Co riskujeme, když dostatečně nespíme

Čím kvalitněji spíme, tím kvalitněji pak můžeme pracovat. Mysleme na to: Základem úspěchu je kvalitní práce, tudíž i kvalitní (dostatečný) spánek.
- Reklama -

Když jsem psal nové vydání magazínu Business Leaders, přátelé se ptali: Jestliže bude o dosahování lepších výsledků, znamená to, že bude nabádat, abychom pracovali více?

Naopak. Abychom pracovali kvalitněji, efektivněji, tedy méně, ale účelně. V první řadě abychom mysleli na dostatečný odpočinek v čele se spánkem.

Já vím, že ve spánku nelze pracovat. Zní tedy logicky, když se domníváme, že čím méně toho naspíme, tím více toho můžeme odpracovat. Problém je, že mozek, který řídí celé tělo, potřebuje kvalitní spánek ke kvalitní činnosti. Co se v jeho částech komplikuje, když si odpočinek odpíráme?

1. Horší paměť

Hippocampus, část mozku ve tvaru půlměsíce umístěná ve spánkovém laloku, rozeznává nové informace. Ve spánku si je přehrává, urovnává a ukládá do dlouhodobé paměti. Bez spánku je přesycen podněty, plete si je a žádné nenahrává.

2. Podrážděnost

Vinou nedostatečné regenerace nedokážeme přejít negativní projevy ve svém okolí, vztahovačně si vykládáme věty i třeba výrazy ve tváři, vyvoláváme konflikty. Může za to přetížená nervová komunikace v mozku. Spánkem se čistí propojení amygdaly (zpracovává emoce) a přední kůry mozkové (krotí pocity). Jsou-li obě části nevyspalé, neumějí zařídit, abychom se uklidnili, a na každé brnknutí rezonujeme.

3. Snížený smysl pro humor

Představte si vyklízení skříně způsobem házení všech věcí na jednu hromadu. Právě to dělá neodpočinutý mozek. Prostě nerozlišuje. Pokud dostatečně spíme, osvěžíme si schopnost myslet divergentně (tvůrčím způsobem). Potom nemáme problém v rozhovoru rychle přejít na jiné téma nebo sršet neustále dalšími vtipy. Máme chuť i odvahu, nebojíme se ani ztrapnit.

4. Halucinace

Mozek zrelaxovaný spánkem umí skvěle třídit všechny smyslové podněty (hluky, světla, pachy) a odstraňovat nedůležité. Tím chrání smyslová čidla před přetížením. Jestliže dostatečně nespí, neumí rozlišit, co je důležité ani co je skutečné. Některé smysly fungují nelogicky.

5. Nesoustředěnost

I odpočinutý posluchač je schopen přestat vnímat, když ho něco nudí. Tak si mozek filtruje podněty, které mu nepřijdou zajímavé. Nevyspalí lidé jsou ale schopni ignorovat i to, co je eminentně zajímá. Mozek jako by je odpojil od světa. Neumějí zpracovávat nové podněty a nejsou schopni souvislé činnosti.

6. Sebeklam

Narušením funkcí hippocampu, přední kůry mozkové a temenního laloku dochází k porušování paměti. Mozek může být tak popletený, že si do paměti začne zapisovat i pouhé představy o zažitých událostech. Dojmy zamění za fakta. Pak se nám jako skutečné zdá to, co se ve skutečnosti nestalo. Domněnky mají mnohdy větší zapisovací sílu než fakta. Nevyspalý člověk je tak někdy vyšinutý z katastrofických vizí, které jsou mimo realitu.

7. Chybná mluva

Spánkový lalok, ve kterém je umístěna tato ikonka, je mozkovou oblastí spojenou s rozpoznáváním mluveného slova, a to oběma směry. Kdo málo spí, špatně artikuluje i vnímá cizí řeč. Nejenže mu není dobře rozumět, ale ani sám dobře nerozumí.

8. Zvýšená chuť k jídlu

Mozek se nedostatku spánku pochopitelně brání. Zajímavě tahá za záchrannou brzdu. Například znemožňuje člověku, aby se rozhodoval, nutí ho, aby se rozhodnutí bál. Tlumí totiž aktivitu v předním laloku (odpovědný za rozhodování) a zvyšuje aktivitu amygdaly (rozpoznává strach). Jako by spustil v domě alarm. Člověku se otupí úsudek a je nucen ke zvýšení hladiny energie náhradní cestou, jinou než spánkem. Kdo dostatečně nespí, ten více konzumuje. Smysly se zbystří, rozhodování zracionální, ale jen krátkodobě. Krev nahrnutá do dutiny břišní ke zpracování jídla má hlavně odkrvit mozek a vyvolat touhu po usnutí.

9. Sklon k riskantním rozhodnutím

Mozek se snaží vyvažovat rizika a motivace. Na jedné straně tedy člověka, který se chystá k důležitému rozhodnutí, motivuje pocity v tzv. odměňovacím centru přední kůry mozkové. Na druhé straně aktivizuje mozkové centrum trestu a vzdoru. Vyspaný mozek má obojí v rovnováze. Rozhoduje se vyváženě. Nevyspalý mozek má narušenou rovnováhu – otupělý člověk méně vnímá varování z centra trestání a vzdoru a hraje vabank.

10. Zhoršování IQ

Kdyby metro jezdilo nonstop, zanedbala by se údržba. Nebylo by kdy čistit třeba koleje. Časem by tak poklesla kvalita služby. Nevyspalí lidé ztrácejí nervovou citlivost v předním, spánkovém a temenním laloku. Útlum vede k chybnému přiřazování dat, výpadku vzpomínek a nekvalitnímu zápisu nových. Člověk pak vypadá, jako když mu „teče“ mozek. Co bylo uvnitř, se ztrácí. Co bylo doplněno, také vyteče. A nejhorší je úbytek buněk. Inu, nevyspalý mozek se zbavuje toho, co neupotřebí. Dospat se již nepomáhá. Člověk se musí nově vzdělávat. Jako dítě.

Jak být efektivnější, tedy udělat práci rychleji a kvalitněji? Více v magazínu Business Leaders, který lze číst buď v tištěné (papírový časopis), nebo digitální podobě (na tabletu či chytrém telefonu).

© Petr Casanova

- Reklama -