7 zlozvyků, které snižují Tvůj tah na branku

Bloumáš... Ztrácíš tah na bránu, práce Tě nebaví, obtěžuje, kazí Ti celý zbytek dne. Usínáš pak nespokojený, ráno vyděšený, že Tě čekají staré nedodělky. Proč to necháváš zajít tak daleko? Co prostě dnešní čas VYUŽÍT?
- Reklama -

„Nežiji na jiné planetě. Nemám k dispozici víc než dvacet čtyři hodin denně. Kromě předností mám i své nedostatky. Jsem člověk jako Vy.“ Tak začal svou přednášku na Stanfordově univerzitě, kde sám dříve studoval, Sergey Brin, spoluzakladatel Googlu. Jeho investiční majetek dnes činí více než 53 miliard dolarů. V čem je tedy jiný?

„Jsem zvyklý nejen zkoušet to, co by mohlo mít potenciál, ale především v tom zkoušení vytrvat. Abych mohl vytrvat, naučil jsem se soustředit. A abych se mohl soustředit, zbavil jsem se všech zlozvyků, které snižují můj tah na branku.“

Zamysleme se nad tím. Schopnost vytvořit něco, co nás přesáhne, je do značné míry o schopnosti udržet si dostatečnou výkonnost a motivovanost. Jak?

Protože nové vydání magazínu Business Leaders, které už brzy najdete ve svých schránkách (pokud jste registrováni zde), zaměřujeme na překonávání NE, a to i uvnitř své hlavy, povězme si alespoň rámcově o pár zlozvycích, které nás efektivity zbavují.

1. Rozptylování se okolím

„Jé, přišla mi zpráva!“

V době, kdy jsou chytré telefony propojené s účty na sociálních sítích a upozorňují na každou zprávu nebo aktivitu, je sledování nového stavu na displeji likvidační pro naši produktivitu.

Nadáváme pak na telefony nebo sociální sítě, ale v nich problém není. Problém je v nás, že si neumíme nastavit čas, po který na vnější podněty nebudeme reagovat.

Zřekněme se na tuto dobu představy o své důležitosti. Problém totiž není jen ve ztraceném čase způsobeném čtením nové zprávy nebo psaním nové reakce na něčí komentář. Čas nám bere i to, že do činnosti, ze které jsme byli vyrušeni, se zase budeme muset dostat.

Nepíše Franta něco na Facebooku?
Nepíše Franta něco na Facebooku?

Nemluvě o tom, že když už odbočíme na telefon, podíváme se „při jednom“, co se děje na Facebooku, zpravodajském kanále, zda nenapsat někomu na What’sApp atd. A z původního „bleskového“ odskočení jsou desítky minut, ani nevíme jak. A to jsme ještě nezačali konverzovat na chatu nebo telefonovat.

Proto: využívejme na telefonu tichý/letecký režim nebo jej zcela vypněme, když pracujeme a nechceme být rušeni. Klíčové je dopoledne, kdy máme nejvíce energie a můžeme se nejúčinněji soustředit na nejdůležitější práci.

Pokud odstraníme stimul, přestane se spouštět i naše reakce.

2. Průběžná kontrola e-mailů

Pokud není e-mailový kontakt primární náplní naší práce nebo nečekáme zásadní e-mail, který nám má změnit celý život, tak neprocházejme e-maily každou chvíli. Spustí se stejný efekt jako u telefonu. Začneme mít touhu klikat na odkazy.

Pročistěme si vůbec databázi. Zrušme příjem automatických e-mailů a newsletterů, které nám nic nepřinášejí, jen nás při třídění zdržují.

Rovněž oddělujme pracovní mail od soukromých a ty soukromé v pracovní době neotevírejme.

Optimální je řešit e-maily pouze jednou denně. Mnoho úspěšných lidí se kontrole pošty věnuje buď brzy ráno, nebo v závěru pracovního dne, respektive pozdě večer, kdy je největší klid na odpověď.

V případě urgentních záležitostí lze příchozí poštu kontrolovat častěji, nemělo by se to však stát každodenním pravidlem, spíše výjimkou.

Jak vrtkavý je odpočinek během práce?

Proč nám paradoxně může práci přidělat?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -