Dvě klíčové dovednosti, které s námi kráčejí ruku v ruce za úspěchem

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Dnes bych se s vámi chtěl podělit o zkušenosti se svou špatnou vlastností, která mi brání, abych byl každý den o procento lepší. Abych dokázal dotahovat svoje projekty a svoje cíle a jít za svou osobní vizí tak, jak bych si opravdu přál. Věřím, že nejsem sám, kdo trpí tímhle nedostatkem, a doufám, že třeba i vám dnešní díl pomůže objevit nějakou vaši dobrou i špatnou vlastnost, na které můžete začít hned pracovat.

Čím víc se potkávám s úspěšnými lidmi, tím víc si všímám dvou dovedností, které jim pomáhají při cestě za jejich identitou, osobní vizí, cíli a úspěchem. První z těch dovedností je rozhodně vytrvalost. Obdivuji vytrvalost lidí, kteří jsou schopni neustále pracovat na nějakém projektu, neustále zlepšovat svoje dovednosti, neustále jít dál a neztrácet motivaci. Myslím si, že je to opravdu jedna z těch klíčových dovedností, kterou oplývají právě úspěšní lidé. A další z dovedností jim možná tak trošku závidím. I když to je asi špatné slovo, je to jednoduše vlastnost, se kterou já osobně hodně bojuju. Vím totiž o sobě, že jsem málo trpělivý. Už dávno jsem si sám na sobě všiml toho, že když začnu nějaký projekt nebo když si stanovuji nějaký cíl nebo novou vizi, za kterou chci jít, tak mi dělá problém to, že tam chci dojít strašně rychle. Že už se těším, až ten projekt dotáhnu do cíle. Problém u mě je v tom, že jsem v tom velmi netrpělivý. Jsem schopen na tom pracovat vytrvale, ale chtěl bych to mít co nejrychleji hotové. Často je to až zbrklé, nejsem ochoten vyčkat na podíl někoho jiného nebo čekat, až mi někdo něco dodá, a radši si to udělám sám. Všiml jsem si na sobě, že to je u mě velký problém, a ve výsledku mi to brání dosahovat cílů v takové kvalitě, jakou bych si přál.

Protože jsem vždycky chtěl mít vše udělané dobře, ale rychle, bohužel s kvantitou a rychlostí se snižuje kvalita a udržitelnost. A proto si myslím, že tyhle dvě vlastnosti a dovednosti, jako je vytrvalost a trpělivost, jsou dovednosti úspěšných lidí, které jdou ruku v ruce. Jednoduše můžete být vytrvalý, ale pokud nebudete dostatečně trpělivý, tak budete velmi těžko dosahovat udržitelných cílů v té nejlepší kvalitě. A naopak, pokud budete trpěliví, ale nebudete dostatečně vytrvalí, tak ten cíl třeba vzdáte, nedokončíte, nebo raději začnete zase něco nového. Budete zkoušet pořád a pořád vymýšlet nějaké nové cíle, protože vám chybí ta vytrvalost. Když se nad tím zamyslím, tak být v dnešní době trpělivý a vytrvalý je pro normálního člověka strašně těžké, protože pokud trávíme čas na internetu, na sociálních sítích, pokud žijeme v té dnešní velmi dynamické a informační době, tak se na nás ze všech stran valí úspěchy různých lidí, valí se na nás hromada informací, na které nebyl dříve lidský mozek zvyklý. A pro nás je dnes velmi složité všechny ty informace zpracovávat a uvědomovat si, kolik práce za tím vším muselo být. A protože jsem si všiml sám na sobě, že nemám zase tak velký problém s vytrvalostí, ale velký problém mi dělá trpělivost, a protože chci své projekty a všechno, co dělám, dělat co nejlépe, tak jsem si uvědomil, že se právě trpělivosti musím nějakým způsobem naučit.

Říkal jsem si, jestli je vůbec možné naučit se být trpělivý. Už několik úspěšných lidí mi řeklo, že všechno je možné se naučit, pokud to opravdu chcete. A stejně tak je to i s trpělivostí, houževnatostí, vytrvalostí, a proto jsem se začal zajímat konkrétně o trpělivost. Jak se naučit být trpělivý? Co je klíčem k trpělivosti? Kde se v lidech ta trpělivost bere?

Vždycky jsem obdivoval práci mistrů řemeslníků. Vždycky se mi líbila práce kovářů, řezbářů nebo truhlářů a obdivoval jsem, jak tito mistři ve svém oboru dokázali velmi trpělivě pracovat na určité konkrétní věci. Obdivoval jsem, s jakou přesností dokázali tu věc dokončit a kolik času byli ochotni věnovat tomu, aby byla opravdu dokonalá. Mám například jednoho kamaráda uměleckého kováře. A když přijdu k němu do dílny, tak vidím, jak pracuje rukama a co všechno je schopen udělat, jak trpělivě na tom pracuje. Jednou jsem se ho zeptal, kde se to v něm bere ta trpělivost, ta chuť dělat věci takhle detailně. A on mi řekl, že všechno má svůj čas a to, co on tady teď v tuhle chvíli dělá, bude možná někdo obdivovat za sto i za dvě stě let, protože to tady tak dlouho může vydržet. A proto nemůže teď něco uspěchat, protože by se musel stydět za svoji práci, kdyby na ní za sto let někdo viděl, že nebyla odvedena dokonale.

A přesně v tom si myslím, že spočívá trpělivost: Vědět, proč tu věc v danou chvíli děláte a co je jejím smyslem. Co je cílem toho projektu, na kterém teď pracuju. A mít i jasnou vizi o tom, jak dlouho na tom musím pracovat.

Máte to podobně? Co vy si myslíte o trpělivosti? Museli jste se učit být v životě trpěliví? Já si myslím, že v dnešní době je to opravdu těžké naučit se být trpělivý. Budu moc rád, pokud se podělíte o vaše zkušenosti, komentáře a tipy. Jak jste se vy v životě učili být trpěliví? Já už na tom pracuju nějaký ten rok, takže pár tipů mám. Rád bych se o ně podělil v dalším dílu.

© Lukáš Eder