Jednoduchý nástroj vám pomůže zbavit se nervozity a působit sebejistěji

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes


 Dokážete si představit úspěšného podnikatele nebo manažera na poradě nebo prezentaci, jak mluví k nějaké skupině lidí tak, aniž by u toho nepůsobil dostatečně sebevědomě? Schválně, jak by to asi vypadalo? Každou námitkou by se nechal vykolejit, nikdo nebude rozumět tomu, co říká, protože motá vše dohromady, řeč jeho těla dává najevo nervozitu, možná se mu klepe hlas a projevují se jeho slabé stránky a negativní emoce. Myslíte si, že by takový podnikatel dokázal získat nového obchodního partnera? Nebo manažer kvalitní práci od svých podřízených? Obchodník nového klienta? To si lze asi těžko představit, viďte. A vy už správně tušíte, že tématem dnešního Myšlením na vrchol je právě sebejistota. Sebejistotu totiž opět vnímám jako jednu podstatnou vlastnost úspěšných lidí, která má hodně společného se sebevědomím a sebedůvěrou.

Sebejistota je v zásadě forma naší prezentace, je to způsob, jakým působíme na lidi ve svém okolí, ale stejně tak je to i stav bytí, v jakém se cítíme právě teď. Je to náš pocit, který sami ze sebe máme, a tento pocit je velmi důležitý pro náš úspěch v čemkoli, pro co se rozhodneme. Ten pocit sebejistoty nám může dodávat spousta okolností a podnětů v našem životě. Pokud například budete obchodníkem nebo podnikatelem a budete svůj produkt znát co možná nejdetailněji a naprosto rozumět oblasti, ve které působíte, bude vám to dodávat dostatek sebejistoty pro obchodní jednání. Stejně tak vám ale můžou tento pocit dodávat nejen vaše znalosti a dovednosti, ale také například vaše okolí, nebo například oblečení, které máte na sobě. Proto ve spoustě firem tolik trvají na dodržování dress code. Vědí totiž, že to jejich zaměstnancům může dodat sebejistotu a že budou působit sebejistěji i na své okolí. Stále je ovšem důležité, abyste se vy cítili komfortně a sebejistě. Ve výsledku jde totiž vždy hlavně o vás, jak se cítíte a co potřebujete k tomu, abyste odvedli co možná nejlepší výkon. Jednoduše řečeno vnímám sebejistotu jako prostředek našeho sebevědomí, díky kterému zvládneme splnit nějaký úkol, činnost, závod, nebo klidně i jednání nejlépe, jak jsme schopni.

Prostředek, který pak naopak zhoršuje náš výkon, je nervozita. Sebejistota je opět něco, co získáváme a učíme se postupně, a to díky naši předchozím úspěchům a neúspěchům. Jednou z věcí, která nám může vedle těch vnějších podnětů, jako je oblečení a prostředí, dodávat sebevědomí, je jeden velmi praktický nástroj. 

 Je to naše zvědavost. Díky tomu, že se naučíme být v nekomfortních a nečekaných situacích více zvědaví, může nám to pomoci vyhnout se stavům nervozity a budeme na naše okolí působit sebejistěji. Díky naší zvědavosti také můžeme dát našemu okolí najevo, že máme o danou věc skutečný zájem a  nestydíme se tak přiznat, že je to něco, čemu ted 100% nerozumíme. Vymažte si z hlavy větu “Nejsem si jistý, jestli tohle zvládnu”, a nahradte ji například větou “tohle jsem ještě nikdy nedělal, tak to jsem zvědavý, co to obnáší”, nebo “to jsem zvědavý, co se dozvím”.

 Když nad tím teď tak přemýšlím, tak nejvíce mi pomohlo k odstranění stavu nervozity, nebo nějakého zvládání stresových situací, moje docela dlouholetá práce v pohostinství a gastronomii. Začínal jsem pracovat jako brigádník na vesnické hospůdce v sedmnácti letech a vydržel jsem v tomto oboru až do nějakých 27 let. Z toho těch posledních pět let jsme měli s rodinnou pronajatý malý rodinný penzion v Krušných horách. Ti z vás, kteří někdy podnikali v jakékoli gastronomii, vědí, jaká je to řehole, ostatně i to byl důvod, proč jsem z oboru odešel. Zpětně jsem ale velmi rád za praxi právě v pohostinství. Naučilo mě to nejen k lepší empatii vůči lidem, ale také ke zvládání práce pod velkým tlakem. Opět to asi pochopí jen ti, kteří někdy v nějaké restauraci nebo hospodě pracovali. Ten tlak je tam hlavně mezi kuchyní a číšníky neustálý, a stejně pak zase mezi číšníky a klienty. Právě díky neustálému překonávání stresových situací jsem se naučil tyto situace docela dobře zvládat a nenechat se jimi příliš a zbytečně vykolejit. A i zde mi k tomu pomáhala právě zvědavost. Například když nastal nějaký problém u klienta, řešil jsem ho vždy otázkou a nechal na klientovi navrhnout případné řešení. Často se pak stalo, že se i klienti sami omluvili, protože zjistili, že to zase tak velkým problém nebyl. Díky zvědavosti jsem tak nemusel znervóznět, vymýšlet rychle nějaké řešení a zůstat v klidu a sebejistý. A zvědavost používám doteď. Vždycky, když se vyskytne nějaká nečeká situace, snažím se nepropadat panice a nervozitě, snažím se zachovat si chladnou hlavu a k tomu mi pomáhá právě zvědavost. Především klid, rozvaha a pokora jsou pro mě známkou sebejistého člověka a zvídaví lidé se vždycky dozví víc než ti, kteří jednají v nervozitě nebo depresi.

   Vnímáte to podobně? Máte nějaký jiný tip nebo návod, který vám pomáhá uchovat si tu sebejistou tvář a zůstat v klidu?  Nebojte se o svůj názor podělit, ať už zde pod článkem, nebo klidně zprávou do mého mailu. No a jestli vám tenhle díl něco dal a nějak vám pomohl a víte, že máte v okolí někoho, kdo má problém se svým sebevědomím nebo nejistotou, tak mu zkuste nasdílet třeba můj podcast. Možná se mu také zalíbí a stane se jedním z dalších pravidelných odběratelů. Každopádně vám za to předem děkuju a přeju vám už dnes úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder