Jak si vybudovat čtyřnožku našeho úspěchu

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Slyšeli jste už někdy slovní spojení čtyřnožka úspěchu? Já jsem ho slyšel asi poprvé od Petra Casanovy, je to už pár let, ale zarylo se mi do paměti. Petr na tomto principu v zásadě popisuje a vysvětluje work life balance. O tom, proč si myslím, že work life balance je více o harmonii než o rovnováze našeho pracovního a osobního života, jsem už mluvil, takže o tom teď mluvit nechci. Chtěl bych se raději dnes podívat na tu naši čtyřnožku úspěchu a na to, co je dle mého na ní to nejdůležitější. Ta Petrova teorie tkví v tom, že celý náš život je jako jedna židle. Pokud sedíte na židli o jedné noze, tak je ta židle dost vratká, a když se jednoho dne ta noha zlomí, padneme na zem. Noha té židle pak symbolizuje to, na čem stavíte svůj život a svůj životní úspěch. Symbolizuje to, co dává vašemu životu smysl. Proto Petr zmiňuje, že bychom nikdy náš život neměli stavět jen na jednom smyslu, ale vždy minimálně na čtyřech, aby, když se něco v našem životě pokazí, nás stále ještě něco dalšího drželo nad zemí a měli jsme tak oporu v dalších třech nohách. 

 Myslím si, že většina opravdu úspěšných lidí tuto teorii pochopila a naučila se věnovat čas jak své kariéře, tak své rodině, svým přátelům a koníčkům, nebo třeba svému vzdělání. Když se pak pokazí něco zásadního v práci, mají stále ještě oporu v přátelích, rodině, nebo svých koníčcích. Když pak zase přijdou o někoho velmi blízkého, mají oporu mezi kolegy v práci a podobně. Zkrátka a dobře, ti lidé vědí, že je tahle harmonie opravdu důležitá a že úspěchu v jakékoli oblasti našeho života nedosáhneme sami, že na to vždy budeme potřebovat nějaké dobré parťáky. Co potřebujete k tomu, abyste měli ve své rodině, ve svých přátelích a u svých kolegů dostatečnou oporu v jakékoli životní situaci? Jednoznačně si myslím, že potřebujte mít s těmito lidmi skvělé vztahy. 

Právě mezilidské vztahy jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují celý náš život. Vztahy jako takové jsou velmi silné téma, je to nekonečné téma, které má tolik otázek, řešení a problémů, že se do něj neodvážím více zabředávat. Tohle je parketa právě Petra Casanovy, který mezilidským vztahům a řešení různých problémů věnuje svůj čas na webu firstclass.cz a do hloubky se jim věnuje ve svých knihách, článcích, magazínech a podcastech.

 Proto bych se chtěl na toto téma dnes podívat jen velmi okrajově, protože si prostě myslím, že dobré vztahy jsou pro náš život klíčové. Osobně, co se týče typologie naší osobnosti, jsem vztahově velmi zaměřený. Dobré mezilidské vztahy jsou pro můj život velmi důležité a jsem ochoten je upřednostnit před nějakými konkrétním výsledky nebo cíli. Což si občas uvědomuji, že může být také na škodu, protože někteří lidé toho mohou zneužít. 

 Jak ale občas vidím ty dotazy a problémy z oblasti mezilidských vztahů, které Petr se svými čtenáři řeší, občas mi to přijde opravdu nepochopitelné. Všichni bychom chtěli mít dobré lidské vztahy, pro nikoho z nás není příjemné, když se s někým dohadujeme nebo vedeme nějaké spory. Jak toho ale dosáhnout? Je pro to vůbec nějaké řešení?

 Osobně si myslím, že jediné řešení je prostě v té komunikaci mezi lidmi, spousta hádek a nedorozumění se odehrává více na základě nějakých domněnek,než na základě reálných událostí. Lidé si raději často více domýšlejí, než aby spolu více mluvili. Přitom občas jenom stačí přijít a říct: “Promiň, tohle se mi moc nepovedlo,” ale to se dnes moc nenosí. Taky se mi zdá, že hodně lidí se více zajímá o to, co si o nich myslí druzí nebo jak vypadají před společností, před svými přáteli a kolegy, než o to, jak se opravdu oni sami cítí. Spousta lidí si myslí, že se musejí za každou cenu pro někoho změnit, že aby udělali někoho šťastným, tak se musejí nejprve změnit. A tohle si myslím, že platí jak v partnerském vztahu, tak i třeba v práci. 

Vzpomněl jsem si teď na jednu otázku, kterou mi položila moje žena asi po ročním vztahu. Zeptala se mě tehdy. “Co ti na mně vadí?” Ta otázka přiletěla z ničeho nic a mně vyrazila dech. Vyvalil jsem na ni oči, zarazil jsem se a povídám: “Miláčku, tohle je ta nejdebilnější otázka, jakou jsi mi kdy dala”. Ona na to: “Proč? Chci to jen vědět, protože tě miluji, a tak jestli ti na mně něco vadí, chci to změnit, abys byl spokojený”. Na to jsem jí řekl, že tohle mi přijde ještě hloupější. Teď si možná říkáte proč. No a je to opět jednoduché: Proč by se měl kvůli mně proboha někdo měnit? Jestliže chci s někým být, ať už v partnerském vztahu nebo třeba klidně i jako společník ve firmě, tak neudělám toho svého partnera šťastného tím, že po něm budu chtít, aby se změnil.  

Věřím prostě v to, že abych mohl někoho ve svém okolí udělat šťastným a úspěšným, musím být nejprve já sám šťastný a úspěšný. Proto jsem řekl mé ženě, že mi přijdou její dotazy hloupé, a vlastně jsem ani v té chvíli opravdu nevěděl, co by mi na ní mělo vadit. Jasně že asi má nějaké chyby, nějaké slabé stránky, ale ty má přece každý. Já sám vím, že nejsem dokonalý a že je toho tolik, co bych mohl zlepšit. Ale pokud jsme s někým ve vztahu, přijímám toho člověka takového, jaký je, včetně všech jeho pozitivních a negativních vlastností, a pokud má nějakou slabou stránku, tak třeba ta je právě mou silnou stránkou, a tak se můžeme navzájem doplňovat. Nejdřív ale musím ty naše společné slabé a silné stránky odhalit, jinak je nikdy nezjistím.

 No a k tomu je v první fází dobré znát svoje špatné a dobré stránky, a až potom mohu poznat ty stránky mého partnera nebo společníka, kolegy, parťáka. K tomu všemu vede jen jedna cesta, a tou je naprosto upřímná komunikace, ve které se vyvarujeme všech domněnek a cizích názorů, které se nám snaží někdo podsunout. Tohle je podle mého názoru cesta ke zdravým vztahům, spokojenému životu a budování té stabilní čtyřnožky úspěchu.

 A já bych si moc přál, aby se i vám všem podařilo takovou čtyřnožku vybudovat. A jestli máte někdo z vás nějaký podobný tip, jak na to, budu moc rád, když se o něj se mnou podělíte, ať už zde na webu nebo zprávou do mého e-mailu. Stejně tak jsem i rád za každého pravidelného odběratele nebo sdílení mého podcastu. Moc vám za to děkuji a přeji vám všem zdravé vztahy.

© Lukáš Eder