S řešením krize je třeba začít u sebe, říká největší vydavatel ručně malovaných map v Evropě

Milan Paprčka z jedné z ručně malovaných map.
- Reklama -

Snažíte se o úspěch, ale máte pocit, že to příliš dlouho trvá?

Zažíváte propady a nevěříte v obrat?

Nejste sami. Právě proto aktuální vydání magazínu Business Leaders věnujeme lidem, kteří Vás mohou inspirovat. Zažili totiž dno i odraz od něj.

Patří mezi ně i MILAN PAPRČKA. Podniká už déle než polovinu života, od svých osmnácti let. Dnes, v necelých čtyřiceti, je po několika kotrmelcích největším vydavatelem ručně malovaných map v Evropě a druhým největším na světě. Je jediným majitelem firmy CBS, která vyrostla bez investora. Na začátku však musela vypomoci babička nebo motivace od rodičů.

Jak jste vůbec v byznysu začínal?

„Jako živnostník s přímým prodejem. Bylo mi osmnáct a chodil jsem od dveří ke dveřím po firmách a úřadech, prodával hudební CD a různé další zboží.“

Měl jste podporu v okolí?

„Kvůli podnikání jsem odešel ze školy, takže doma jsem velkou podporu neměl. Naopak, musel jsem od začátku přispívat do společné kasy na ubytování a stravu. To mě ale také motivovalo. Když jsem dokázal, že se zvládnu uživit, a pak ještě finančně pomoci rodině, získal jsem i uznání své mámy.“

Jak vznikl nápad na ručně malované mapy a vůbec edice leteckých knih?

„Je to výsledek mé velké vášně k létání a vůbec dobrodružnému životu.“

Můžete být konkrétnější?

„Baví mě život z neobvyklých úhlů. Osobní rozvoj, zimní plavání, cestování na motorce, psaní cestopisů, hra na kytaru a fujaru, příroda, všechny druhy zimních a letních sportů. A také pohled z výšky.“

Před startem. Připravuje se fotoaparát.

Ale podnikatelé obvykle z výšin spadnou na tvrdou zem. Co bylo pro Vás v začátcích nejobtížnější?

„Finanční plánování. Když jsem začal zaměstnávat další lidi a nakupovat zboží, celé jsem si to špatně spočítal. Měl jsem mylný dojem, že peníze, které chodí na firemní účet, jsou už moje. Dvakrát se mi mé podnikání ve dvou různých městech podařilo úplně položit, než jsem se naučil zdravě finančně plánovat.“

Ručně malované mapy musejí být náročné, a to i časově, na výrobu.

„Máte pravdu. První rok tohoto podnikání byl složitý na náklady. Trvalo osm měsíců, než vyšla moje první mapa a mohl jsem je dodávat a fakturovat zákazníkům. Musel jsem se mírnit finančně, ale také sbírat psychickou podporu. Velmi mi pomohla babička, která mému nápadu věřila.“

Kam až jste dokráčel?

„Dnes už téměř každý český region má svou ručně malovanou mapu. Edice Česko z nebe zase ukazuje jednotlivé regiony Česka pohledem pilota letadla.“

Podnikáte jen v Česku?

„Ne, i na Slovensku.“

Jak vyznívá srovnání podnikatelského prostředí?

„V Česku je možná o něco přátelštější. Je tu jednodušší zařizovat a zjišťovat věci na úřadech. Zažil jsem daňovou kontrolu a návštěvu z živnostenského úřadu. Obě byly velmi férové a nesnažily se mě na ničem nachytat. Spíš mi ještě pomohly vše opravit.“

Takže žádná výtka?

„Možná by Zákoník práce nemusel tak jednostranně chránit zaměstnance. Potom se totiž podnikatelé bojí kohokoli zaměstnat. A také mi samozřejmě vadí narůstající náročnost administrativy. Kvůli BOZP, GDPR a složitým daním se zvyšuje počet nevýrobních administrativních pracovníků a snižuje se efektivita. Ale jinak jsem s podnikáním v obou zemích vcelku spokojený.“

Co vše je třeba k Vašemu oboru podnikání?

„Hlavním zdrojem je lidská práce. Člověk, který to s jinými neumí, by měl s naším způsobem podnikání problém. Jsme postavení na skvělých manažerech, obchodnících, graficích, malířích a fotografech. Na trhu práce je sice v současnosti nouze o skvělé lidi, ale nám se daří je přitahovat.“

Co děláte jinak než ostatní vydavatelé?

„Většina vydavatelů vydá knihu, má ji na skladě a potom ji prodává. My to děláme opačně. Ještě před vydáním zajistíme přímým prodejem objednávky na osmdesát až devadesát procent tištěného nákladu. Je to nejspíš i proto, že našim zákazníkům dáváme podmínky, které se těžko odmítají, a pak je to zajímavé pro nás i pro ně.“

Kdo je Vaše cílová skupina?

„Hlavně obce, ale také firmy, zejména když podnikají v cestovním ruchu. V poslední době získáváme stále větší pozornost škol.“

Proč obce?

„Protože ony tvoří region, který právě mapujeme nebo o něm tvoříme knihu. Každá zajímavost v regionu je v katastru nějaké obce. Obce tvoří základ obsahu celého produktu a pro starosty je zajímavé se od začátku podílet na celém projektu.“

Jste největší v Evropě. Jdete napřed i technologiemi?

„Za patnáct let, co se věnujeme výrobě malovaných map, se naši malíři stali specialisty. Pomáhají si moderními technologiemi, jakou je například 3D model krajiny. Ale jinak vše dělají poctivě ručně jako ve středověku.“

Takže nejde o to jít dopředu, ale spíše zpátky?

„Svým způsobem ano. Jen jsou výsledné mapy o dost přesnější. Samozřejmě vyrábíme i klasické kartografické mapy, zejména v GISu (geografický informační systém). Sám létám ve sportovním letadle a fotografuji zajímavá místa. Za naším úspěchem tedy není žádná vesmírná technologie, spíše nadšení pro obor, estetiku a originalitu.“

Proč podnikáte ze Zlína?

„To je osobní volba. Je u něj malé sportovní letiště Štípa. Navíc se tímto městem stále nese duch Tomáše Bati, který je mým hlavním podnikatelským vzorem.“

„Jsem pilotem a tento koníček si přenáším i do práce, když firmu zásobuji leteckými fotografiemi pro naše produkty. Sním o tom obletět mým malým sportovním letadlem severní polokouli.“

Co jste se od něj naučil?

„Baťa říkával, že existuje jen krize morální, a od ní se odvíjejí ty další, o kterých se dnes často píše v novinách. Pozoruhodné je, že já jsem ve svém podnikání řešil vážné problémy vždy, když ustoupila moje vlastní etika a morální zásady. Tehdy se jako trest objevili neplatící zákazníci a nepoctiví zaměstnanci. Také jsem se rozvedl a uvažoval o ukončení podnikání. Přitom vyřešit krizi bylo jednoduché. Dal jsem do pořádku svou etiku a postupně se daly do pořádku i věci a lidé okolo mě. S řešením krize je třeba vždy začít u sebe.“

Jaké problémy u Vás přetrvávají?

„Dnes jsou našimi problémy výzvy, které potřebujeme řešit. Například dvacet obchodníků – regionálních projektových manažerů, abychom pokryli všechny oblasti České republiky. Máme jich jen deset. Připravili jsme pro ně atraktivní práci se zajímavým ohodnocením, ale řeším problém, jak to těm nejlepším dát vědět. Konkurence na trhu práce je velká a překřičet ji není snadné. Hledáme vhodné kanály.“

V čem vidíte rizika svého podnikání?

„Hlavním problémem pro podnikatele je, když se svá rizika nesnaží minimalizovat. Podívejte, my při odbytu způsobem přímého prodeje nemáme sezónnost. Všechno závisí na aktivitě regionálního projektového manažera. Máme velké množství odběratelů, kterým prodáváme za relativně malé sumy. Nejsme závislí na eurofondech a státních zakázkách. Tuto cestu chceme držet nadále, protože takto nejsme ve velkém riziku.“

Přemýšlíte o expanzi do zahraničí?

„To víte, že ano. Hlavně Balkán mě velmi láká. Ale uvažuji i hodně nad Českem. Rád bych ve Zlíně založil první Muzeum ručně malovaných map v Evropě.“

Co byste dnes poradil sobě, kdybyste měl možnost vrátit se na začátek podnikání?

„Především bych se nebál začít, i kdybych měl přijít o všechen majetek. Dnes vnímám, že mám mnoho schopností, vědomostí a zkušeností, které mi už nikdo nevezme. To je ten opravdový kapitál. Díky němu bych uměl podnikání rychle vybudovat znovu. A kdybych si mohl zpětně poradit alespoň tři myšlenky, zněly by: Nedělej kličky. Buď vždy čestný. S poctivostí nejdál dojdeš. A všem ostatním bych vzkázal: Radši riskuj chybu, ale hlavně něco udělej, než abys stále plánoval a plánoval, že jednou něco začneš.“

Které momenty z Vaší minulosti považujete za klíčové pro současný úspěch?

„Tři rozhodnutí. Za prvé: rozhodnutí nepokračovat na vysoké škole a začít s přímým prodejem. Tento způsob prodeje mě zocelil tak, že jakýkoli jiný mi připadá velmi jednoduchý. Za druhé: rozhodnutí přestat být živnostníkem, jít do rizika, založit firmu, investovat peníze a zaměstnat lidi. Za třetí: rozhodnutí se neustále vzdělávat. Každý rok dávám hodně peněz do školení sebe i svých lidí. Tyto investice pokládám za nejvýnosnější.“

Pomohla Vám zkušenost s přímým prodejem i v nějaké konkrétní oblasti standardního podnikání?

„Nepochybně. Naučila mě, jak je důležité chtít odměnu za produkci, za konečný vytvořený výsledek, ne za čas strávený v práci. Do našeho odbytového modelu jsem zavedl různé efektivní prvky přímého prodeje, na kterém jsem začínal. A hlavně to bylo neustálé vzdělávání a zvyšování svých vlastních kompetencí a kompetencí svých lidí.“

Jaké máte sny?

„Těch je mnoho. Především soukromé. Mám dvě krásné dospívající dcery, rok a půl staré děvčátko a dalšího drobečka na cestě. Dětem se snažím být všeobecně dobrým příkladem. Mám mnoho zájmů a koníčků. Od dětství plavu, posledních deset let se věnuji zimnímu plavání. V zimě také lyžuju a chodím na skialp. V létě je to kromě plavání taky běh a cyklistika. Od puberty jezdím na motorce, procestoval jsem na ní téměř celou Evropu. Cestuju i v obytném autě s celou rodinou. Píšu cestopisy, mnoho z nich získalo zajímavá ocenění. Největším osobním snem je ale mým malým sportovním letadlem obletět severní polokouli.“

Chcete také najít svou podnikatelskou cestu? Inspirujte se v magazínu Business Leaders krok za krokem. Číst magazín můžete v tištěné i elektronické podobě.

© Petr Casanova

- Reklama -