Teorie, díky které můžete pochopit, jak ovládat své emoce

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Určitě jste v životě zažili nějaký stav, na který neradi vzpomínáte. Stav, kdy jste jednali naprosto bezmyšlenkovitě, na základě pudů a emocí. Říká se „přišel o rozum” nebo „nevěděl, co dělal” případně „jednal v afektu” a podobně. Ale je nutné, abychom nezvládali ovládat své emoce? Jak to můžeme dokázat? Jak funguje náš mozek? Co je v našich silách ovlivnit a co ne? V dnešním dílu bych se chtěl podělit o jednu teorii, která mi pomohla tohle pochopit.

V jednom ze svých prvních podcastů Myšlením na vrchol jsem zmiňoval příběh o tom, jak jsem v životě bojoval s obezitou, jak jsem za jeden rok dokázal zhubnout 50 kilo a jak jsem ze dne na den přestal kouřit. Já to pokládám za svůj úspěch v životě. Již několikrát jsem se setkal s tím, že lidé nevěří tomu, že si stačilo nastavit pozitivní myšlení. Že stačilo věřit v to, že to dokážu, že stačila osobní vize. Já s tím musím souhlasit. Samozřejmě nestačí jenom to. Je totiž podstatné umět přijmout minulost, umět se vyrovnat s prohrou a umět správně pracovat se svou myslí a s emocemi, které při prohrách pociťujeme.

Já jsem těch proher během období, kdy jsem byl tlustý, zažíval několik. Ale díky tomu, že jsem se s nimi naučil pracovat, se mi ten boj lépe zvládal. K tomu mi pomohlo pochopení teorie o tom, jak funguje lidský mozek. O této teorii jsem se kdysi dozvěděl v knize Změna myšlení, kde byla kapitola o pomatení mysli. I moje mysl v tu chvíli byla pomatená. Já jsem sám nevěděl, co opravdu chci, respektive já jsem to věděl, ale moje druhé já to nevědělo. Mojí prací bylo přesvědčit své druhé, vnitřní já, k tomu, že to opravdu dokážu.

Rád bych vám nyní tuto teorii z knihy od Susan Greenfieldové přiblížil. Je to teorie, se kterou přišel lékař Paul MacLean na začátku 20. století. Je to teorie tzv. trojjedinosti našeho mozku. Paul McClean vychází z toho, že jsme se jako lidé vyvíjeli, dále z Darwinovy evoluce a z toho, že i náš mozek se vyvíjel. Jestliže jsme se vyvinuli z plazů v savce a potom ze savců v člověka, tak stejným způsobem se vyvíjel i náš mozek. Já jsem to pochopil tak, že my máme nějaké tři mozky. Takhle si to představuji. Jeden mozek je takový základní, který mají ještěrky a plazi. Je to mozek, který ovládá naše základní pudy. Druhý mozek, který obaluje mozek plazů, je mozek savců. Ten je centrem našich emocí. Třetí vrstvou je šedá kůra mozková, ta jedinečnost lidského mozku, místo, kam se nám ukládají vědomosti.

Osobně mi tato teorie hodně pomohla pochopit, jak funguje naše mysl, ego, k čemu potřebuji své vědomosti a jak můžu ovládat své emoce. V jednom z předchozích dílů jsem říkal, že se rozhodujeme hlavně na základě našich emocí. Mým úkolem je mít v té třetí vrstvě mozku co nejvíce vědomostí a co nejvíce rozumu k tomu, abych měl správná vstupní data pro druhou část mozku – pro emoce. Naučil jsem se to vnímat tak, že základní mozek s mozkem savců je centrum mého podvědomí a šedá kůra mozková je centrum toho, co dělám vědomě. Uvědomil jsem si, že pokud se chci naučit ovládat své emoce, musím zajistit co nejlepší komunikaci mezi těmito mozky.

Představuji si lidský mozek jako závodníka, savčí mozek jako jeho stroj, který on řídí, a pudový mozek jako cestu, po které musí jet. Jestliže si řidič dokáže osvojit všechny dovednosti k tomu, aby ho auto poslouchalo, dokáže dojet do cíle po co nejlepší trase a za co možná nejlepší čas. Pokud je to ale naopak a nechá se bezmyšlenkovitě vézt a auto ovládá jeho, zadělává si na velký problém. Myslím si, že pokud chceme být co nejlepším řidičem a chceme vyhrávat co nejvíce závodů, tak je naším úkolem mít co nejlépe nastudovanou naši trasu a umět ovládat náš vůz co nejlépe. To nedokážeme, pokud tomu nebudeme věnovat dostatek času, když nepochopíme sami sebe.

Když chcete pracovat se svými emocemi a chcete se je naučit ovládat, je velmi důležité nejprve poznat sami sebe, zajímat se o svůj osobní rozvoj. Je třeba znát své charakterové vlastnosti, jak vznikly, jak je můžete ovládat a měnit, jaké jsou vaše slabé stránky a v čem jste naopak dobří.

A jak to vnímáte vy? Jak pracujete se svým řidičem? Také vám pomohla nějaká podobná teorie, abyste si uvědomili, jak funguje váš mozek, co je ve vašich silách ovlivnit, a co ne? Budu rád, když mi dáte nějaký tip v komentářích.  

© Lukáš Eder