Jak říct NE a necítit se provinile

Když začínáte s podnikáním, je každá koruna dobrá. Zaměstnat vlastní účetní stojí peníze, ale co dělat, když účetnictví nerozumíte a externí Vám kdykoli může říct: Promiň, už nemám čas ani prostor?
- Reklama -

NE. Prý je to negativní slovo. Nejsem si jist. Někdy totiž NE vede k pozitivním výsledkům. Tím, že někomu dokážeme říct NE, získáme časový a mentální prostor udělat věci, které jsou pro nás důležité.

Kdo čte magazín Business Leaders, zná podstatu rozdílu mezi důležitými a naléhavými úkoly. A také ví, jak se může stát, že se celý den nezastavíme, a přitom večer zjistíme, že jsme nic (pro sebe) důležitého neudělali – že jsme zkrátka celý den řešili jen to, co jiní považují za naléhavé.

Jenže jak říct druhým NE?

Vzpomeň si na Jobse

Steve Wozniak, spoluzakladatel Applu, ve svých pamětech vzpomíná, že nejoblíbenější otázka Stevea Jobse zněla: „Kolikrát jsi už dnes dokázal říct NE?“ Přičemž zdůrazňoval, že nejdůležitější slovo té otázky je: DOKÁZAL. Protože říci NE je dovednost. A to je dobrá zpráva. Protože dovednosti se dá naučit.

Vzpomeň na večerní pocit

Lidem, kteří se zdráhali odmítnout druhé, ačkoli věděli, že tím omezují své vlastní cíle, radil Jobs toto: Kdykoli jste požádáni o něco, co nechcete nebo nemůžete zvládnout, máte 3 možnosti:

  1. Říct ANO, protože je Vám nepříjemné říct NE, a večer skončit s mizerným pocitem kvůli svému ANO,
  2. Říct NE a večer z něj mít špatný pocit,
  3. Říct NE a večer z něj nemít špatný pocit.

Proč mají lidé špatný pocit, kdykoli mají někoho odmítnout? Proč jsou tak úzkostliví, že řeknou ANO i tam, kde bytostně cítí, že chtěli říct NE?

Proč NE vytváří špatný pocit

NE je slovo, které všechno mění. Proto je bráno jako negativní. Kdo neumí negace ovládat, cítí se z něj špatně a provinile.

NE je rázné a strohé, zní až agresivně. A nikdo nechce vypadat nepatřičně.

Nejvíce lidí se bojí, že pro své NE přestanou být v kolektivu oblíbeni, či dokonce by se jim to v budoucnu mohlo vymstít, až oni sami budou něco potřebovat. Nechtějí působit bezcitně až arogantně, proto jdou raději cestou menšího odporu, a než se utkat s druhými, raději se utkají se sebou a svými prioritami.

A hlavním důvodem, proč se lidé bojí vlastního NE, je to, že to slovo neumějí říkat. Vyžvejkávají ho tak neefektivně a komplikovaně, že se svým poloNE nadělají více škody než užitku. Typické je blekotání:

MY: „Víš, já bych Ti rád pomohl, ale zrovna jsem zaneprázdněn…“

ON: „Nevadí. Takže za hodinu? Za dvě?“

A jsme tam, kde jsme byli…

Zkrátka, krkolomným poloNE ponecháváme druhé osobě příležitost. Není to její chyba, když dál naléhá: „Tak kdy, tento týden, nebo příští?“

Jestliže víme, že nám dělá problém vyjádřit své NE, naučme se to. Toto je 5 způsobů, jak se při svém NE necítit špatně:

1. varianta: Prostě to řekněme

„NE.“

Hotovo.

To je věda, co?

V jednoduchosti je síla. Nechoďme kolem horké kaše, nekoktejme slabošské výmluvy. Protože ani jedno není NE.

Neoddalujme to a neváhejme. Neotevírejme prostor k diskusi. Jen řekněme NE. Případně přidejme stručné vysvětlení proč. Ale většinou není třeba. NE je kompletní informace, která stačí. Nemá žádné zabarvení. Čím méně řekneme, tím lépe to řekneme.

2. varianta: Buďme zdvořile asertivní

Měkčí varianta, která se hodí na konkrétní případy:

„Je mi líto. Zrovna teď nemůžu. Ale dám Ti vědět, kdy a jestli to půjde.“

Tečka.

Výhodou této zdvořilejší asertivity je MOŽNOST později změnit svůj názor. A není důvod se cítit špatně. Velmi oblíbená.

3. varianta: Returnujeme otázkou

Return je úder, kterým se v tenise efektivně vrací podání soupeře. Returnovat slovem NE se v zaměstnání hodí tehdy, když chce nadřízený více úkolů, než kolik jsme jich schopni v daném čase zvládnout. Pak je dobré returnovat:

„Vážený pane šéfe, moc rád udělám úkoly A, B i C. Ale abych je odvedl opravdu kvalitně, budu na ně potřebovat více času (2 týdny). Pokud trváte na své lhůtě (1 týden), řekněte mi, prosím, který z úkolů A, B nebo C mám řešit prioritně?“

4. varianta: Berme to jako test vztahu

Mnoha lidem je nepříjemné říct NE, když ještě neměli čas odhadnout druhého (jeho budoucí reakci), zhodnotit vztah (jestli vůbec je pro ně smysluplný) a pochopit svoji roli v tomto vztahu (jsou dominantnější, nebo submisivnější).

Tehdy se tito lidé bojí, aby svého NE později nelitovali, mají strach z negativních následků. Bývá to hlavně u začínajících vztahů, kde nevíme, jestli vztah vůbec odolá jednomu NE.

NE je jako lakmusový papír, který ukáže kvalitu obou osob ve vztahu. Té, která ho říká a dává svým NE najevo, že si svého času a svých priorit váží. I té, která NE akceptuje a dává tím najevo, že respektuje čas a priority druhého.

Jen proto, že někdo neakceptuje naše NE, neměňme svůj postoj. Neměkněme jen proto, že druhý je stále nepříjemnější. Na to má právo. Stejně jako my na své NE.

Položme si otázku, jestli ten, kdo nerespektuje naše NE, vůbec stojí za naše ANO.

5. varianta: Chápejme NE jako investici do sebe

Dát prioritu svým potřebám – někdo tomu říká sobeckost, a proto v každé chvíli dá raději prioritu potřebám jiných osob. Je to jeho volba. Pamatujme však, že kdykoli upřednostníme cizí cíle před vlastními, přestáváme investovat do svých potřeb, hodnot a času. Typicky to platí mezi kolegy, kteří na druhé přehazují své úkoly. Ti slabí se mění v dělníky a ti vychytralí postupně v jejich nadřízené.

Vzpomeň si na Buffetta

Na závěr citát třetího nejbohatšího muže současnosti. Warren Buffett (k dnešku 84,3 miliardy dolarů) prohlásil: „Rozdíl mezi průměrnými a úspěšnými lidmi je v tom, že ti úspěšní říkají NE téměř na všechno, co je vzdaluje od jejich cílů.“

Jak správně delegovat, duplikovat, motivovat – čtěte v magazínu Business Leaders.

Pozor, magazín nelze sehnat v trafikách. Tištěný časopis je k dispozici zde, elektronická verze pro čtení na tabletech a chytrých telefonech zde.

© Petr Casanova

- Reklama -