Cesta snů finančního poradce

Kamil Masný, finanční poradce s kanceláří v Hodoníně a Partners Marketem v Kyjově. V Partners na pozici Director.
- Reklama -

„Tátovi jsem k šedesátinám koupil auto, mámě bazén se zastřešením. Chci jim zpříjemnit důchod. Táta má rád fotbal, tak spolu jezdíme fandit po Evropě, mámě posílám vstupenky na koncerty, do divadel, spolu si užívají wellness pobyty, prodloužené víkendy ve vysněných místech.

Věřím totiž, že rodina je jako strom. I když se větve rozbíhají do všech stran a plody rostou na nich, pořád vycházejí z jedněch kořenů a bez nich by nebyly nic.“

KAMILU MASNÉMU je jednatřicet let. Nespadl mu do klína eurojackpot. Vypracoval se sám. A začal od nuly.

Když se ho ptám na strach, usměje se. „Tohle je z mého vision boardu,“ ukazuje fotografii z nástěnky vizí. Je na ní designový krb. Pak ukáže prstem do rohu svého domu. Stejný tam stojí. „Tohle všechno jsem si vysnil. Místo ve slepé ulici, tvar pozemku i domu. I fotku krbu ze starého katalogu jsem tam nalepil. A za vším jsem šel. Protože jen toho, za čím vykročíte, můžete dosáhnout. Strach,“ připomíná to slovo, „jsem neměl o to, že si tohle všechno nesplním, ale že se o tohle všechno ani nepokusím.“

Když to dokážou druzí, dokážu to i já

Pochází z Vyškova. Bylo mu dvacet, když si stanovil svůj první sen. „Ve Vyškově jsem měl byt, s přítelkyní jsme chtěli domeček. Na Vyškovsku jsou ale pozemky předražené, na úrovni Brna. Až ve Valticích, devadesát kilometrů daleko, jsme našli svůj sen. A já si dal cíl: Nastěhujeme se tam, než naše děti půjdou do první třídy.“

Splněno! Dnes tam bydlí. Dětem je sedm a čtyři roky.

V Brně zatím studoval práva. „Dodělával jsem je vysloveně kvůli rodičům. Chtěl jsem jim udělat radost, odmala o mě skvěle pečovali. Ale obor jsem dělat nechtěl. Stát se právníkem, to znamenalo nejprve po škole dělat koncipienta na městském úřadu za pár tisícovek, a až skoro ve třiceti skládat advokátní zkoušky. Vnímal jsem, jak každý rok vychází ze školy spousta právníků, ale zatím už jiní kamarádi si dávno vytvářeli zajímavé kariéry. A já měl v hlavě ještě jeden sen.“

Sen číslo 2 zněl: „Poslat rodiče předčasně do důchodu.“

Jedenáct let poté je na pozici Director ve finančně-poradenské společnosti. Jeho revírem je celá jižní Morava. „Je to skvělý kraj, hodně práce, a přitom do každého místa dojezdová vzdálenost maximálně hodina. A nejlepší na té práci je, že se dá plánovat podle sebe a dělat klidně po celé republice. Kdekoli jste.“

„Když to dokázal někdo jiný, tak můžete také.“ Co dnes Kamil říká, je úsměvné. Sám totiž na začátku pochyboval. A kdo ví, kde by teď byl, kdyby tehdy svůj strach poslechl…

Strach

„Finanční poradenství bylo v mých představách zvonění na cizí dveře a nucení druhých. Musím se smát, když si představím, jak moje neznalost a nekompetentnost mohla zničit oba moje sny.“

Už od dob Františka Josefa I. se říká: Každý potřebuje tři lidi – lékaře, právníka a účetního. Kamil se nad tím zamyslel. A hlavně uvažoval, jak ohledně peněz jedná sám. „Měl jsem stavební spoření, v téže bance i úvěr a účet. Vůbec jsem nepřemýšlel, jestli ta banka je nejlepší a podmínky, které mi dává, nejvýhodnější. Prostě do té banky chodili i moji rodiče, tak jsem tam měl účet a postupně všechno ostatní.“

Tehdy, na podzim 2007, byla Partners teprve půl roku stará firma. Založili ji čtyři ekonomové a dva finanční poradci. Kateřina Palková se zkušenostmi z Komise pro cenné papíry, Pavel Kohout, analytik skupiny PPF, Tomáš Prouza coby odcházející náměstek ministra financí a Jan Majer, zakladatel odborného serveru Psychologie.cz, Radim Lukeš a Petr Borkovec, kteří měli dlouholeté zkušenosti z oboru a chtěli dělat finanční poradenství jinak. „Byl jsem v půlce ročníku na právech, ale řekl jsem si, že nebudu čekat. Sám jsem přišel na pohovor, ze kterého jsem si odnesl tři poznatky: že jsme mladá republika, plná předsudků, a trh má tudíž obrovský potenciál.“

V magazínu Business Leaders to neustále připomínám: Kdo chce mít strach, důvod si vždycky najde. Je jedno, jestli je pionýrem na trhu, a tudíž jde neprošlapanou cestou, nebo je naopak už jedním z mnoha, a tudíž nikde není první. V obou případech může mít strach. Anebo ne.

„V tom začátku mi velmi pomohlo, že jsem si napsal dva seznamy. První: jaký život žít NECHCI. Druhý: komu chci v životě udělat RADOST a jak toho chci docílit. Oba seznamy jsem měl pořád na očích. A když se mi něco průběžně nedařilo, měl jsem jednoduchou motivaci: těšil jsem se, jaké to bude, až se to přece jen úspěšně povede, jak budu zase o kus blíž svým cílům.“

Odstartoval a pracoval. Už po půlroce poprvé povýšil na Managera. „Univerzita mě naučila samostatnosti a dala mi kontakty. Spolužáci-právníci byli mými prvními klienty. Neustále se ptali, jestli jsem si přechod do financí dobře promyslel. Ale v právničině se zavřete v kanceláři a děláte hlavně administrativní práci. Zatímco já jsem spíše tahový člověk, dám si cíl a jdu za ním. Baví mě komunikace s lidmi, rád se učím a rozšiřuji si rozhled. Už při škole jsem tak vytvářel partnerské sítě.“

Překážky

Kamil Masný rozlišuje podnikání při studiu a studium při podnikání. „Byznys pro mě byl na prvním místě. Školu jsem dodělával, abych ji měl. Ale nebyl to důvod, abych se někdy vymlouval. Směju se těm, kdo říkají: Učím se, nemohu pracovat. Já jsem při škole založil rodinu, měl svatbu, zrekonstruoval byt, přestěhoval se, a ještě jsem postoupil na Senior Managera. Všechno je o tom, jestli člověk hledá důvody, proč by to zvládnout neměl, nebo způsoby, jak by to zvládnout měl.“

A jaké jsou jeho způsoby?

„Nejsem člověk, kterému by se vyhýbaly překážky. Mám ale tři osvědčené metody k jejich překonání.

  1. Práce. Když nemám dobrý den, domlouvám si co nejvíce jednání, v diáři pak mám čtyři až pět schůzek denně, a o to větší je pravděpodobnost, že zažiju úspěch.
  2. Vzdělávání. Deset až třicet minut denně buď čtu, typicky Business Leaders, poslouchám motivační audio nebo jinak naslouchámpohledu někoho úspěšnějšího nebo vzdělanějšího, než momentálně jsem.
  3. Zastavení. Odpojím se od minulosti a přítomnosti a plánuji si další období. Uvědomuji si, jaké jsou nejbližší cíle, a navozuji si pocit těšení se na to, co přijde a co to může přinést.“

Zig Ziglar, jeden z nejlepších amerických motivátorů všech dob, říkal: „Sebemotivování je jako sprchování. Jeho účinky nikdy nevydrží věčně. Právě proto se sprchujeme denně.“

Kamil Masný tuto myšlenku ještě dále rozvádí. Mluví o sprchování zevnitř, své mentální stránky. „Když jsem byl malý, stejně jako všichni kamarádi jsem měl vzory na stěnách pokoje. Pak ti samí kamarádi nastoupili do práce a dnes už žádné vzory nemají. Já pořád ano. Denně si přečtu alespoň jeden ekonomický článek a jeden motivační. Ročně najezdím v autě padesát tisíc kilometrů, a po tu dobu jako bych byl ve studovně. Pouštím si podcasty místo rádia, motivuji se myšlenkami ohledně budoucnosti, a když neřídím, v tabletu si otevřu FirstClass nebo BusinessLeaders. Tento návyk neměním. Pokud člověk opravdu chce něčeho dosáhnout, měl by se neustále nakopávat. Jinak ztratí drajv.“

Prostředí

Dnes má Kamil pod sebou tři desítky poradců a síť mnoha stovek klientů. A nad poradci vládne tvrdou rukou. „Manželka studovala sociální pedagogiku a říká, že finanční příjem nebo zdraví člověka až ze sedmdesáti procent ovlivňuje sociální prostředí, tedy to, kde trávíme nejvíce času. Proto jsem ve svém hodonínském sídle zavedl jasná pravidla, aby bylo jasné, že jsme všichni na jedné lodi: jednotná vizualizace kanceláří, kultura oblékání, kravata v kanceláři, včasné příchody, pokutový systém, který se týká třeba i neuklizeného nádobí. Vím, že to jsou detaily, ale v byznysu vytvářejí celek.“

A účinek na spolupracovníky? „V mém ředitelství je minimální fluktuace. Když se někomu pracovně nedaří a jiný by to už vzdal, pořád říká, že kvůli prostředí nechce končit. Finanční poradenství je vztahový byznys, proto prostředí musí i na úrovni spolupracovníků dobře fungovat. Pak totiž funguje i na úrovni s klienty.“

Říká se tomu strukturální byznys. Každý v něm má možnost buď získávat a obhospodařovat klienty, nebo získávat partnery, kteří budou získávat a obhospodařovat klienty. Anebo může dělat, pokud to stihne, kombinaci obojího.

„Jsme proklientsky orientovaní, ostatně i celé mé ředitelství. Každý to pozná už při příchodu. Mám několik skupin lidí. V brněnských kancelářích leží na stolech personální dotazníky pro nové poradce, na zdech jsou nástěnky nejlepších. U jiné skupiny jsou klientské šanony. Mám tam skupinku profesionálních poradců, kteří nechtějí budovat partnerskou síť. Chtějí dělat prostě co nejlepší servis pro klienty,“ vysvětluje Kamil Masný a dodává: „Získání nových klientů v dnešní době není složité. Zaměřujeme se na realitní oblast, hypoteční trh. Co je složité, a na to mnoho finančních poradců zapomíná, je servis stávajícím klientům, aby po získání už neodešli. To je naše priorita.“

I proto Kamil Masný přestal jen jezdit po klientech a založil si franšízovou pobočku Partners Market. V Kyjově má tedy kamennou adresu, kam může přijít i kdokoli z ulice. „Strukturální byznys je největší konkurenční prostředí. Každý poradce je konkurent, i ten z vlastní společnosti. Nicméně já vedu naše poradce k týmovosti. Zdůrazňuji jim, že každý beztak zvládne sám jen přibližně sto až dvě stě padesát klientů. Najít si takovou porci například v průběhu pěti let je snadné, zvláště když trh stále není obsazen a nejvíce klientů pořád drží banky. Věřím, že během dvaceti let budeme výrazně blíž Západu. Prostředí se i tady mění a lidi postupně ovlivňuje. Mnozí si uvědomují, že nejsou tak bohatí, aby slepě dávali peníze pořád jedné bance, a nechají si ukázat nejvýhodnější nabídku i odjinud. Právě to děláme.“

Sny

Denně má na očích, co nechce a po čem touží. „Od střední školy jsem chodil na manuální brigády, tohle nechci. Stejně tak si pamatuji, že v dětství jsme nejezdili na pořádné dovolené, rodiče neměli peníze, ani tohle nechci.“

A nechce ani to, aby trpěli ti, kteří si trpět nezaslouží. Především malé děti. „Hodně se věnuji charitě. Přivedl mě k tomu dvouletý chlapeček mého klienta, který má hodně těžký život. Podíleli jsme se proto na přestavbě jednoho celého oddělení pro předčasně narozené děti. Chci, aby v tom byli zapojeni i všichni moji kolegové, protože i tím se rozvíjí seberealizace a sebemotivace lidí. Každý se pak snaží víc myslet na druhé a rozvíjet vztahy i u sebe doma. I to je finanční poradenství, jaké chci dělat a mít.“

I on slýchal od svých dnešních spolupracovníků: „Bojíme se, jestli to dokážeme.“ A i jim to dnes neustále připomíná. Právě proto, aby ztratili strach i v dalších fázích svého života. „Nejlepším způsobem, jak motivovat druhé, je inspirovat je. Vím, že není důležité, co jim říkám, tolik jako to, co dělám. Protože co dělám, to oni následují, tomu věří. A když nemám strach, přestávají ho mít i oni.“

Také je vede k nástěnkám vizí. Také jim chce splnit sen, co nejdříve průměrný příjem 50 000 Kč na osobu. Peníze nejsou všechno, ale jsou sny, které se bez peněz uskutečnit nedají. Na oddělení pro předčasně narozené děti by o tom mohli vyprávět.

Jak stoupat v kariéře a zlepšovat své výsledky? Inspirujte se v magazínu Business Leaders, který můžete číst v tištěné i elektronicképodobě.

© Petr Casanova

- Reklama -