5 tipů, jak správně naložit s kritikou a vytěžit z ní maximum

Nehledej v kritice to špatné, ale to dobré.
- Reklama -

Máte rádi kritiku?

Cože, Vy se kritice vyhýbáte?

Znamená to, že netěžíte ze zpětné vazby?

Pak byste si měli přečíst tento článek.

V každém vztahu existuje vysílač a přijímač. Vysílačem je například podnikatel, který prodává svůj produkt. Vysílá informaci, jak je produkt úžasný. Přijímačem je zákazník, který si produkt kupuje, pakliže reklama „správně vazbí“.

To je ovšem pouhá polovina podnikatelského úspěchu. Správný podnikatel, pokud chce být ještě úspěšnější, musí vyžadovat takzvanou zpětnou vazbu. Tedy informaci, jak se zákazníkovi produkt líbil/nelíbil. Cílem podnikatele totiž není prodat, ale prodávat. To znamená opakovat prodej, a to nejen jiným zákazníkům, ale například i tomuto jednomu zákazníkovi. Ten ovšem musí být spokojen.

Při zpětné vazbě se tedy obracejí role. Vysílačem je zákazník, který vysílá pochvalu/kritiku. Přijímačem je podnikatel, který ovšem musí „správně vazbit“, tedy umět si vyhodnotit zákazníkovu informaci tak, aby mu pomohla.

A to je kámen úrazu.

Nejen vyhodnocení zpětné vazby, ale i následná reakce na kritickou zpětnou vazbu bývají tak nevhodné, že mohou ukončit vztah mezi podnikatelem a zákazníkem. Kdo tratí? Podnikatel, samozřejmě.

Co tedy dělá špatně, že se sám připravuje o zákazníka a rozvoj?

Věnujte, prosím, pozornost následujícím 5 minelám. A mějte na paměti, že zpětnou vazbu dostáváme nejen jako podnikatelé, ale i jako zaměstnanci (od svých nadřízených, kolegů, klientů) nebo jako životní partneři.

1. Zpětná vazba není útok, proto se nebraňme.

Co je zpětná vazba? Pamatujme si toto: Je to skrytý poklad. Trezor, který zvenku možná vypadá podezřele nebo dokonce odpudivě, ale obsahuje to, co životně potřebujeme.

Zpětná vazba je totiž jedním z prostředků osobního růstu. Většinou nás překvapí a zaskočí, protože často jde o fakta, kterých si vůbec nejsme vědomi. Jde-li například o názor nadřízeného, na čem máme zapracovat, jsme schopni si ho vykládat osobně a jako útok. Jenže tak to není.

Nesmí nás přemoci obranný mechanismus. Představme si muže, který před námi prudce vzpřímil paži a my jsme se lekli, že nás chce uhodit. A on nám přitom chtěl jen ukázat směr, kterým se máme vydat. Neútočí, proto se nemusíme bránit.

Každá zpětná vazba si zaslouží přesný opak: Poděkovat, případně požádat druhého o pomoc v oblastech, ve kterých si sami nevíme rady. Z „kritika“ se tak může stát důležitý spojenec, kterému nakonec můžeme být velmi vděční.

2. Nechovejme se ukřivděně.

Pokud někdo odhalí problém, o kterém víme, nebo problém, o kterém jsme nevěděli, a o to více nás mrzí, hlavně nehledejme chybu v člověku, který na problém ukázal. Nehledejme chybu nikde jinde mimo sebe. Nezpochybňujme fakta, která nám byla sdělena, natož abychom se stavěli do pozice oběti.

Zpětná vazba si nikdy nezaslouží ukřivděnou reakci. Pokud je zpětná vazba pouze jiným názorem, daným odlišnými zkušenostmi nebo návyky druhé osoby, nemusíme ji zpochybňovat. Raději přemýšlejme o tom, jak je možné, že naši cestu někdo vidí odlišně a zda by se dala projasnit, udělat lépe.

3. Soustřeďme se na sebe, ne na okolí.

Vždyť to dělají všichni, tak proč to vyčítáte mně?“ Ukázková neadekvátní reakce na návrh možného zlepšení. Co je na této obranné reakci všechno špatně?

Předně, zpětná vazba nikdy není výčitka.

A potom, odpovědí „dělají to všichni“ jen ukazujeme, že se zaměřujeme na ostatní, ba dokonce že se podle ostatních chováme. To samozřejmě musí zpomalit náš osobní rozvoj. Budeme-li se totiž chovat jen podle ostatních, budeme se průměrovat podle davu.

Kdykoli se rozhodneme dělat to, co dělají ostatní, budeme mít pouze to, co mají ostatní.

Pokud se ale rozhodneme vystoupit z průměru, stačí využít lekci, kterou nám zpětná vazba dává, a vytěžit z ní maximum. Jak se to dělá?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -