To lidem stačí. Co kdyby si ale položili otázku: Bojím se OPRÁVNĚNĚ?

90 % všech strachů, které nás brzdí, se nikdy neuskuteční. A z těch, které se naplní, se 90 % nenaplní tak katastroficky, jak si je malujeme. Z toho vyplývá, že naše brzdy jsou v drtivé většině neopodstatněné. Představte si, že se něčeho bojíte – a ono to je ZBYTEČNÉ. Jen to nevíte.

Strach existuje pouze v naší hlavě. Tak jako výmluva. Téměř vždycky, když najdeme odvahu si svou výmluvu zapsat a následně vyzkoušet, zda byla opodstatněná, přesvědčíme se, že jsme schopni si se situacemi konstruktivně poradit. Lži, které se chováme v hlavě, naše konstruktivní schopnosti nevyužijí. Udržují nás v nevědomosti o tom, čeho jsme opravdu schopni. A to je velká škoda.

Henry Ford (1863–1947) to vyjádřil jasně: Ať si myslíme, že něco dokážeme, nebo nedokážeme, vždycky budeme mít pravdu. Náš život totiž vytváří to, čemu věříme.

Které nejzbytečnější lži potřebujeme ze své hlavy odbrzdit a jak jednoduše na ně sami můžeme reagovat?

„Nemám na to“

Ještě nikdo nedosáhl úspěchu, ke kterému se neodhodlal. Aby dítě mohlo chodit samo, muselo se jednou pustit stěny nebo ruky rodiče. Samozřejmě, že na to nemělo. Ale jeho úspěch začal vírou.

Jestliže nevěříme v sebe, nedivme se, že v nás nevěří ani ostatní. Se sebedůvěrou se nerodíme, nabýváme ji. Buduje se odvážnými až bláznivými činy, které nemají naději na úspěch. Ovšem už tím, že se o ně pokusíme, jsme schopni zjistit, PROČ na to nemáme ­– kde jsou naše rezervy, na jejichž odstranění můžeme zapracovat.

Pustíme-li se od stěny, zjistíme to, jak se dělá krok.

„Ještě nemám dostatečné zkušenosti a znalosti“

Nikdo nemá dostatečné zkušenosti a znalosti, dokud je nezíská. Zkušenosti nepadají shůry, musejí se sbírat. A jinak se nedají sbírat než vlastními pokusy.

I proto je úspěch definován jako okamžik následující po sérii neúspěchů. Nezkušenost ani neznalost nejsou problém, jsou pouze výchozím stavem. V dnešní době internetu jsme obklopeni informacemi a inspiracemi. Zbývá pouze naše ochota učit se. Ostatně, v časopise Business Life ukazujeme krok za krokem, jak podnikáním nepolíbení lidé vyrostli vlastními chybami a ponaučeními.

Jaké další zbytečné výmluvy nás brzdí?

Jak jinak o nich můžeme začít přemýšlet?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -