Majitelka psího hotelu: Individuální přístup je to, co nás odlišuje

- Reklama -

Pohráváte si s myšlenkou začít podnikat v něčem vlastním, ale pořád vás odrazuje společností vštěpovaná poučka o jistotě v zaměstnání?

Čemu ale říkáme jistota? Tomu, že celý život pracujeme za určenou mzdu, ve firmě, jejíž osud nás vlastně netrápí, pro lidi, kteří nás zadupávají do země a stanovují, kdy co ještě smíme a kdy už ne? Co nám vlastně jistého zbude na konci produktivního věku? Proč ti, kteří podnikají, mohou své vybudované pozice na trhu prodat či předat dětem, zatímco nám zbude jen (možná) penze? Pro jakou lepší jistotu vlastně denně vstáváme do zaměstnání?

Takové otázky se honily hlavou i IVĚ JANOUŠKOVÉ, která se – tak jako řada jiných lidí, zaměstnaných v korporátních firmách – jednou dostala do fáze, kdy chtěla být sama sobě pánem.

Zvolila obor pro jiné nečitelný, ale pro ni jasný – starost o psy totiž vždy patřila k jejím hobby. Navíc z vlastní zkušenosti cítila v odvětví kvalitních psích hotelů vyšší poptávku než nabídku. Proč by tedy nezkusila tu nabídku sama rozšířit – svým vlastním psím hotelem?

Protože se v tištěném magazínu Business Leaders zabýváme mezerami na trhu, tentokrát se zkusme podívat, jak funguje byznys, který vypadá spíše jako poslání – služba, pomoc druhým – alespoň v 11 základních otázkách:

Pes má v kvalitním psím hotelu nejen svůj komfort, ale je také po celou dobu střežený. Jediným problémem může být jeho návrat k páníčkovi – jestliže zjistí, že existuje také lákavější prostředí než to, které má doma.

Ivo, myšlenka založení psího hotelu je krásná, mnoho milovníků psů to uvidí jako snový podnikatelský plán. Jak to ale vypadá z byznysového pohledu?

„Věřím, že se může zdát snový. Také mi to tak přišlo a s tím jsem se do toho i pouštěla. Ale až za běhu jsme přišli na spoustu omezení, které s sebou tato práce a druh činnosti přináší. Máte omezený vnitřní prostor, a jste tím pádem i limitování počtem psů, které lze bezproblémově a bezkonfliktně obstarat. Zejména v zimní sezóně, kdy jsou psi hodně času uvnitř kvůli chladu a sněhu. Další omezení s sebou přináší naše zaměření a přístup. Nemáme žádné kotce ani úvazy a psi jsou po celou dobu ve smečce. Musíme tedy hodně psů odmítat po kontrolní návštěvě, kdy se ukáže, že nejsou dostatečně socializovaní a zkrátka se buď hodně bojí, nebo jsou agresivní. K tomu si připočtěte nonstop provoz.“

Jaká je návratnost takové investice?

„Návratnost počáteční několikamilionové investice jsme si stanovili na 10 let, zvládneme to pod sedm.“

I základní kapitál musel být značný, jak jste projekt financovala?

„To tedy byl. Nikdo vám nepronajme dům se zahradou, kde bude denně pobíhat i 20 psů. Nemovitost jsme tedy koupili i s pozemkem o velikosti tří tisíc metrů. Část investice spolkla celková rekonstrukce prostor i zahrady, včetně nových plotů. Plus počáteční náklady na web a marketing. V té době jsem měla štěstí na investora, který sdílel mé nadšení pro psy.“

Jak dlouhá byla doba od výpovědi v zaměstnání do otevření vlastního podniku?

„V květnu 2013 jsem dala výpověď a pustila se do hledání prostor a zařizování všech možných a nemožných povolení. Dokonce byla proti Dogparku sepsána petice od místních obyvatelů, kteří si hotel pletli s útulkem. No začátky byly opravdu veselé. Po veškerých stavebních úpravách, řešení kamerového systému, marketingu, hledání zaměstnanců, zaškolení, a dalších iks činnostech, na které přijdete až při samotné realizaci projektu, jsem mohla na začátku prosince 2013 otevřít. Takže od podání výpovědi k otevření to bylo sedm náročných měsíců.“

I tak může vypadat psí hotel – jako nákupní třída. Inspirací je po světě spousta.

