8 rysů nepostradatelného zaměstnance

- Reklama -

Pro dnešní dobu je práce v kancelářích naprosto klíčová.

Úspěch velkých společností a nadnárodních korporací často závisí na produktivitě řadových zaměstnanců, kteří představují nejnižší, ale nejširší řádek podniku.

Představme si to třeba jako pyramidu – bez stabilních spodních základů by nestála špička, která se nachází úplně nejvýš.

Stejně tak by bez těch, kteří od rána do večera dřou v kancelářích, nemohli manažeři, ředitelé a majitelé řídit své firmy tak, jak je řídí.

Dostává se kancelářským dříčům patřičného ohodnocení?

Často bohužel ne. A tím ohodnocením nemyslím pouze stránku finanční. Jak víme, peníze nejsou všechno.

Je sice pěkné, že za přesčasy strávené za monitorem počítače dostanu pěkně zaplaceno.

Nebylo by ale příjemné, kdyby za mnou osobně přišel pan šéf a poděkoval mi za práci, kterou pro firmu vykonávám?

Nebylo by hezké, kdyby mne poplácal po rameni a řekl, že jsem pro firmu nepostradatelná?

Takového uznání se však řadoví kancelářští zaměstnanci dočkají jen velmi zřídka. Většinou vůbec. Většinou totiž nemají to štěstí svého big bosse ani zahlédnout. Možná jen na chvilku, z dálky a jen párkrát za dobu, kdy pro firmu pracují.

Jak tedy poznáte, že jste pro firmu, v níž pracujete, nepostradatelní?

Nepotřebujete ujištění od velkého šéfa. Poznáte to sami.

Čeho si zaměstnavatelé na svých zaměstnancích cení nejvíce?

Když…

1. … se s nadšením pouští do zadaných úkolů a radost z práce je nepouští ani během jejich vypracovávání.

Svou práci totiž mají rádi. Vybrali si ji, protože se jí chtějí věnovat, a tak každý nový úkol berou jako výzvu. A když jim zrovna nesedne, berou jej jako překážku, kterou je třeba překonat, aby byli ve své profesi lepší.

Vědí totiž, že všechno zlé je pro něco dobré a že co je nezabije, to je posílí. Proto i nepříjemné záležitosti vnímají jako zkušenosti, které formují jejich pracovní charakter a dělají je odolnějšími, lepšími, schopnějšími a produktivnějšími.

2. … zastávají určitý post, protože jej chtějí zastávat.

Zaměstnanec, který přichází po víkendu s kalnýma očima a stěžuje si, že kdyby měl lepší místo, nemusel by vstávat tak brzo, zřejmě nebude spokojeným zaměstnancem.

Pravděpodobně ani nebude do své práce vkládat tolik energie, protože se zřejmě nenachází tam, kde si sám myslí, že by se nacházet měl.

S nespokojeností jdou ruku v ruce i špatné pracovní výkony, nízká produktivita a efektivita.

Zaměstnanec je otrávený, do práce chodí nerad a vymýšlí, jak by se z čeho vykroutil. Možná, že neměl štěstí a jinou práci nesehnal. Možná, že je líný. Možná, že má doma nějaké problémy. Důvodů, které zapříčiňují jeho jednání, může být spousta.

To nás ale teď nezajímá.

Zajímá nás fakt, že takový zaměstnanec zřejmě pro zaměstnavatele nebude nepostradatelný.

Jak se bude v takovém případě chovat nepostradatelný zaměstnanec?

Úplně opačně.

Je samozřejmě jasné, že každý má svůj volný čas a právo se v něm bavit, jak se mu zachce. Volnočasové aktivity by ale rozhodně neměly zasahovat do pracovní morálky.

To nepostradatelný zaměstnanec ví. Pokud má tedy za sebou náročný víkend, dopřeje si v neděli více odpočinku a půjde brzo spát, aby se jeho víkendové ponocování v pondělí neprojevilo na pracovní produktivitě.

Prostředí, v němž pracuje, má totiž rád a je tady, protože tady být chce. Ví, že by mohl mít místo, které je lépe placené, kde by měl možná i lepší podmínky.

Ale on je spokojený, protože své místo má rád. Má rád svou pracovní náplň. A podle toho se i chová. Vnímá totiž, že našel to správné prostředí pro rozvoj svých dovedností.

To ho vede k touze zlepšovat se každý den. Kvůli práci, kvůli šéfovi, kvůli sobě.

Otočte, prosím, na druhou stránku.

- Reklama -