Nikdo vám nevěří? Dokažte všem, že můžete uspět. Jak?

Karolína Floryková (nahoře) nikdy neztrácí úsměv.
- Reklama -

Existují lidé, kteří už nechtějí být zaměstnáni. Chtějí se postavit na vlastní nohy, dělat to, v čem se nejlépe cítí, pracovat po svém, zkrátka podnikat. Jméno KAROLÍNA FLORYKOVÁ jsem poprvé zaregistroval na podzim roku 2014, kdy mi napsala: Zaměstnání je jistotou, která ale může začít být svazující. V zaměstnání jsme závislí na zaměstnavateli, protože ten nese zodpovědnost a má poslední slovo. Pokud nám tato situace nevyhovuje a chceme ji změnit, nezbývá, než být svým vlastním zaměstnavatelem. Založit si vlastní firmu.“

Karolína se mezi prvními zapsala do našeho unikátního projektu, podnikatelské First Class Academy (spolu s 11 000 dalšími studenty), a když zjistila, že jí má co dát, připlatila si intenzivní kurz (pouze pro 100 osob), kdy jsme spolu s kolegy podnikateli, právníky a ekonomy už pomáhali každému stavět konkrétní podnikání na míru.

Zkrátím to. Dnes je Karolíně pouhých jedenatřicet let, a přitom už patří mezi zvučná jména ve svém oboru – ortodoncii. Vedle vlastní soukromé ordinace ve Vyškově spolupracuje s jednou z největších ortodontických klinik v Praze, přednáší, vyučuje na lékařské fakultě, vede bakalářské práce a do toho se stala prezidentkou Aliance dentálních korporací.

Slušné na slečnu, která rozjela své podnikání v lednu 2016, že?

O lidech tohoto typu je náš nový magazín BUSINESS LEADERS. Protože – řečeno pořekadlem starých indiánů – každý v této zemi chce jíst, ale málokdo ví, jak správně lovit.

Než nastoupila podnikatelskou cestu

Minulost Karolíny Florykové byla jasná: Úspěšně vystudovala obor zubní lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a hned poté nastoupila do konzervačního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny rovněž v Brně. Odtud přešla na ortodontické oddělení, kde pracovala tři roky, aby složila atestaci z ortodoncie, ve které se, jak sama říká, cítila nejlépe.

Na státní klinice zůstala zaměstnaná a zároveň pracovala v ordinaci svého otce ve Vyškově, vyhlášeného ortodontisty v regionu Karla Floryka. Proč se rozhodla osamostatnit? Rodiče podnikají v tomto oboru již pětadvacet let. Mají dvě ordinace a práci rozdělenou tak, že tatínek se věnuje pacientům a maminka zajišťuje bezproblémový chod ordinací. Jenže čím déle jsem s rodiči pracovala, tím více jsem si začala sestavovat svůj systém práce, jiný než rodiče. Ti mi předali spoustu svých zkušeností a dovedností, ale já jsem nasbírala také své poznatky. Měla jsem SVOU vizi, SVOU představu o podnikání, ale těžko jsem mohla rodičům mluvit do jejich firmy a zkušeností. Navíc jsem chápala i je: Jak bych jim mohla, byť v dobré víře, radit něco, co jsem sama nezkusila? Byl to neodkladný krok – osamostatnit se.“

Když Karolína nastupovala do intenzivního kurzu First Class Academy, znala stanovisko rodičů k jejímu podnikání: „Byli skeptičtí a já jsem to chápala. Jednak sami znali podnikání, že to je tvrdá cesta, a jednak se báli mého nadšení a entuziasmu, abych v té rozjařenosti a optimismu neudělala nějakou zásadní chybu. Ale,“ dodávala Karolína, „já chybu neberu jako něco špatného. Spíše jako vlídné upozornění, co již nemám opakovat a z čeho se mám poučit. Dobře vím, že žádný učený z nebe nespadl.“

Na podnikatelské cestě

Předně, postavit si vlastní firmu ve zdravotnictví není zdaleka tak snadné jako v jiných oblastech. Založit obchodní společnost ještě jde, běžná úřední operace. Ale… „Získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, to je něco úplně jiného,“ vzpomíná dnes s krůpějemi potu na čele Karolína. „Musíte si sehnat potřebná povolení, mít splněné všechny hygienické normy, potřebujete mít vyřízené dokumenty ke všem přístrojům, které v ordinaci máte, například k rentgenu, a spoustu dalších papírů, a na to vám jedna nebo dvě návštěvy úřadů nestačí. Navíc, teprve když máte všechny dokumenty vyplněné a orazítkované a udělené oprávnění, začínáte žádat o smlouvy se zdravotními pojišťovnami, což je další proces. Do poslední chvíle nemáte jistotu, zda jste všechny úřady neobíhali zbytečně a neplatili různé poplatky nadarmo.“

Nicméně byl to nutný základ. Karolína se „kousla“ a dala to. Založila si vlastní s. r. o. a získala smlouvy se zdravotními pojišťovnami. „Ani u eseróčka si rodiče nebyli mým rozhodnutím jisti. Oni sami eseróčko neměli. I mému účetnímu ale tato forma podnikání připadala jako jediné rozumné řešení.“ A s úsměvem dodává: „Mimochodem, když rodiče časem viděli, jak mi to funguje, přesně po roce přišli s tím, že by také chtěli eseróčko. Tak teď spolu podnikáme první kroky – společně. To je úžasný pocit. Svojí zkušeností jim mohu splácet to, co mi sami za celé předchozí roky dali.“

Jak Karolína zaplatila ordinaci se vším špičkovým vybavením?

Co udělala pro to, aby se její podnikatelská dráha tak rozvinula?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -