Prací v Dubaji si plní sen. „Musíš věřit,“ říká úspěšná Češka původem z Vietnamu.

- Reklama -

Helene si ke škole v Praze našla práci v grafickém studiu a začala natáčet reklamy. „V té době se jich u nás produkovalo hodně a v castingových agenturách byla sháňka po různých kulturních typech lidí, což byla pro mě jako Asiatku výhoda,“ vypráví Helene. Za našetřené peníze z reklamy si koupila první zrcadlovku a když jí bylo okolo 17 let, začala komerčně fotit. „Lidem se moje práce líbila, brzy jsem měla placené zakázky,“ vzpomíná Helene. Fotila pro módní zančky a objevila se i v řadě médií jako jsou magazín Vice či Lidové noviny.

Když byla v prvním ročníku univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde studovala obor umělecké fotografie, oslovilo ji s nabídkou spolupráce Národní divadlo. Pro významnou kulturní instituci navrhovala plakát pro operu Kouzelná flétna.

O něco později vytvořila při škole také fotosérii Stánkaři, kterou vystavovala v pražském DOXu. Sociální portréty z prostředí českých vietnamských tržnic a dalších maloobchodů vznikly mimo jiné na podporu HateFree Culture, vládního programu proti rasismu z roku 2014.

„Rodiče se hrozili, že jako vystudovaná umělkyně nenajdu uplatnění. Že skončím někde na mostě a budu kreslit karikatury,“ směje se. „Jenže já si na sebe začala brzy sama vydělávat a od jisté doby jsem jim i finančně pomáhala. Tak trochu jsem je uplatila a oni mi museli věřit. Nic jiného jim ani nezbývalo.“

V Čechách si Helene brzy udělala dobré jméno. Měla zakázky, peníze a dobře nastartovanou kariéru. Pak ale přišel počáteční neúspěch, a to hned při prvním překročení českých hranic, o kterém Helene od malička snila. „V Čechách jsem navrhovala plakáty pro Národní, v Německu jsem byla nikdo,“ říká. V druhém ročníku vysoké školy se Helene rozhodla v rámci výměnného programu Erasmus vycestovat do Düsseldorfu. „Německy jsem neuměla a žila jsem v představě, že když jim tam při pracovním pohovoru ukážu portfolio, tak to nějak půjde. Jenže nikoho nezajímalo. Začínala jsem úplně od nuly,“ dodává Helene. „Chvíli jsem si dokonce vydělávala krájením zeleniny,“ přiznává s úsměvem. Neúspěch ji nakonec posílil. V Německu žila kvůli škole tři roky a ze svého pobytu vytěžila, co se jen dalo. Dokonce vyhrála designovou cenu, která se pak u nás dva roky po sobě vystavovala na presitžním návrhářském festivalu Czech Design Week. „Vždycky, když něco dělám, chci to dělat pořádně,“ uzavírá.

Jak její cesta k úspěchu, která skončila až v daleké Dubaji, pokračovala? Jak se hledá influencer? A proč u nás není marketing, založený na vlivných uživatelích internetu, tak silný, když v Emirátech nebo USA na něm často visí valná část prodeje? Pokračování příběhu neobyčejně inspirativní mladé dámy Helene Ngoc Anh Nguyen najdete v chystaném prosincovém vydání tištěného magazínu Business Leaders. Předplatné a aktuální čísla najdete vždy pod tímto odkazem.

Barbora S.

- Reklama -