Mobbing – peklo na pracovišti, které nechcete nikdy zažít

- Reklama -

Připadáte si v práci jako vetřelec?

Nerozumíte si s kolegy?

V rámci časopisu Business Life se věnujeme nejrůznějším tématům týkajících se kariéry, a nevyhýbáme se ani těm negativním. V aktuálním čísle jsme se zaměřili na syndrom vyhoření, nyní otevíráme další – takzvaný mobbing.

Jestliže jste se v práci stali terčem posměchu a jste nuceni neustále poslouchat neopodstatněné ironické narážky na vlastní osobu, a někdy máte pocit, že se proti Vám všichni spikli, může jít o závažný problém.

Možná jste se stali obětí mobbingu.

Možná, že Vás kolegové považují za vetřelce, před nímž jako stádo hájí své území.

V takovém významu se totiž termínu mobbing užívá v etologii, kde jej zavedl Konrad Lorenz. A jak víme, člověk je součástí přírodní říše. A tak po svém přebírá některé zvyky svých zvířecích souputníků.

Mobbing ve smyslu, v němž o něm chceme hovořit, však vyjadřuje druh šikany. Jedná se o rafinovanou šikanu na pracovišti. Základ slova bychom našli v angličtině, kde mob znamená hromadně napadnout, dotírat.

Odtud tedy mobbing.

Skupina versus jednotlivec

Ten, kdo se někdy stal obětí mobbingu, jistě ví, že dokáže pořádně znepříjemnit život. Což vlastně představuje i jednu z jeho nejzákladnějších charakteristik – tedy že šikanovaná osoba shledává obtížným se proti němu bránit.

Mobbing zahrnuje celou škálu nejrůznějších forem znepříjemňování pobytu na pracovišti. V jednom se ale shodují. Jedná se o útoky skupin proti jednotlivci. Typická je pro ně skrytost, vypočítavost a zákeřnost.

V současné evropské a anglosaské psychologii se pro mobbing užívá synonyma bullying. Termín je odvozen ze slova bully, které lze přeložit jako brutální člověk, tyran, hulvát nebo hrubián.

Kdy se skutečně jedná o mobbing?

Identifikovat mobbing pomáhá tzv. Leymannovo pravidlo. Dle něho lze za mobbing považovat pouze chování, které se objevuje alespoň 1 × do týdne a to minimálně po dobu 6 měsíců.

Pod mobbing bývá někdy zahrnováno i sexuální obtěžování. Jindy ale nemusí mít vůbec sexuální ani rasový podtext.

Jenže kdo by takové jednání vydržel 6 měsíců?

Dle výzkumů z roku 2002 se obětí mobbingu stává 4 – 6 % pracujících.

Jak je to asi dnes?

Fáze mobbingu

Skupinový teror jedince v zaměstnání nezačíná hned. Začíná zvolna. Nenápadně. Drobné incidenty se stávají četnějšími. Opakují se v pravidelných či méně pravidelných intervalech.

Postupně se rozrůstají do obludných rozměrů a postiženému ztěžují výkon povolání stále víc a víc. Útočí totiž na jeho důstojnost a sebejistotu.

Tlak na hrudi, mrazení v zádech, sucho v krku, studený pot.

První slzy.

Proč zrovna já?

  1. V první fázi se ještě zpravidla nejedná o plánovité chování. Mobbing se nyní projevuje v podobě zdánlivě nevinných konfliktů. Zprvu jim větší význam možná nepřikládá ani postižená osoba. Pomluvy, schválnosti. Nesdělování podstatných informací. Dostávání do rozpaků. Následný posměch.

  1. Počáteční pošťuchování a vtípky pomalu přerůstají v systematický psychoteror. Ten je již vědomě plánován s jediným cílem – poškodit druhého.

  1. Ve třetí fázi se z postiženého stává obětní beránek. Bývá vyčleněn z kolektivu a označen za jeho černou ovci. Je nucen čelit prvním konkrétním útokům. Je napadán a obviňován z různých důvodů. Zpravidla se jedná o fiktivní neplnění zadaných úkolů. Ať udělá dotyčný cokoliv, nezavděčí se. Věc může být hnána až k vedení společnosti, z jejíž strany následně může docházet k dalším křivdám a nespravedlnostem.

  1. Šikanovaný se pomalu začíná ztotožňovat s představou o sobě samém, která je mu v pracovním kolektivu vytrvale předkládána. Přestává věřit sám v sebe a začíná na sebe nahlížet očima svého okolí. Jeho osobnost je zlomená a dochází k jejímu rozkladu. Začíná skutečně vykazovat znaky chování, které mu byly v počátečních fázích vytýkány. Toho si všímá i nadřízený, který tak může dát za pravdu trapitelům. Situace může vyústit až v propuštění nešťastníka.

A o to vlastně trapitelům jde. Cílem šikany na pracovišti je vyštípat toho, kdo nám nesedí. Zbavit se ho. Poslat ho pryč. Podaří-li se to, je vyhráno.

Pak už stačí vyhlédnout další oběť a vše může začít nanovo…

Proč se tak děje? Otočte, prosím, na další stránku.

- Reklama -