10 jizev, po kterých odcházím

- Reklama -

5. jizva: Partner zrazuje mou důvěru

Důvěřovat znamená dát někomu šanci, aby nás zranil, a současně doufat, že to neudělá. Zradu si přitom mnoho lidí vykládá jako své vlastní selhání, ve skutečnosti ale nikdo z nás není schopen jednat za druhé. Každý má právo jednat, jak se mu zlíbí, ale také za své jednání nese odpovědnost. A to i před námi.

Já se nehroutím ze zrad. Ony nejsou mé rozhodnutí, tedy ani moje starost a můj problém. Co je mým rozhodnutím, mou starostí a mým problém, je to, jak se k tomu, kdo zradí, postavím.

Rád důvěřuji, protože tímto instrumentem získávám klíčovou vztahovou odpověď – je to partner, na kterého se mohu spolehnout, nebo mám hledat dál? Nikoho ze vztahu nevyhazuji, každý svým jednáním buď ve vztahu zůstává, nebo odchází sám.

Důvěra je nádherný způsob, jak bez vlastního přičinění objevit, kdo je falešný a s kým má smysl budovat.

6. jizva: Partner se mnou hraje hry

Nejsem hračka a můj život není na hraní. Nejsem pokusný králík ani převozník. Své karty ukazuji předem. Ostatně, o tom je celá kniha 250 zákonů lásky.

7. jizva: Partner se mnou odmítá komunikovat

Komunikaci vnímám jako jediný způsob, jak budovat vztah. Jediný způsob, jak si vyjasnit domněnky, vyřešit problémy a zjemnit napětí, které vzniká a vždycky bude vznikat vinou rozdílnosti dvou lidí.

Nechci číst něčí myšlenky, protože to neumím. Nechci si vyrábět domněnky, protože mě ničí. Nechci sklouzávat ke katastrofickým vizím ani naopak naivně věřit, že se všechno zlepší, když vztah nekomunikací umírá. Chci partnera, který komunikuje, tím spíše když procházíme problémy.

Chci, abychom tvořili tým. Pro mě je totiž vztah jako dvojkolo – není možné, aby jeden šlapal a druhý brzdil. Pak to prostě nejede.

8. jizva: Partner mě více odrazuje než podporuje

Vztah existuje proto, abychom se cítili LÉPE a zvládali VÍCE než sami. Partner, který nám bere energii, odvahu či chuť do života, je prostě nadbytečný, protože samotným nám bude lépe. Naopak partner, který nás posiluje, podporuje a inspiruje, je prostě nepostradatelný, protože bez něj bychom nefungovali tak dobře.

Láska není o nalezení člověka, se kterým se dá žít. Naopak je o nalezení člověka, bez kterého se nedá žít.

9. jizva: Partner mě nutí unikat za vším dobrým do minulosti

Každý vztah prochází krizemi, ovšem skutečnou krizí je naučit se žít pouze v minulosti. Protože jen tam cítíme to dobré z celého vztahu. V příjemných událostech, které se už neopakují, v hojivých slovech, která už neslyšíme, v laskavých činech, které vymizely.

Útěkáři do minulosti tak žijí v iluzi, že co bývalo, je také součástí vztahu. Není. Co bývalo, už není. Lidé, kteří utíkají do minulosti, tak žijí v zásadě prázdný život. Chtějí žít v něčem, co už neexistuje.

10. jizva: Partnerovi ve skutečnosti nezáleží na tom, co mě trápí

Toto je poslední kapka. Jestliže mi někdo tvrdí, že mu na mně záleží, MUSÍ mu záležet i na tom, co mě trápí, a snažit se to odstranit. Pokud moji bolest ignoruje, není to partner.

Poslední tři slova ještě jednou: NENÍ TO PARTNER.

Naučil jsem se život chápat jako knihu. Naším úkolem je pouze zjistit, že kde končí jedna kapitola a začíná druhá. Je škoda ustrnout na stránce, která nám nevyhovuje a trhá se nám v rukou. I knihu přece čteme kvůli celému příběhu. Svou životní knihu přitom píšeme sami. My jsme jejími autory. A můžeme kdykoli říct: Tohle není to, jak má můj příběh skončit.

A kde jsou Vaše hranice?

Magazín FC věnovaný budování úspěšných dlouhodobých vztahů je k dostání zde.

© Petr Casanova

- Reklama -