„Učte se cizí jazyk jako děti,“ nabádá zakladatelka specifické metody

Natalia Perarnau
- Reklama -

Jak se učíte cizí jazyk – jako děti, nebo jakkoli jinak?

Divíte se, co je to za zvláštní otázku?

A víte, jak se cizí jazyk učí děti?

Natàlia Pararnau, která navštívila Prahu, je zakladatelkou specifické metody výuky cizího jazyka Kids&US (Děti a my). Proč je k zamyšlení to, na co přišla?

Proč chceme dříve mluvit než rozumět?

„Když se mi narodilo první dítě, chtěla jsem ho učit anglicky. Byla jsem majitelkou vlastní anglické školy a všimla jsem si, jak žáci, kteří se učili cizí jazyk tradiční metodou výuky, nebyli schopni začít hovořit plynule anglicky i přesto, že se řeč učili mnoho let. Lámala jsem si hlavu, čím to může být. Až jsem se rozhodla, že převrátím tradiční metodu vzhůru nohama, a začala jsem každý den chvíli hovořit na dceru anglicky,“ popisuje Natàlia. 

„Za krátkou dobu jsem si všimla, že dcera rozumí tomu, co říkám, a dokonce se mi snaží odpovídat anglicky. Na základě této zkušenosti a souběžného vlastního výzkumu jazykové výuky v raném věku jsem si vytvořila vlastní metodiku a začala jsem provozovat jazykovou školu pro mnohem mladší děti, a to už od jednoho roku věku.“

Natàlia Pararnau zkoumala, jak se vlastně dítě učí mateřský jazyk. Podle ní začíná nejprve poslouchat. Až když rozumí tomu, co slyší, začíná mluvit. Nakonec se po určité době naučí číst a psát. „To je přirozený proces. A moje zásady jsou v něm zakotveny. Všechno, co učím, postupuje v konkrétním sledu.“ Podle ní není nutné vyčkávat s výukou jazyků až poté, co se dítě naučí mateřský jazyk. „Začíná-li proces, kterým se dítě učí mateřský jazyk, okamžikem, kdy začne jazyk slyšet, proč bychom měli vyčkávat, než mu představíme druhý nebo třetí jazyk, je-li naším cílem, aby nabylo vynikající znalosti jakéhokoli nového jazyka?“

Proč jsme zamčeni ve své kultuře?

Miroslav Pešta

Majitelem master franšízy pro Českou republiku se stal Miroslav Pešta. Do pěti let plánuje po celé zemi otevřít třicet škol. „Přesvědčil jsem se, že jazyk je mnohem víc, než si myslíme. Každý nový jazyk posouvá hranici našeho poznání a bourá meze v našem nitru.“ A dodává: „Svět je takový, jaký je, také proto, že mnoho lidí na světě je zamčeno ve své kultuře a ve svém jazyce a díky neznalosti jiných jazyků a kultur pak nejsou schopni přijít do kontaktu s něčím jiným, třeba i pokrokovějším, a jsou odkázání na své mluvčí nebo média, která jim názor na svět zkreslí. Existuje studie, podle nichž lidé, kteří znají více jazyků, jsou šťastnější. Více cestují, více chápou, mají pocit větší svobody a nezávislosti. A jsou dobrými lídry, protože mají rozhled,“ dodává Miroslav Pešta.

Proč jsme nejhorší v angličtině?

Natàlia Pararnau se snaží vyhýbat pouhému memorování (biflování) slovíček. Podle ní tento zastaralý způsob výuky vede pouze k tomu, že jsou studenti v cizích jazycích nejistí, bojí se je používat a vytvářejí si budoucí bariéru nejen na pracovním trhu, ale především v rozvoji vlastní osobnosti. Podle průzkumu Eurobarometru jsou na tom Češi se znalostí angličtiny vůbec nejhůře ze všech zemí Evropské unie. Ostatně, pouze 11 % Čechů o sobě tvrdí, že se domluví anglicky.

Markéta Pekarová Adamová

„To je alarmující výsledek, se kterým je nutné začít urychleně něco dělat,“ říká Markéta Pekarová Adamová, poslankyně Parlamentu České republiky. „Musíme se soustředit na kvalitu výuky, umožnit co největšímu počtu středoškolských a vysokoškolských studentů vycestovat za studiem do zahraničí, ale i umožnit se s cizím jazykem více setkávat, třeba díky duálnímu vysílání veřejnoprávní televize,“ doporučuje.

Proč máme nechuť se učit?

„Učení se cizím jazykům je větší téma, než si myslíme,“ přikyvuje MgA. Magdalena Vokáčová, psychologický kouč a arteterapeut. 

Magdalena Vokáčová

„Generace našich čtyřicátníků pořád zůstává Husákovými dětmi. Jako potomci socialistického školství jsme se nechodili do školy vzdělávat, to znamená studovat, osvojit si nové informace, zkoušet je prakticky použít a nakonec zjistit, zda je opravdu využít umíme. Po tři generace jsme neměli prostor samostatně uvažovat, chybovat a experimentovat, naopak byli jsme vedeni k předstírání dokonalosti a názorové jednoty. To přímo ovlivňuje naši schopnost pojmout cizí jazyk. A stejný problém pak předáváme našim dětem. Nejhorší je, že učení se dalšímu jazyku není především otázkou peněz, ale souvisí s naší odvahou, ochotou udělat chybu a s vůlí procházet situacemi, které jsou nepohodlné. Každé rozhodnutí naučit se cizímu jazyku je totiž zároveň rozhodnutím tvrdě pracovat na sobě.“

A dodává: „K tomu potřebujeme opustit přístup, že nejprve chceme mluvit správně a teprve potom začneme jazyk používat. Odporuje to přírodě. Dítě také nejdřív křičí: Máma! Až pak: Chci mámu! A nakonec: Nechci, aby máma odjela! V cizím jazyce máme možnost stát se stejně tak na chvíli opět dítětem, které objevuje, místo abychom předstírali, že umíme víc, než umíme. Můžeme být opět neumětelem, máme na to právo.“

Jak se přestat bát vlastního rozvoje a začít se posouvat ve svých výsledcích tak, aby nám to dodávalo energii? Více o dovednostech úspěšných lidí v tištěném magazínu Business Leaders.

Nové vydání lze získat pouze zde.

Čtenáři žijící na Slovensku mohou zaslání magazínu objednat zde.

© Petr Casanova

- Reklama -