Snažím se bojovat s předsudky a vylepšovat poradenství pověst

Okolí navzdory aneb „Snažím se lidem ukazovat, že tento byznys jde dělat férově.“

Po třech letech už měl Michal zajímavý příjem z finančního poradenství a stále v Brně rozšiřoval svůj tým. Ani to však jeho nejbližší okolí nezviklalo v názorech na finanční poradenství a dál se drželo svých předsudků. „Měl jsem vybudovaný tým a byl jsem na manažerské pozici. Rodiče se rádi chlubili tím, že učím na škole – vysokoškolský profesor, to zní přece dobře. Ale už nikdo nevěděl, že za to beru sedm tisíc měsíčně. O poradenství, tedy práci, která mě velmi slušně živila, nechtěli ani slyšet. Nechtěli mi ani dát kontakty na svoje známé a říkali – hlavně jim nevolej, ať není ostuda.“

Michal to tehdy nechal být, protože pochopil, že s tím nic neudělá a jeho rodiče se budou dál stydět za práci, která ho živí, a chlubit se tou, která pro něho byla jenom doplňkem. „Předsudky jsou věc, se kterou bojuji celou svoji kariéru. Dodnes se s tím setkávám a ještě asi dlouho budu, protože finanční poradenství má bohužel špatné jméno, protože ne každý dělá tento byznys férově,“ krčí rameny.

Zasévání semínek aneb „Výuka studentů a hledání budoucích talentů má smysl.“

Michalovi se byznys rozjel natolik, že byl nucen přestat s výukou. Po čtyřech letech úspěšného budování pobočky Partners v Brně dostal od univerzity nabídku znovu se vrátit na akademickou půdu. Tentokrát se do výuky nezapojil sám, ale přidali se k němu další tři kolegové. „Přišli jsme s návrhem, že založíme předmět Osobní a rodinné finance. Studenti se v jiných předmětech dozví, že existuje nějaké pojištění, ale netuší, co s ním. My jsme jim ukázali, jak produkty fungují.“

Předmět začínal jako volitelný pro 30 studentů, letos – tedy po třech letech – jej absolvoval více než šestinásobek. „Kurz měl mezi studenty takový ohlas, že se zařadil mezi povinné, a dokonce se z něj dělají státní zkoušky,“ říká Michal s očividnou radostí.

Na konci každého semestru mají studenti příležitost ucházet se o stáž a praxi. „Dostanou šanci učit se od lidí, kteří už něco dokázali, mají zkušenosti a začínali podobně. Vždycky přijde 10 % studentů, to už máme spočítané. A právě kvůli nim má smysl v tom pokračovat. I přesto, že učím 190 studentů a už první den vím, že na 180 z nich to nezanechá trvalejší dojem, má to smysl. Říkáme tomu zasívání semínek. Člověk nikdy neví, jestli některé v budoucnu nevyklíčí.“

Podnikání znamená svobodu aneb „Miluji svoji práci a baví mě, co dělám.“

Do společnosti Partners přešel Michal hned po jejím vzniku, tj. v roce 2007, na pozici manažera. To už měl vybudovaný tým 35 lidí. Dnes působí na nejvyšší možné pozici partner společnosti a má 325 spolupracovníků. Vede semináře pro veřejnost i klienty, stará se o výchovu manažerů, ředitelů a budoucích leaderů, ale i vyhledávání talentů – i proto učí na dvou vysokých školách v Brně.

Přestože měl v cestě překážek víc než dost, nikdy svého rozhodnutí podnikat v poradenství nelitoval. Naopak. „Vždycky jsem se držel hesla – Buď cestu najdu, nebo si vytvořím vlastní. Pro podnikatele a jeho osobní růst je vždycky lepší být na pustém ostrově první a vysekat si mačetou cestu sám než přijet jako miliontý turista a jít jenom po asfaltce,“ vysvětluje svoji motivaci.

Podnikání mi dalo svobodu. Svobodu v rozhodování, s kým budu pracovat, jak často, kdy se budu věnovat sobě, rodině a kdy podnikání. Díky časové a finanční nezávislosti jsem měl možnost procestovat půl světa, zajistit si určitou životní úroveň a dělat projekty podle toho, co mě baví. To je i případ výuky na vysoké, kde učím ve volném čase a zadarmo.“

Diskuzní stránka BusinessLeaders je zde.

© Veronika Vajglová