I ten nejlepší plán může selhat, ale záleží jen na nás, jestli se jedná o porážku konečnou

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Schopnost rozhodovat se také hodně odvíjí od typu naší osobnosti. Největší problém přijmout jakékoli rozhodnutí dělá lidem, kteří jsou až přehnaní puntičkáři, perfekcionisté a mají potřebu mít vše naprosto dokonalé. U těchto lidí vede tento stav až k prokrastinaci, protože si vždy najdou nějaký důvod, proč nepřijmout rozhodnutí. Nikdy pro ně nebude vhodná doba a najdou nějakou okolnost, která jim brání v rozhodnutí. Pokud patříte k těmto lidem, chtěl bych vám dát jednoduchou radu. Prostě nikdy nebudou naprosto ideální podmínky, vždycky najdete nějaké důvody, proč se teď nerozhodnout. A proto: Vykašlete se na důvody, vykašlete se na ta přehnaná rizika a zaměřte se na způsoby, jak to rozhodnutí přijmout. Všechno prostě nemusí být dokonalé a jediný správný čas, kdy se máte rozhodnout, je právě teď, jenom teď je ta správná chvíle. A to, co je opravdu důležité, je, aby to bylo vaše rozhodnutí, které vyplývá z vaší mysli a je v souladu s vašimi hodnotami a vaší osobní vizí. Nic víc a nic míň v tom prostě nehledejte.

Buďte připraveni, že nikdy nic nepůjde tak, jak jste si na na začátku naplánovali, ale to je vlastně na tom to nejhezčí, protože se někdy stane, že to jde mnohdy ještě lépe, a když už se něco zvrtne a jde to nějak hůř, tak ve výsledku stejně zjistíte, že vás to posunulo mnohem dál a mnohem víc jste z toho získali. Je to opět jen o tom naučit se přijmout každou prohru.

 Schopnost umět se rozhodnout je hodně závislá na typu naší osobnosti. Jistě znáte takovou tu základní osobnostní typologii, ve které rozdělujeme lidi na základní čtyři osobnostní typy. Někteří z nás jsou více analytičtí a ti budou potřebovat pro své rozhodnutí jasná data a základní informace, bez nich se prostě nerozhodnou. Pak jsou zase třeba mezi námi tací, kteří potřebují pro své rozhodnutí cítit dobré vztahy a potřebují vědět, že to vztahům prospěje. Jiní se zase potřebují hodně orientovat na konečný výsledek a další zase své rozhodnutí budou stavět, dalo by se říct, až na vzdušných zámcích. Ať jste ale z jakékoli skupiny, ať se řadíte ke kterémukoli typu osobnosti, je důležité si uvědomit, že je to opět úplně jedno a že ve výsledku nikdy nebudete mít dostatek relevantních dat, abyste udělali 100% správné rozhodnutí. Z toho tak opět vyplývá, že s každým rozhodnutím může začít nové dobrodružství, stačí se jen nebát.

 Lidé, kteří se dostanou do nějaké vedoucí pozice a lidé, kteří mají vládu nad svou myslí a nad úspěchem svého života, jsou právě ti, kteří si toto uvědomují a kteří si osvojili vlastnost rozhodovat se natolik, že se stala jejich přirozeností. Tito lidé se často vyznačují emoční stabilitou, jsou silní ve sběru těch podstatných dat, ovládají kritické myšlení a vědí, že sami nikdy nic nedokážou, proto umějí i spolupracovat. K tomu všemu se ovšem museli nejprve rozhodnout a zároveň jim to i nadále pomáhá v každém rozhodovacím procesu.

    Je naprosto přirozené, že když se lidé rozhodují, tak touží po tzv. sociálním ověřování. Je to z toho důvodu, že abychom byli schopni přijmout nějaké naše konečné rozhodnutí, potřebujeme k tomu cítit emocionální stabilitu, potřebujeme u toho zažívat dobré emoce, které potlačují naše strachy. Proto se často ptáme na správnost našeho rozhodnutí nejprve svých kolegů, přátel, hledáme nejrůznější mentory nebo kouče, kteří nám pomohou se nasměrovat správným směrem. Tento postup je naprosto v pořádku a není na něm samozřejmě nic špatného, je ale důležité si uvědomit, že jakákoli zpětná vazba, kterou nám někdo poskytl, a to bez ohledu na to, jak moc je přesvědčivá, prostě není skutečností. Je to jen něčí názor. Není to skutečnost. Jsou to jen určitá vstupní data, která nám mohou pomoci s analýzou zisku a ztráty. Jakákoli zpětná vazba nám jen může pomoci být více obezřetný, ale skutečnost tvoříme až my, a to tím, jaké rozhodnutí ve výsledku přijmeme. Jen na tom totiž opravdu záleží. 

    A stejně tak je i důležité, že žádné rozhodnutí nemusí být konečné, to jen my ho konečným děláme. A také záleží jen na nás, zda přijmeme to, co nám naše rozhodnutí přinese, nebo zda to odmítneme. Tady už je to o tom přiznat sám sobě, že mé rozhodnutí nebylo dobré, ale že i přesto mám pořád možnost z něj vytěžit úplné maximum. 

 Zjednodušeně: I když se stanete velmi rozhodnými a naučíte se prostě rozhodovat se v jakékoli situaci, tak se nikdy nebudete moci spolehnout na to, že vaše rozhodnutí povede k úspěchu. I ten nejlepší plán může někdy selhat, ale co vím, je to, že ten, kdo jedná s rozhodností, pozná rozdíl mezi úplnou porážkou a dočasným neúspěchem. Tito lidé jsou připraveni svůj plán nahradit novým plánem, vytrvají a nakonec najdou cestu, která vede k úspěchu. Při tom všem ale nezapomeňte na to, že karma je zdarma a to, co zasejete na své cestě, to taky sklidíte, a proto je důležité, aby vaše rozhodnutí vyplývala z vaší podstaty a z vašich osobních hodnot. To je totiž to, na čem opravdu záleží.

 Zkuste se nad tím zamyslet, a jestli máte nějaký svůj příběh nebo příklad, kdy vám jasná rozhodnost pomohla ke splnění vaší osobní vize, můžete se o ni s námi podělit zde v komentářích.

© Lukáš Eder