7 tréninků geniální paměti podle Stephena Hawkinga

Stephen Hawking, britský teoretický fyzik, který ohromil poznatky z oborů kosmologie a kvantové gravitace. Už od studií došlo k rozvíjení amyotrofické laterální sklerózy (ALS), která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla.
- Reklama -

Je to půl roku, co vyhasl z nejúžasnějších světových mozků. Stephenu Hawkingovi vinou vzácné nemoci postupně přestávala fungovat většina částí těla, funkcí i orgánů. Zcela nepoškozený zůstal mozek. A Stephen se na něj zaměřil. Vznikl geniální mozek.

V magazínu Business Leaders se zabýváme nejen inspirativními lidmi, ale také jejich know-how a metodickými postupy, které jim pomohly zdokonalovat se. Dnes se zaměříme právě na Hawkinga, který nežil pouhé dva roky od zjištění diagnózy, jak prorokovali lékaři, nýbrž ještě desítky let. A neživořil, napsal mnoho převratných vědeckých knih, měl tři děti a přes své postižení mluvil o krásném životě.

Trénuj jako Stephen

Podle profesora Hawkinga se dá mozek aktivně cvičit stejně jako svaly, oči, hlasivky a mnohé dovednosti. Nejde jen o trénování paměti ve stáří formou luštění křížovek a sudoku.

Hawking říkal: „Trénujte dlouhodobě, ať máte šanci překonat mnohé překážky a neduhy, které Vám může život připravit. Zlepšíte tak kvalitu svého života, protože – everything is between your ears – všechno je mezi Vašima ušima.“

Kdekdo si myslí, že paměť je něco statického a neměnného. Omyl. Můžeme zvyšovat její kapacitu i rychlost, ale musíme pochopit nejprve základní teorii:

Krátkodobá a dlouhodobá

Existují dva druhy paměti. Krátkodobá je ta, kterou náš mozek používá k ukládání malých potřebných informací OKAMŽITĚ, jako je jméno osoby, kterou poprvé setkáme. Kapacita krátkodobé (operační/pracovní) paměti je přibližně 7 informací.

Dlouhodobá je paměť pro informace, které si naopak v tomto okamžiku nemusíme pamatovat. Tam se ukládají studia na zkoušky, nezapomenutelné momenty v životě, klíčové události s rodinou nebo přáteli.

Jak porozumět paměti

Paměť vzniká v mozku. Proto vše, co obecně zlepšuje zdraví mozku, má pozitivní dopad na paměť. Fyzické cvičení a zapojování se do nových aktivit, které okamžitě stimulují mozek, jsou tradiční osvědčené metody, pomáhají udržet mozek ZDRAVÝM.

To je důležité slovo. Zdravé tělo pomáhá udržovat zdravý mozek. Jíst správně a odsouvat stres do pozadí umožňuje nejen lépe se zaměřit na nové informace, ale prospívá to i tělu.

Také kvalitní spánek je důležitý. Tak jako získávání vitaminů a omega-3 mastných kyselin z přirozené stravy.

A jaké konkrétní činy zapisují informace do mozku silněji? Stephen Hawking doporučoval toto:

1. Zaměřujme se na jeden úkol

Krátkodobá paměť, se kterou pracujeme právě teď, funguje jako pracovní plocha počítače. Nemůžeme v ní mít nepořádek, stačí jen několik souborů, se kterými pracujeme. O to lépe se totiž zaměřujeme a orientujeme.

Multitasking je problém doby. Často těkáme, nedokážeme dokončit jednu věc, věnovat pozornost jednomu úkolu. Pracujeme mělce. To je chyba, protože mozek potřebuje čas, aby správně zakódoval informace. Pokud si tedy potřebujeme něco zapamatovat, ukončeme multitasking.

2. Silná pětka: vůně, dotek, chuť, sluch a zrak

Čím více smyslů do kódování zapojíme, tím silněji se to stane. To je důvod, proč si babiččiny domácí buchty pamatujeme tak dlouho. Byla to potěcha pro oči, hmat i chuť. Měli jsme rty od cukru, ulepené prsty, a přitom cítili to těsto, tu náplň…

Stejně tak osobu, kterou jsme poprvé potkali, vůbec nemusíme znát jménem, ale podle řeči (kterou slyšíme), parfému (který stále někde v nosním chřípí máme), vlhké dlaně nebo silného stisku (který stále cítíme), zkrátka podle emocí. Přitom pomůže podívat se do očí a ihned zopakovat jeho jméno. Například:

  • „Dobrý den, Josef Novák.“
  • „Těší mě, pane Nováku.“

Nabídnete-li podání ruky, zapojili jste 4 z Vašich 5 smyslů. Mimochodem, někteří starší politici se i líbají. To netřeba.

3. Zopakujme to

Když si něco chceme zapamatovat, opakujeme to. Není to pro nás nic nového. Učili nás to odmalička – rodiče i učitelé ve školce. Dospělému pomáhá nedrilovat se jednorázově, ale rozložit opakování do delšího časového období.

4. Zlomme to

Vědci dlouho nechápali, jak si můžeme zapamatovat něčí 9místná telefonní čísla, přestože jsme schopni držet jen 7 informací najednou. Pak na to přišli. My totiž umíme informace rozdělovat. Místo 9 samostatných číslic vidíme 3 trojčíslí. Nebo si pamatujeme dvojčísla. Záleží na tom, jak jsme se už odmalička učili vnímat delší čísla.

Tato technika funguje prakticky pro jakoukoli informaci. Rozdělme si velké množství informací na menší kousky a pak se zaměřme na pamatování jednotlivých částí. Jako když se učíme básničku.

5. Uspořádejme si to

Naše mozky potřebují fungovat systematicky. Proto knihy mají kapitoly a prezentace části. Pečlivým uspořádáním toho, co si musíme zapamatovat, pomáháme mozku plnit pomyslné přihrádky jako paměti. On si pak pamatuje, ve kterém šuplíku co má.

Podobně funguje mysl například při pexesu, kterým se cvičí fotografická paměť a také rychlost rozhodování.

6. Používejme mnemotechnické pomůcky

Mnemotechnická pomůcka je slovní či grafická konstrukce, která umožňuje pamatovat si téměř nezapamatovatelné. Pomáhá totiž přidružením určitých představ, například obrázků, akronymů, rýmů nebo písní. Tohle se dělá už ve škole, například při biflování periodické soustavy chemických prvků. Ve vtipných větách byly počáteční písmena slov značky prvků:

  • bal Bedřich Boženu Celou Nahou O Fuj Nestydo
  • Hanu bal Na Kolínka Robustní Cestář Franta
  • žela Magda Caňonem Srazila Banán Ramenem

7. Naučme se to tak, jak je pro nás ideální

Hawking se inspiroval druhými, ale konečnou podobu kódování si vytvářel sám. Lidé se často motivují třeba novými učebními styly pro ukládání nových informací. Obecně to ale nefunguje. Hawking upozorňoval, že různí lidé dávají přednost různým metodám učení. Používejme tedy styl, který vyhovuje nám, i když to není ten, jakým studuje většina lidí.

Někomu pomáhá psaní informací, jinému nahrání a následné poslouchání. Někomu pomáhá učení do rytmu chůze, dalšímu do rytmu hudby.

Jak dále zlepšovat své výsledky? Inspirujte se v magazínu Business Leaders, který můžete číst v tištěné i elektronicképodobě.

© Petr Casanova, Eva Roudnická

- Reklama -