Největší přítel a nepřítel jsou v naší hlavě

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Na to nejsem dost dobrý. Už jsem příliš starý. Tohle nedokážu, už jsem to zkoušel tolikrát. Ještě to není dokonalé. Co si o tom pomyslí ostatní? Támhleten to udělá určitě lépe než já. Raději to nezkoušet. Slyšeli jste někdy tyto věty? Připomíná vám to něco? Kde se to v té naší hlavě bere? Kdo nám tam nahrály tyto nesmysly?

Šmejdi, tento termín si v českém slovníku našel rychle své místo. Lidé si pod ním představují podvodné obchodníky, kteří se snaží obelstít důvěřivé lidi, častokrát důchodce, kterým nabízejí bezcenné zboží, manipulují jimi a prodávají jim výrobky za přemrštěné ceny. Nejhorší na tom je, že šmejdi se tváří jako přátelé, že lidem dělají službu, dělají něco pro ně, pro jejich zdraví. Tuto techniku mají velmi dobře psychologicky zpracovanou. Tyto šmejdy ale nosíme také každý ve své hlavě. Nenabízí nám žádné předražené zboží, ale jsou to pomocníci strachů, se kterými bojujeme. Snaží se tvářit jako přátelé a dobří rádci, ale ve skutečnosti brání našemu osobnímu rozvoji a růstu, a to jen proto, že se nás snaží chránit před neznámem a před něčím, v čem jsme již v minulosti selhali. My sami jsme si tyto šmejdy nasadili do hlavy, a to na základě našich zkušeností. 

Velmi dobře toto můžeme pozorovat na dětech. Ty nemají tolik zkušeností, tyto šmejdy v jejich hlavě nenajdeme, a proto se nebojí zkoušet nové věci. Nemají, jak říkáme, pud sebezáchovy. Když například stoupnou na lyže, letí bezhlavě dolů po sjezdovce, zcela beze strachu, protože ještě nemají v hlavě šmejdy, kteří by jim řekli: „Pozor, pozor, už jedeš moc rychle, na tohle ještě nemáš!”

Děti nám všem mohou být obrovskou inspirací pro náš rozvoj. Na nich je vidět, že ještě nezažily selhání, nemají zkušenosti, a díky tomu jsou velmi bezprostřední, velmi rychle se rozhodují a učí se nové věci. V jejich hlavě je obrovský prostor pro rozvoj kreativní části mozku. Postupem času, jak se od dětských let učíme nové věci, přicházejí selhání a sběr  zkušeností. Ty nám předávají také rodiče, kteří nám množství věcí zakazovali a budili v nás strachy. Toto má často za následek, že v dospělosti máme v hlavě zafixovaných tolik strachů a šmejdů, že si to ani sami neuvědomíme a zakrníme v osobním rozvoji a plnění cílů. Úkolem šmejdů není nám škodit, oni nám chtějí pomáhat a hlavně nás chránit. Kdybychom je měli například vrozené, možná bychom se ani nenaučili chodit, protože šmejdi by nám řekli: „Pozor můžeš spadnout, může se ti něco stát.” 

Proto, když se v životě rozhodnete pro změnu, novou cestu či změnu špatného návyku v dobrý návyk, postavíte se před novou výzvu a identifikujete v sobě strach, který vám hází klacky pod nohy a nechce vás pustit dál, zamyslete se nad tím, co vám opravu radí mozek. Jestli za vás začíná rozhodovat ten dětský kreativní mozek, který se chce učit nové věci, který chce zkoušet a posouvat se dál a dál, nebo jestli vám radí mozek minulosti, který ovládají právě šmejdi ve vaší hlavě. Šmejdi, kteří tak činí na základě nasbíraných zkušeností a minulosti. 

Samozřejmě stále platí, že je třeba se z minulosti poučit, to ale neznamená, že musíme v minulosti žít. Je třeba žít v přítomnosti a dávat prostor té dětské kreativní části mozku, která si dokáže sesbírat jen podstatné zkušenosti, které jsme získali, ale netopí se v tom, co se nám nepodařilo. Má chuť růst, rozvíjet se a žít dál. Zkuste si to uvědomit pokaždé, když v sobě identifikujete strach či šmejda. Toto je zásadní věc, kterou potřebujete k tomu, abyste s nimi dokázali pracovat a posílili kreativní část mozku, která je moudrá a má se chuť učit a rozvíjet se. Věřte, že každý z nás tuto kreativní část mozku má, i když si myslíte, že nejste schopni se učit nové věci. To vám právě říkají šmejdi, kteří se vám snaží bránit v učení něčeho nového. 

To, v jakém poměru je velikost kreativní a pasivní části mozku, je velmi individuální. Pokud někdo kreativní část mozku nepoužíval například 30 let, tak jeho znovuprobuzení a trénování bude velmi náročné, ale ne nemožné. Stačí pouze opravdu chtít. Důležité je uvědomění, že to nejsem já, kdo říká, že na to nemám, ale šmejd, který je v tuto chvíli mým nepřítelem a já proti němu mohu bojovat tak, že budu správně a pozitivně myslet, že budu trénovat kreativní část mozku a oslabovat všechny své strachy, které jsem si sám v sobě nastřádal. 

Nemůžete bojovat proti něčemu, co nedokážete identifikovat. Já sám jsem si v hlavě vytvořil představu uzavřeného prostoru, rozděleného na dvě části, které se mohou vzájemně ovlivňovat ve své velikost. V první části jsou šmejdi a v druhé části děti, které se chtějí učit a rozvíjet. Když necháte část šmejdů přerůst, uberete část pro děti. Jediným nástrojem pro rozvoj dětí a podporu kreativní části mozku je pozitivní myšlení. Zbavit se strachu a neutápět se v minulosti. 

© Lukáš Eder