A jak probíhaly samotné začátky podnikání po otevření?
„Dalo se očekávat, že přijdou nějaké počáteční komplikace, ale bylo to opravdu krušné. Asi každý pejskař ví, že péče o psa není jen o hraní si s roztomilým štěňátkem. Ze začátku jsme se snažili vycházet vstříc téměř každému zákazníkovi, ono to i chvíli šlo. Ale postupem času začalo pejsků přibývat a museli jsme pravidla pro přijetí psa zpřísnit. Dnes už máme zkušenosti, nastavená pravidla a systémy a vše klape parádně. Každý začátek podnikání drhne, zásadní je poučit se z chyb a nastavit patřičná opatření.“

Udělala byste dnes něco jinak?

„Určitě, ale chybami se přece člověk učí. A my jsme se učili rychle. Vzpomínám si na první psí skokany, útěkáře, psí milovníky. Stejně jako v jakémkoliv jiném byznysu jsme nastalé problémy okamžitě řešili a dnes už nás jen tak něco nepřekvapí. Zaměstnanci jsou skvěle proškolení profesionálové s individuálním přístupem ke každému pejskovi. A přes všechny bezkonkurenční výhody jako je velký výběh, volný prostor, volné smečky bez kotců, bazény, televize a další věci, je právě tento přístup tím hlavním, co nás odlišuje.“

Myslíte, že psí hotely jsou pořád nedostatkovým zbožím v České republice?

„Myslím, že ne, pokud se bavíme o zařízeních, kde psa zavřou na celou dobu do kotce a jen ho několikrát denně na pár minut o samotě vyvenčí. Hotely našeho „rodinného“ typu se dají spočítat na prstech jedné ruky. Náš přístup je logicky nákladnější a rizikovější, ale klienti si ho nemohou vynachválit. Standardem jsou denní e-maily o aktivitách psa, foto dokumentace na webu i FB, skype cally i narozeninové oslavy.“

Pravidelná strava, péče i pohyb, to všechno je v kvalitním psím hotelu samozřejmostí.

K začátkům podnikání jste zvládla i mateřskou úlohu, dá se to kombinovat?

„Je to energicky náročné, ale každý den je jiný a pořád se něco učím. Pracuji teď 6 hodin denně. Ve tři hodiny odcházím pro syna a celé odpoledne trávíme aktivně a spolu. Po večerech dodělávám resty, nebo jsem s přáteli a rodinou.“

Takže rada pro jiné dámy, které řeší nápad s podnikáním a současně založení rodiny…

„Jít do toho! Samozřejmě.“

I přes to, že nazýváte Dogpark svým dalším dítětem, vrátila jste se jednou nohou i do marketingu velké společnosti, konkrétně Slevomatu, proč?

„Já jsem prostě markeťák. Vždy jsem v marketingu pracovala, to mě baví a naplňuje. A ta práce mi začala chybět. Stejně jako kolektiv lidí. V Dogparku jsou exekutivní věci nastavené. Pořád nejsme McDonald, pracujeme se psy, ale každý nový člověk dostane manuál a přesně ví, co se jak dělá. Já už řeším pouze strategické a marketingové věci. Na denní provoz už mám spolehlivý personál. Navíc i právě díky Dogparku jsem se mohla vrátit k marketingu a na pozici, která mě baví, není tak časově a stresově náročná jako řízení celého marketingového oddělení.“

V čem je odlišná práce s psím charakterem než s tím lidským?

„Práce se psy je náročná, ale pro odborníka vlastně předvídatelná a jasná. Když znáte povahy psích plemen, rozdíly v chování psů a fen i v závislosti na věku a smečce, jde vše naplánovat a jakékoli nedorozumění či problémy eliminovat. S lidmi je to náročnější. Kolikrát si pořizují psa podle vzhledu, který ale už nereflektuje jejich volný čas, bydlení a rodinu. A pak nastávají problémy. Určitě je náročnější práce s lidmi, ale to k tomu zkrátka patří. Pro náš personál je pak odměna, když večer psi spokojeně usnou a jejich majitelé se k nám znovu vrací. Berou nás jako část rodiny, protože se jim v podstatě staráme o děti.“

Zajímá Vás, jak krok za krokem budují své živnosti a podniky další začínající Češi? Inspirujte se jejich poznatky a zkušenostmi v tištěném magazínu Business Leaders, který můžete číst i v elektronické formě na chytrém telefonu nebo tabletu.

Zájemci ze Slovenska mohou zaslání magazínu objednat zde.

© Eva Roudnická

- Reklama -