Je možné mít v dnešní době spokojené zaměstnance bez nových benefitů?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Když se vrhnete na dráhu podnikatele, manažera nebo jakéhokoli lídra, tak k tomu, abyste mohli být úspěšní, budete potřebovat vždycky nějakou pomocnou ruku. Budete na to vždycky potřebovat nějaký tým lidí, kteří budou s vámi táhnout za jeden provaz. Ti z vás, kteří už vykročili za úspěchem a stali se tím lídrem, nebo se jím teprve stávají, tak vědí, že to není vůbec jednoduché. Není jednoduché vést ty lidi správným směrem, není jednoduché je motivovat a není jednoduché pracovat správně s jejich emocemi. A přesně to bude dnešním tématem podcastu Myšlením na vrchol, u kterého vás vítá Lukáš Eder. 

Není to dlouho, co jsem se bavil s jedním mým kamarádem, podnikatelem, který už podniká nějaký ten rok. Je, řekněme, docela úspěšný, má malou výrobní firmu, malý obchodní tým. A on řešil docela závažný problém, který v dnešní době řeší spousta jiných podnikatelů. Řešil, že za ním zaměstnanci neustále chodí a chtějí po něm stále více a více benefitů, a jsou pořád nespokojení. Dostal se do takového začarovaného kruhu, ze kterého nevěděl jak ven. Vyprávěl mi, že to je až k neuvěření, co jsou ti jeho zaměstnanci schopni vymyslet, že by chtěli za svou práci jako benefit navíc.

Samozřejmě chtějí zvyšovat mzdy, protože to je standard, dneska se firmám daří, všichni zaměstnavatelé se perou o zkušené zaměstnance, o dobré zaměstnance, o zkušené obchodníky, a zkoušejí je přeplácet a uplácet různými benefity od různých karet, jimiž můžou čerpat různé služby nebo sportovní aktivity, přes více dovolené, větší a větší odměny, svačiny zadarmo, obědy zadarmo. Přesto zaměstnanci neustále vymýšlejí, co by chtěli navíc. Říkal mi, že mu to občas až přijde, že jeho zaměstnanci snad musí věnovat víc času vymýšlením toho, co by chtěli pro sebe zlepšit nebo co by chtěli mít navíc, než toho, co by mohli oni udělat navíc pro firmu. A samozřejmě nevěděl, jak z toho ven, protože on ty zaměstnance potřeboval, chtěl si jich vážit, uvědomoval si, že firmě se daří, ale zároveň si uvědomoval, že to nemůže jít takhle donekonečna, že on jim nemůže přece vždycky, když přijdou a řeknou si o nějaký benefit nebo o něco navíc, vyjít vstříc. A i když by to udělal hrozně rád a hrozně rád by jim dopřál všechno, co po něm zaměstnanci chtějí, tak si uvědomuje, že to prostě nejde, že přijde doba, kdy se třeba nebude takhle dařit, a přesto pak zaměstnanci už nebudou chtít opustit ty benefity, které dneska získali. A zároveň trošku cítí, že si není úplně jistý tím, že dávají tolik přidané hodnoty své práci, kolik by třeba mohli. A řeší proto, jak z toho ven. A já věřím, že to může být problém i více lidí, více podnikatelů, že jejich zaměstnanci nebo lidé v jejich týmu za nimi chodí a pořád si stěžují. Stěžují si na to, co by mohli mít. Stěžují si na to, proč nejde jejich práce dělat v lepších podmínkách, co jim k tomu chybí apod. Problém je jednoduše v tom, že v dnešní době zaměstnanci nebo lidé v určitém týmu velmi často očekávají něco za nic. Něco jen tak. A ty velké korporáty, které potřebují masy zaměstnanců, jim to raději dají, aby se vyhnuli nějaké stávce. Ale na to potom samozřejmě dojíždějí tedy malí podnikatelé, kteří s nimi musí držet krok. Ale už jim potom třeba dochází dech. A já, když jsem se o tom s tím mým kamarádem nezávazně u kávy bavil, tak jsme říkali: Je z toho vůbec nějaká cesta ven? Jak to mám udělat, abych byl dobrým lídrem, abych byl dobrým člověkem, aby ti lidi u mě byli spokojení a nechtěli pořád víc a víc? Já nemám problém jim dát víc, pokud uvidím, že je odvedena lepší práce, víc práce. Ale nejde to prostě donekonečna. Tak jak to mám udělat?

 Když jsme se o tom bavili, já jsem si právě vzpomněl sám na sebe. Vzpomněl jsem si na sebe před x lety, když jsem byl taky vlastně v životě do určité míry nespokojený. Byl jsem velmi tlustý, nespokojený, nešťastný, měl jsem finanční problémy. A stále jsem se jenom  ohlížel na ty všechny okolnosti, které to v mém životě způsobovaly. A neviděl jsem ty možnosti a ty schopnosti, které mi to mohlo dát. A proto jsem si vzpomněl při té naší diskuzi právě na zlaté pravidlo Jima Stovalla, o kterém jsem mluvil v předchozím dílu podcastu. Řekl jsem mu: “A co kdybys zkusil, až za tebou příště někdo přijde, dát mu papír a říct mu: Jestli jsi teď nespokojený a máš pocit, že je tady něco, co ti chybí, tak mi nejdřív napiš 10 důvodů nebo věcí, za které jsi tady v mé firmě vděčný.Teď mi tady za deset minut napiš deset věcí, ze kterých máš radost, které tě tady drží, za které jsi tu vděčný. A potom se začneme bavit o tom, co můžeme udělat pro to, aby si byl ještě spokojenější.”

Když jsem mu to navrhl, tak se na mě podíval trochu vyděšeně a říkal: “No to ses asi zbláznil, ne? To tam budu za úplného cvoka, za opilého magora. Jak na mě ti lidi budou koukat? Že jsem se úplně zbláznil, že po nich chci psát, za co jsou ve své práci vděční…”. A já mu říkám:  “No ale tak co tady tedy řešíš? Ty tady řešíš, že jim vždycky dáš nějaký benefit a že po dvou, třech měsících už o tom ani nevědí, že si toho neváží, a takovýmhle krásným zlatým seznamem jim to můžeš pravidelně připomínat. Ať si to lidi pamatují, co všechno tam mají navíc, že všechno, o co si řekli, dostali, a jestli to tak opravdu je, tak ať se to nebojí napsat. A jestli tam něco chybí, tak potom se o tom s nimi můžeš začít bavit.” Usoudil, že to možná zas tak špatný nápad nebude. A opravdu to po nějaké době zrealizoval. A když jsem se o tom s ním bavil, tak říkal, že to mělo na lidi jeho týmu docela zajímavý efekt. Protože to samozřejmě nečekali. Vždycky dostali to, o co si řekli, zvykli si na to. A potom, kdy on s tímhle tím přišel a chtěl po nich, aby toto začali tohle pravidelně dělat, dneska už to dokonce mají tak, že jednou za týden nebo po nějaké době že si pravidelně aktualizují všichni nějaké seznamy vděčnosti a že jim to opravdu pomohlo k tomu, že ti lidé jsou u něj najednou spokojenější. A že on už od nich stále neslyší, že by se jim něco nelíbilo, nebo že by jim něco scházelo. A tahle úplně obyčejná a prostá věc mu vlastně pomohla stabilizovat jeho tým a vychovávat si loajální zaměstnance.

 Vlastně když jsme se o tom bavili, tak mě ani v duchu nenapadlo, že by mu to mohlo v ten moment nějak pomoci. 

Neměl jsem vůbec nějaký řešení, tohle byl jen nějaký nápad z mé životní zkušenosti.

A mě by zajímalo, jestli máte podobnou zkušenost, jestli jste třeba podnikatel nebo lídr nějakého týmu a řešíte třeba něco podobného, že jsou lidi neustále nespokojení a mají tendenci si pořád stěžovat a chtít více a více, a jestli máte nějaké jiné tipy. Třeba jsem řekl úplnou hloupost.

 Já budu určitě rád, pokud se podělíte o vaši zkušenost na webu businessleaders.cz  nebo pokud mi napíšete e-mail. Stejně tak jsem i rád za odběr podcastu Myšlením na vrchol. Já vám děkuju moc za dnešní pozornost a přeju Vám krásný a úspěšný den.

© Lukáš Eder