Většina lidí žije tak vzrušující život, pro jaký se sami rozhodli

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

“Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být”. Dnes začínáme citítem Abrahama Lincolna. Z tohoto citátu asi chápete, že se dnes chci bavit o štěstí. Tentokrát trochu netradičně, chci vám představit úvahu z jedné knihy a podívat se na štěstí z trochu jiného pohledu.

Co si myslíte, že je opakem štěstí? Logická a racionální odpověď by byla smůla, nebo smutek, to samozřejmě, já bych ale dnes rád použil odpověď z knihy Čtyřhodinový pracovní týden od Timothyho Ferrise. O této knize jsem tu mluvil před pár díly, dnes bych se ale chtěl zaměřit na tuto konkrétní věc, odpověď na tuto otázku. Tato odpověď mě totiž zaujala, přijde mi zajímavá a musím říci, že s ní tak trochu souhlasím. Štěstí a smůla, stejně jako láska a nenávist, jsou totiž jen dvě strany jedné mince, je to neoddělitelná součást našeho života. Zkrátka a dobře jsou to mnohdy situace a pocity, jejichž vznik nedokážeme vědomě ovlivnit. Jsou ale situace, které ovlivnit můžeme a které v nás právě tyto pocity vyvolávají. Proto když si v této souvislosti položíte otázku, co je protikladem štěstí, tak by odpověď by mohla být úplně jiná. Pamatujete si například na známou písničku z pohádky Tři veteráni?

Přesně tak: Zažít nudu, jo, to vadí.  A opět – pokud bychom se měli v tomto kontextu dívat na nudu jako protiklad štěstí, tak bychom mohli říci, že synonymem ke štěstí by mohlo být slovo vzrušení. Ano, přesně tak, právě vzrušení by mělo být tou naší hlavní prioritou, naším hlavním cílem. Pokud jsem někdy řekl, že cíle nejsou důležité, tak dnes budu tvrdit, že toto je jediný cíl v našem životě, který by měl být opravdu důležitý. Vzrušení by mělo být to, o co bychom měli v našem životě neustále usilovat, vzrušení je lékem na všechny neduhy a strasti.

    A tato úvaha nás potom přivádí k závěru, že otázka, kterou bychom se měli položit by neměla znít “co chci?” Nebo “jaké jsou mé cíle?” Ale “Co mohu udělat pro to, aby byl můj život víc vzrušující?”.

 Zkuste si teď schválně položit tuto otázku a zamyslet se nad tím, jak vzrušující je váš život?

Zde bych se opět dovolil odkázat na naše děti, protože si opět myslím, že právě od nich se můžeme stále učit. Děti totiž často nemají zábrany v tom mít vzrušující přání. Když vám děti řeknou, že chtějí být kosmonautem, námořníkem, popelářem nebo čímkoli, na co vzpomenou, ani trochu nás to nepřekvapuje. Zatímco pokud někdo z nás přijde za svou rodinou nebo svými přáteli s nějakým vzrušujícím podnikatelským nápadem, často od nich slýcháme slova typu: Vykašli se na to a vsaď na jistotu. Vystuduj univerzitu, buď právníkem, ekonomem, nebo podobně. Hlavně se nepouštěj do žádných nejistých podnikatelských aktivit. Spousta lidí si totiž zvykla rezignovat na potřebu vzrušení ve svém životě a naučila se žít nudně, a pak si často stěžují, že nemohou najít štěstí. No, ono je těžké v životě najít štěstí, když jsme se naučili a rozhodli žít s jeho protikladem. Představa spousty lidí je o tom, že budou pracovat do úmoru svého těla, a pokud budou mít to štěstí, tak se možná jednou dočkají úspěchu, nebo nějakého zaslouženého odpočinku. Řekněte mi ale: Není to škoda, není lepší nerezignovat na štěstí a začít žít vzrušující život?

 Možná že se vám nepodaří vybudovat nějakou veleúspěšnou firmu, možná že se nestanete nejlepším manažerem, odborníkem, nebo sportovcem v dané oblasti. Co vím ale je, že už jen to, že se o to pokusíte, svědčí o tom, že nechcete žít nudný život, ale vzrušující život, chcete-li to říct jinak, že nechcete že ve smutku, ale ve štěstí.   

Tohle rozhodnutí je ale jenom na vás a nikdo jiný jej za vás neudělá. Klidně můžete zůstat u svých sociálních jistot, jen si dejte pozor, ať se z vás nestane tlusťoch v červeném BMW. Ti z vás, kdo četli knihu Čtyřhodinový pracovní týden, který mě k dnešnímu dílu inspiroval, vědí, o čem mluvím. Nikdo neříká, že je špatné žít poklidný nevzrušující život, za mě je to ale nuda, a jak jsme slyšeli: “Zažít nudu, jooo , to vadí…”

A jak vnímáte nudu vy? Myslím si, že užít si nudy máme v tomto období možností až až, pořád je to ale jen o nás a o našem rozhodnutí, jak naložíme se svým časem. A právě proto si moc vážím toho, pokud věnujete svůj čas poslechu podcastu Myšlením na vrchol a jste jeho pravidelným odběratelem ve vaší aplikaci. Stejně tak si i vážím každého komentáře a názoru, o který se se mnou podělíte zde pod článkem. Ještě jednou vám za to děkuji a přeji vám vzrušující, krásný a úspěšný den.

© Lukáš Eder

pozn. red.: Nahrávka v podcastu: Tři veteráni, zdroj: youtube.com