Složitá administrativa kvůli jednoduchému podnikatelskému záměru? Vítejte v Česku.

O zbytečné administrativní zátěži pro podnikatele v České republice toho již bylo napsáno mnoho. Všechno zní ale příliš abstraktně, dokud si člověk nevyzkouší podnikání v malém na vlastní kůži. 

Zhruba před rokem a půl jsme se s kolegou Ondřejem Vackem Tylečkem rozhodli, že si založíme cestovní kancelář, která bude lidem pomáhat přestat kouřit. Naše vize byla jednoduchá: Umožníme kuřákům, kteří se rozhodli skoncovat se svým zlozvykem, zažít dobrodružný pobyt v přírodě. Na něm nebudou mít přístup k cigaretám, a zároveň pro ně připravíme náročný program, během něhož si na kouření ani nevzpomenou. Produkt jsme si původně vymysleli sami pro sebe a pojali jsme ho docela skromně. Na našich pobytech nepotkáte psychologa, ani se nevydáte do zahraničí. Chceme totiž svým zákazníkům nabídnout pobyty za přijatelnou cenu zároveň nevyvolávat dojem, že jsme „odvykačka“ nebo kruh anonymních kuřáků. Naším cílem je pomáhat lidem na jejich cestě k nezávislosti. I proto jsme nově vzniklou společnost nazvali Nezávislá dovolená.


Jak složité je Česku začít podnikat

Podle indexu snadnosti podnikání Světové banky je Česká republika na 41. místě ze 190 hodnocených zemí ve snadnosti podnikání. Ve snadnosti podnikání zahájit se však nacházíme až na 134. místě. Začít podnikat je pak snazší dokonce i v Zambii, Gabonu, Bhútánu nebo v Mekce byrokracie Rakousku. Pozitivní je snad jen to, že těsně porážíme Nepál. 

Naše cestovní kancelář získala koncesi až na konci roku 2019. K tomu ale vedla trnitá cesta. Snad proto, že jsme chtěli všechny náležitosti splnit na 100 % a zároveň podnikat čistě a legálně. Jak jsme totiž časem zjistili, celý systém počítá především s velkými cestovními kancelářemi, které chtějí pořádat pobytové zájezdy v zahraničí. Na firmu, která pořádá v tuzemsku jednoduché několikadenní pobyty, české zákony nemyslí. Je škoda, když stát komplikuje rozjezd malého podnikání. Z malých firem se totiž mohou v budoucnu stát velké, z nichž pak profituje celá společnost. 

Co tedy obnášelo založení malé cestovní kanceláře? Pojďme se na to podívat.

K založení cestovní kanceláře bylo potřeba:

  • Založit s. r. o.
  • Zřídit si živnost volnou
  • Sjednat si pojištění proti úpadku 
  • Zaplatit příspěvek do garančního fondu MMR
  • Prokázat vzdělání, odbornost a splnit další náležitosti pro získání vázané koncese pro provozování cestovní kanceláře

Těch kroků pro tak banální podnikání je poměrně hodně, nezdá se vám? Nám ano. A to jsme ještě naštěstí ustoupili od záměru získat další vázanou koncesi na provoz restaurace, abychom svým hostům mohli ráno servírovat smažená vajíčka.

Kolik to všechno stojí?

Přeskočme teď samotné zakládání s. r. o., které u nás bohužel nejde založit během pár minut na počítači jako například v Estonsku, ale trvá dva týdny a na poplatcích notáři a dalším subjektům vyjde na 15 000 korun. Nejbizarnější požadavek, na který jsme narazili, bylo povinné pojištění proti úpadku. Pro neznalé: Toto pojištění chrání klienty cestovních kanceláří v případech, kdy kancelář z důvodu svého úpadku není schopna dostát svým závazkům, plynoucím z uzavřené cestovní smlouvy s klientem. Laicky řečeno: Pokud například s rodinnou vyrazíte na dovolenou do Dubaje a během pobytu vaše cestovní kancelář zkrachuje, pojišťovna vám zajistí, že se v pořádku dostanete domů. Případně, pokud jste zaplatili zálohu a neodcestovali, pojišťovna vám zajistí alespoň částečné odškodnění. Jaký to dává smysl v případě, že organizujeme pobyty na území České republiky a plánujeme jen několik turnusů ročně? A to nemluvím o velkém nepoměru mezi výší pojistného a naším očekávaným výnosem. Jen pojistné nás totiž vyšlo na 29 331 Kč, dále bylo potřeba zaplatit spoluúčast 12 000 Kč, a to jsme ještě byli rádi, že nás byl vůbec někdo ochoten pojistit. Toto pojištění totiž u nás poskytuje jen několik pojišťoven, a až na jednu jsme pro všechny s ohledem na velikost naší kanceláře byli naprosto nezajímaví. Podobné to je i v případě Garančního fondu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Tam sice poplatek stál jen pár desítek korun, ale byl podobně nesmyslný. Tyto prostředky se totiž vyplácejí pouze v případě, že: „finanční částka na úhrady oprávněných nároků zákazníků v případě úpadku cestovní kanceláře překročí v celém rozsahu sjednaný limit pojistného plnění nebo bankovní záruku“. Těžko si představit, co by se muselo stát, aby naši klienti museli využít prostředky z tohoto fondu.

Počítejte se mnou: 

Založení s. r. o. – 15 000 Kč
Platba za vystavení živnostenského oprávnění – 1000 Kč
Pojištění proti úpadku – 29 331 Kč
Spoluúčast – 12 000 Kč
Příspěvek do garančního fondu – 120 Kč
Celkem: 57 451 Kč

Ondřej Vacek Tyleček

Přestože nejde o astronomickou sumu, jsou to z našeho pohledu zbytečné náklady, které bychom zvlášť při startu podnikání mnohem raději utratili třeba za marketing. Ani koruna z této sumy totiž nijak neslouží našemu podnikání, ani nechrání naše zákazníky, ale pouze živí byrokratický aparát. Nezávislou dovolenou jsme si vymysleli jako zajímavý projekt ke své každodenní práci, jako malé podnikání, které může vyrůst. Vše financujeme ze svých osobních peněz, u každého výdaje pečlivě zvažujeme důsledek a vadí nám tato do očí bijící neefektivita.

Závěrem

Podle posledních průzkumů Českého statistického úřadu nemají mladí lidé o podnikání příliš zájem. Největší podíl mezi podnikateli mají čtyřicátníci a situace se nadále zhoršuje. Nevznikají totiž české podniky, které by nabízely pracovní pozice, a ekonomika tím může brzy začít trpět. Zlí jazykové tvrdí, že na vině je pohodlnost mladých, kteří se radši nechají zaměstnat ve velké zahraniční korporaci. Není to ale také tím, že stát mladým podnikatelům trvale hází klacky pod nohy? Dal totiž šanci vzniknout složitému byrokratickému systému, který vymýšlí a udržují byrokraté bez zkušenosti s podnikáním. Vymýšlením složitých nařízení a změn obhajují svou vlastní existenci.

Zákony mají sloužit lidem, ale ve skutečnosti lidé často slouží zákonům. Musíme věnovat svou energii neproduktivní činnosti, místo abychom rozvíjeli vlastní služby a produkty. Tak se nám nedivte, že se už těšíme, až před všemi pojistkami, notáři, právníky a účetními utečeme na Nezávislou dovolenou. Vyrážíme už v dubnu.

© Marek Steininger