3 důvody, proč je lídr efektivnější než boss

- Reklama -

Dovolte, prosím, 3 otázky:

Jak je možné, že 50 % všech podnikatelských start-upů skončí ještě v prvním roce, 90 % pak do pěti let?

Jak je možné, že 90 % zájemců o multilevelový marketing neuspěje a sami ho vzdají?

Jak je možné, že obě skupiny se pak vracejí do zaměstnaneckých úvazků a mluví o „jistotě“, když je konečně řídí někdo jiný?

Odpověď je společná:

Lidé mají problém být sami sobě vůdci. Mají touhu raději řídit než vést.

Jak jsme si vysvětlili v aktuálním vydání magazínu Business Leaders, podnikání je investice. Začínající podnikatel obětuje veškerou energii, čas a prostředky, aby vůbec „roztlačil káru“. S prvními zaměstnanci musí pracovat o to víc. Teprve po letech mu investice začne nést ovoce. Dlouho však trvá, než se stane velkopodnikatelem z obrázků – s viržinkem na jachtě.

Multilevelový marketing je podobně o souběžném budování sebe i týmu. Je cestou k pasivnímu příjmu, ale člověk musí zůstat jeho součástí. Může mít i hezký sporťák, drahou vilu, golfový bag stále po ruce, nicméně nesmí přestat pracovat – vzdálit se týmu. Nesmí být boss, musí být lídr.

Jenže jak se to dělá? – namítnete možná. Firmy, ve kterých jsme zaměstnáni, jsou plné bossů a se zoufalým nedostatkem lídrů. Boss jen ten, místo koho by na poradě mohl štěkat nahraný magnetofonový pásek. Přikazuje, řídí, dupe, a hlavně se tváří, jako by sám uměl všechno a zvládl to lépe než kdokoli jiný. Jenže zkuste ho to nechat udělat.

Boss není lídr. Když bosse a lídra vložíme do stejného pracovního prostředí, boss začne vyrábět tlak a úzkost, lídr naopak vztahy a motivaci.

Kdyby lidé v podnikání a multilevelovém marketingu uvažovali jako lídři, uspějí. Jaké špatné návyky a způsoby jednání přebírají? Proč to pak vede k neúspěchu?

1. důvod: Boss přemýšlí Já a Vy, lídr jedině My

Boss je nejen nadřízený, ale hlavně nadřazený. Uvažuje stylem Já tady nahoře a Vy tam dole. Podléhá dojmu, že musí mít nějaké zvláštní kvality, které ho opravňují soudit a řídit druhé. Má pocit nadčlověka.

Já jsem někdo víc, Ty jsi někdo míň.

Lídr se chápe jako součást týmu, ve kterém si všichni členové jsou psychologií svého postavení rovni. Možná jsou jinak odměňováni, ale to obvykle souvisí s jejich praxí, schopnostmi a výsledky.

Lídr „je nad ostatními“ pouze v krátkých intervalech. Nejlépe ho můžeme přirovnat k pohádkovému Jeníčkovi, který tu a tam vyleze na strom, aby prověřil směr, kudy z lesa. Ví, že ani sebetalentovanější tým nemůže být bez Jeníčka, schopného vylézt na strom, protože takový tým sice pořád jde, ale nikdo neví kam. (Obvykle ho řídí nějaký boss.) Na druhou stranu Jeníček ví, že by neměl žádné uplatnění, nemít kvalitní tým, schopný následovat jeho doporučení nebo osobní příklad.

Bosse poznáte už podle slov. Rád říká  tam, kde jde o zásluhy, a Vy, kde jde o problémy. Lídr používá jediné slovo: My. Ať jde o chyby, nebo dosažené cíle.

Rozdíl je slyšitelný: „DOKÁZAL jsem to…“ proti „DOKÁZALI jsme to“, „PRACUJTE tvrději…“ proti „PRACUJME tvrději“, „MUSÍTE se zaměřit na…“ proti „MUSÍME se zaměřit na…“

Jestliže si byznys představíme jako dravou řeku, lídr je s týmem na jedné lodi, zatímco boss úkoluje tlampačem ze břehu. Záhy je jasné, komu lidé skutečně věří a za kým jsou ochotni jít.

Když si manýry bossů přeneseme do svého podnikání, selžeme, protože chyby, které jsou v začátcích nevyhnutelné, jsme „nikdy neudělali my a vždycky za ně může někdo jiný“.

Jakou zkušenost s Bossy máme všichni odmalička?

Proč se tolik bojíme, podceňujeme – jak sami sobě porozumět?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -