Jak vidět na těžkostech to dobré aneb Richard Branson o polibku od žraloka

"Znamení lásky" – říká tomu Richard Branson.
- Reklama -

Zdá se Vám, že některé dny vidíte jako přes černou punčochu – je obtížné na nich spatřit něco dobrého?

Mezi inspirativními lidmi, kteří v magazínu Business Leaders svěřují své know-how na cestě k úspěchu, vyniká Richard Branson. Ne svými tipy, ale přístupem k životu.

Dyslektik, který se vypracoval v šestého nejbohatšího Brita a ve světovém pořadí podnikatelů zaujímá 332. místo s investičním majetkem 5,14 miliardy dolarů, patří k těm, kteří slovo úspěšní zaměňují za pozitivní. Nebo také konstruktivní. 

Říká: „Tím, jak přistupujeme k životu, ukazujeme, jak moc dokážeme mít rádi. A to nejen druhé, také sebe. Pozitivní myšlení je svým způsobem láska – odhodlání mít rád život, okolnosti, které život přináší, i lidi, které potkáváme. Prostě užívat si každý den.“

Nebudu při pátečním odpoledni zdržovat. Jen ukážu, jak Branson dokáže i nepříjemné zážitky otáčet v dobré.

Štěstí na sedm let…

Vydal se na Kajmanské ostrovy, kde je aktuálně okolo 31 stupňů. U největšího z nich, Grand Cayman, se dá příjemně plavat s desítkami rejnoků. Vyskytuje se tu hodně planktonu, vody je víceméně po pás, navíc je díky mělkosti prohřátá.

Rejnoci tu bývají úplně zaslepeni hostinou. Stoupnete-li si mezi ně, jen Vás ovívají svými „křídly“, ani neaktivují elektroplaxy, silné elektrické výboje, protože se tu necítí v nebezpečí – a člověk tu je jako sloup, jen svědek.

Rejnoci se zvedají ze dna a připlouvají.
Rejnoci se zvedají ze dna a připlouvají.

Branson měl štěstí na opravdu hodně planktonu. Celé houfy.

No, štěstí…

Jak svou paží hladil všechny ty rostlinky a živočichy, tvořící souvislý plankton, najednou sykl. A chytil se za levé zápěstí. Kousl ho! Rejnok ho kousl!

Čekal jsem paniku v jeho očích nebo alespoň vztek, nadávku. Ne, ani jedno. On se rozesmál a volal: „Budu mít sedm let štěstí.“

polibek

Nechápal jsem tu souvislost. Až když mi došlo, že rejnoci jako nadřád příčnoústých ryb jsou blízkými příbuznými žraloků. A říká se, že když přežijete „polibek“ žraloka, máte sedm let štěstí.

Znamení lásky…

Branson má zvláštní teorii lásky. Říká, že láska je jen jedna frekvence, kterou jako z vysílače pouštíte do všech stran. Tedy i dovnitř sebe. „Ta frekvence nesmí být příliš intenzivní. Já říkám, že správná láska by neměla mačkat srdce, měla by ho kolébat. Když totiž někoho kolébáte, pohybem ho střídavě vynášíte nahoru, nikdy ne níže, než byl na začátku.“

A dodává: „Láska by měla být především podpůrná. Zvedat nás a inspirovat k tomu, abychom byli nejlepší možnou osobou, jakou můžeme být. Pokud totiž budeme svou nejlepší verzí, pak z toho bude mít prospěch také partner. To je oboustranný přínos správné lásky. Chceme po druhém to nejlepší, abychom sami čerpali to nejlepší.“

Branson je zvláštní také v tom, že své manželce Joan, se kterou je přes čtyřicet let, přináší dárky, i když má ON narozeniny. „Já pořádám oslavu, já hostím druhé, já rozdávám dárky. Tak mi to přijde přirozené. A navíc…,“ ztiší hlas, „já mám rád jakoukoli příležitost k tomu, abych jí dal vědět, že mi na ní záleží.“

Jenže… Nesmí mít oči jen pro ni. Hned to objasním.

joan

Protože v létě je v neklimatizovaných obchodech vedro, některé otevřenými dveřmi větrají. Bohužel jen některé. V klenotnictví, kam sir Branson vcházel, aby koupil své Joan nějaký malý dárek, měli zrovna výkonnou klimatizaci. Tudíž zavřené dveře. „Majitel je puntičkář, potrpí si na brilantně čisté sklo. Tudíž jsem si vůbec nevšiml, že mi v cestě stojí dveře. Mimochodem, jsou neprůstřelné…“

Neprůstřelné sklo opravdu hlavou neprorazíš. Kůže nad levým okem praskla a vyhrnula se krev. „Naštěstí klenotník má zlaté ruce. Hned zbudoval v obchodě provizorní operační sál a sešil mi obočí třemi stehy.“

Ještě že mají klenotníci zlaté ruce...
Ještě že mají klenotníci zlaté ruce…

Když pak odcházel se šperkem pro Joan, znovu se usmíval: „Konečně mám tetování a nemohl jsem si vybrat lepší místo. Hned nad srdcem, a přitom u očí. Pro Joan to bude nepřehlédnutelné znamení, jak na ni rád myslím.“

Inu, člověka nedefinují chyby, ale to, jak k nim přistupuje. A tak i Vám bez ohledu na to, co se stane, přeji mnoho pozitivního nadhledu a vnitřní síly i v tomto týdnu!

Magazín Business Leaders, zaměřený na zvedání osobních i týmových výsledků a správné myšlení v těžkostech, rozesíláme v následujících dnech všem, kdo jsou přihlášeni k odběru zde.

© Petr Casanova, foto: archiv Richarda Bransona, Virgin

- Reklama -