Jak si vybudovat osobní značku aneb Příběh watch butlera

Ptáš se, proč se rozvíjet v něčem, co nedělá nikdo, nebo čemu se naopak věnují všichni? A co takhle stát se brandmanem?
- Reklama -

„Předně vybuduj svůj brand. Tvůj brand potom vybuduje zbytek.“ To říká zajímavý muž, který natolik prohluboval znalosti v jedné oblasti, až si ho najala firma. A to mu kdekdo říkal: K čemu Ti takové znalosti budou?

Povíme si o něm.

Nejprve ale k pojmu. Brand = obchodní značka. Mnozí se mylně domnívají, že brand může mít jen firma. Ne, významnou obchodní značkou může být i člověk – každý jedinec, pokud začne být svým okolím chápán jako odborník. Jak ukazujeme v magazínu Business Leaders, rozvinout se můžete v jakékoli oblasti, ale nejlepší je to v té, ve které se už teď cítíte silní, v níž cítíte pevnou půdu pod nohama, kde se o tyto základy můžete opřít a svou zvídavostí a vytrvalostí zvyšovat v tomto oboru rozhled, erudovanost, kredit.

Pierre Jacques

Člověku, který se vyprofiluje a stane se značkou, se říká brandman. PIERRE JACQUES svým vlastním úspěchem odpovídá na otázky: Proč se v nějaké oblasti stále vzdělávat? Má smysl učit se v oboru, kde už je plno odborníků? Nebo naopak má perspektivu učit se v oboru, kde žádný odborník nepůsobí? 

On sám říká: „Na kteroukoli z těchto otázek si lze odpovědět ano i ne – podle toho, jak dokážete vidět příležitosti.“

Hodinky? K čemu?

Pierre Jacques se odmalička zajímal o hodinky. Posmívali se mu, k čemu mu to bude.

Jenže představte si někoho, kdo potřebuje nové hodinky. Myslím tím opravdu dobré hodinky, za které je ochoten vysázet hodně peněz. Chce kvalitu, ale sám hodinkám nerozumí. Na koho se má obrátit?

Odpovídáte: Na hodinářský butik? Ale tam mu s vysokou pravděpodobností doporučí jen ty značky, které sami zastupují. Jsou to obchodníci, ne samaritáni. Jde jim o byznys.

Opravdu jsou Audemars Piguet nejlepší? A co když utratíte spoustu peněz a zjistíte, že by Vám vyhovovaly jiné mnohem víc?

Kde tedy může zájemce o hodinky získat objektivní doporučení? Kdo se dokonale vyzná v oboru, je nezávislý, a přitom dostatečně vyzrálý, aby poradil při vědomí, že špatná rada může být pro klienta drahou chybou?

Jak se vyrábí osobní značka

Pierre Jacques si gloriolu nezávislého odborníka vybudoval. Zpočátku byl novinářem – editorem odborného časopisu GMT Magazine. Při psaní prokázal takový rozhled, že mu byl nabídnut post ředitele jednoho z největších hodinářství v Ženevě – Les Ambassadeurs na třídě Rue du Rhône.

Protože měl skutečně všeobecný přehled, z původně monobrandového podniku (jedna značka, respektive jedno partnerství) udělal multibrandový obchod s výběrem toho nejlepšího od každé významné značky. I konkurenční obchodníci ho natolik ctí, že jej vybrali jako specialistu na každoročním prestižním hodinářském veletrhu Haute Horlogerie, určeném odborné veřejnosti.

Cítíte, jak bobtná jeho brand?

Ale přišla další nabídka. Nikdo jiný se takovou do té doby nepyšnil. Pierre Jacques totiž začal dělat historicky prvního watch butlera. Jen zdánlivě nedůstojný název pro ředitele, jestliže víme, že butler znamená v překladu sluha. Avšak Pierre Jacques služebníkem je, a rád. Kývl na to, aby kdykoli vyjma neděle čekal na telefonu na zavolání hostů ženevského hotelu Le Richemond. Ten Pierra Jacquese požádal o odbornou spolupráci. „Mé ano nebylo o tříštění sil. Z našeho butiku do hotelu, situovaného na Rue Adhémar-Fabri, je to jen tři čtvrtě kilometru. V podstatě jen přeběhnu Rhônu.“

Hosté, kteří si lámou hlavu nad nabídkou hodinek, někdy v obavách očekávají komerční klíště, které se na ně v hotelu přisaje a bude jim vnucovat to, co potřebuje prodat. Pierre Jacques byl v tomto od začátku opatrný a profesionální. „Švýcarsko a Ženeva zvlášť jsou světovou metropolí luxusních hodinek. První náramkové, první voděodolné, první strojek quartzový, nejtenčí, nejmenší, nejdražší… – to vše vzniklo buď přímo tady, nebo v přilehlých alpských údolích. Luxusní hodinky jsou třetí nejdůležitější položkou švýcarského vývozu. Pro zemi jsou národním stříbrem a na mně leží odpovědnost za pověst tohoto stříbra.“

Říká, že právě kvůli pověsti přibíral tuto práci: „Klienti mohou ničit naši pověst svou nespokojeností, když si bez dostatečných informací sami koupí model, který se jim jeví jako drahý a prestižní, jenže jim prostě nepadne k obleku, příležitosti a charakteru. Hodinky jsou jako šperk. Dokážou pozvednout osobnost. Nicméně musíte zvolit ty správné.“

Proč si hotel za tuto službu nic hostům neúčtuje?

A proč za ni Pierru Jacquesovi ani nic neplatí?

Jak je možné, že jsou přesto všechny tři strany spokojené?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -