7 schopností, které z Tebe udělají splněný sen zaměstnavatele

- Reklama -

Každý se chce mít dobře. Ne každý ale toho chce dosáhnout soukromým podnikáním. Chce se prosadit v zaměstnání. Ale to má háček. Nejenže se „jeho“ firma musí prosadit na trhu, ale také ho musí ocenit nadřízení, respektive majitelé. Proč by se měli s někým dělit o zisk, když podnikatelské riziko na sebe vzali oni?

A přesto se to děje. Kdo četl magazín Business Leaders s Danielem Křetínským, ten ví, jak pátý nejbohatší Čech hýčká své nejlepší zaměstnance – jak z nich dělá boháče. A také proč to dělá.

Skoro žádný podnikatel to veřejně nepřizná, ale jeho hlavním pokladem a jměním jsou lidé. Jací jsou lidé, taková je firma. Podnikatel, který si nedokáže udržet schopné lidi, zůstává buď s neschopnými, nebo sám – jako živnostník.

Nedávno jsem uvedl 7 důvodů, proč nejlepší tahouni ve firmách končí, i když svou práci mají rádi. Nyní vysvětlím opak – jak se ze zaměstnanců stává zlato; komu nemají problém dát – hlavně v dnešní době – vyšší mzdu; koho si potřebují udržet.

Orchestr

Podnikatelé dobře vědím, že každá firma je jako orchestr. Buď ladí, nebo neladí. Jestliže neladí, podnikatele to stojí peníze, pověst, existenci. Přitom podnikatel je jen kapelník, který orchestr diriguje. Na kom záleží při představení především, jsou členové orchestru, zaměstnanci, ti mají nezastupitelné místo.

Zaměstnanci jsou pro podnikatele poklad ze dvou důvodů. Jednak kolik je zaměstnanců, tolik je hlav a rukou. A jednak, protože každý člověk je jiný, podnikatel prostřednictvím zaměstnanců vykrývá vlastnosti, které sám nemá. Je to stejné jako právě v orchestru – někdo umí jen na violu, někdo jen na housle. Ale společně tvoří dokonalý tým.

To je první základní předpoklad splněného snu zaměstnavatele. Musí to být týmový hráč. Vycházet s druhými, ale hlavně souznít s firmou. Musí být ochoten pracovat pro svého zaměstnavatele, ale současně nebýt ochoten pracovat jen pro sebe. Jinými slovy: Musí být profesionálem ve svém oboru, ale zároveň nechtít „vykrást“ know-how svého živitele a založit si pak svou vlastní firmu. V magazínu Business Leaders si ostatně ukazujeme, jak se proti tomu zaměstnavatelé pojišťují.

Co nemá každý

Všechny firmy mohou vyrábět stejné výrobky. Mohou od sebe okoukat receptury. Mohou si vzájemně uzmout obchodní strategie. To všechno mohou mít firmy stejné. Co je odlišuje, jsou především jednotliví lidé. To oni, zaměstnanci, rozhodují, která firma je excelentní a která průměrná. To oni, zaměstnanci, rozhodují, v jakém kritickém okamžiku vydrží tým pospolu, ba dokonce se semkne, a kdy se rozpadne.

Popíšu tedy sedm předností zaměstnance, který je pokladem, protože v podnikatelském boji vytváří rozdíl mezi firmami.

Pozitivní postoj

Spolupráce s negativním člověkem je složitá už proto, že je těžší ho motivovat k lepšímu výkonu. Nevěří, že by ho byl schopen. Nedomnívá se, že by lepší výkon mohl mít význam, něco podstatně změnil. S takovým pařezem nehnete. A ještě nakazí ostatní.

Pozitivní člověk je opakem. Spoluvytváří konstruktivní prostředí. Je proaktivní ve vztahu ke změnám, učí se i chybami. Dokáže na všem najít to lepší, a proto je v krizích tahounem, štístkem, tmelem.

Otevřená mysl

V dnešní progresivně-turbulentní době rozhoduje flexibilita – schopnost přizpůsobit se a vyvinout. Dinosauři zanikají. To je jeden z důvodů, proč si podnikatelé raději nabírají mladší ročníky. Nevadí, že nejsou tak zkušené, hlavně že mají otevřenou mysl a dokážou se rychle učit. Zkušenost dnes může znamenat zkostnatělost.

Naopak zavřená (rigidní, nepružná) mysl bývá spojená s negativním postojem člověka, jeho neschopností měnit postoje, adaptovat se. Podnikatel, který chce v dnešní rychlé době uspět, nesmí trpět strachem z nového, naopak být zvědavý a učenlivý.

Proto při přijímacích pohovorech už méně padají otázky typu: „Kam jsi to dotáhl?“ a více: „Dokážeš se měnit?“

Motivovanost

Motivace se dělí na čtyři typy. Je vnější a vnitřní a negativní a pozitivní. Nejžádanější kombinací na trhu jsou lidé s vnitřní pozitivní motivací. Dokážou se sami motivovat, a to pozitivním způsobem. Hned za nimi jsou lidé s vnitřní negativní motivací. Tak trochu sebemrskači. Výhodou obou je, že nad sebou nepotřebují žádného drába, který je musí motivovat odměnami (pozitivně), nebo tresty (negativně). Nepotřebují žádné vnější proč, mají ho v sobě. Nejčastější motivací je jejich vlastní rozvoj, kariéra, seberealizace. Tito lidé nehledají nejpohodlnější, ale nejlepší řešení.

Na druhé straně stojí lidé, kteří potřebují vnější motivaci. Pro zaměstnavatele znamenají problém, protože každý člověk je jiný, tudíž každého motivuje něco jiného. Zaměstnavatel pak musí být trochu psychologem. Navíc tito lidé obvykle zůstávají jen v podřízené rovině. Naopak ti, kteří dokážou motivovat sami sebe (vnitřní motivace), bývají lídry. Nejenže vedou druhé, ale sami jsou jako tým o jednom člověku.

Jaké další přednosti zaměstnanců se vyvažují zlatem?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -