Nastavte si své limity a přestaňte se už obětovat pro druhé

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Určitě se vám někdy v životě stalo, že jste se dostali do situace, kdy jste někomu kývli na nějakou dohodu, koupili něco, čeho jste posléze litovali nebo to nepotřebovali. Případně že jste kývli na práci, kterou jste ale vlastně vůbec nechtěli dělat, ale děláte ji jen proto, aby byl váš šéf, společník nebo partner spokojený, abyste se mu zavděčili. Po čase jste pak třeba zjistili, že si toho daná osoba naopak vůbec nevážila a brala váš souhlas, vaši práci, jako samozřejmost. Ta osoba měla z vašeho souhlasu nějaký prospěch, takže byla spokojená a vůbec ji nenapadlo, že vy to cítíte úplně jinak.

 Jestli jste se někdy dostali do podobné situace, tak jste byli součástí právě toho nezdravého vztahu, o kterém jsem mluvil v minulém dílu. Mnoho lidí si myslí, že aby dosáhli zdravého vztahu, tak se musejí pro někoho obětovat, udělat někoho spokojeným a přinést mu prospěch. Tito lidé pak často čekají to samé a diví se: Jak je to možné? Proč on to pro mě neudělá, když jsem já pro něj tehdy obětoval a taky dělal něco, co se mi nechtělo nebo mi to nebylo příjemné? Tady mě napadá jedna otázka: Ví to vůbec ten druhý člověk, že jste pro něj tu činnost udělali jen proto, abyste se mu zavděčili a že vám to ve výsledku vůbec nebylo příjemné? 

A proč jste to tedy dělali? Mysleli jste si, že tím dosáhnete dobrých vztahů? Vy jste si mysleli, že tím, že se pro někoho obětujete, posílíte váš vzájemný dobrý vztah?

 To je ale přece naprostý nesmysl, to ztrácí jakoukoli logiku a je to v naprostém rozporu s definicí jakéhokoli zdravého vztahu, o které jsem mluvil v předchozí epizodě. Ta definice zněla, že ve zdravém vztahu, a je jedno jestli je to vztah partnerský nebo pracovní, v každém vztahu musí všechny zúčastněné osoby cítit nějaký prospěch, nikoho nesmějí ničit.

Je ale nějaké východisko, jak se vyhnout podobným situacím? Mnohdy stačí říct jenom pouhé NE. Někdy stačí jenom prostě říct: “Promiň, ale tohle dělat nemůžu, tohle mi není příjemné,” nebo “Ne, tohle si nekoupím, tohle nepotřebuji,” případně mě napadá “Nezlob se, ale tohle dělat nemůžu, nemám na to dostatek zkušeností, vědomostí a zabralo mi to příliš mnoho času.” Prostě pouhým slušným odmítnutím se můžete vyhnout budoucím situacím, které nebudou pro nikoho z vás příjemné, a ještě si třeba ušetříte spoustu času a někdy i zbytečných nervů. 

Teď si možná říkáte, že tím odmítnutím stále nenaplňujeme definici zdravého vztahu, protože ta druhá osoba se nyní necítí komfortně a nemá ze vztahu prospěch. To ale přece nemusí být pravda, vy přece můžete odmítnout něco pro někoho udělat, ale to neznamená, že mu nemůžete pomoci najít někoho, kdo by to pro něj udělal nebo doporučil někoho jiného, kdo by daný produkt či službu potřeboval. Uděláte tím mnohem větší službu nejen jemu, ale třeba i dalším lidem a ve výsledku všichni mohou být spokojeni a všichni mohou mít mezi sebou zdravé a dobré vztahy.

 Chápu, že o tomhle se snadno mluví, ale mnohem hůře a složitěji se toho člověk zvládá držet, a občas z nějakých nepochopitelných důvodů prostě nedokážeme odmítnout našeho šéfa nebo nějakou jinou autoritu v našem životě. Myslím si, že to abychom tohle dokázali, tak potřebujeme mít v našem životě jasně stanoveny určitě emoční hranice, které nebudeme chtít v žádném případě překročit. Emoční hranice hodně souvisí s rozvojem vaší emoční inteligence, mají hodně společného jak s výší vašeho EQ i s vaším hodnotovým žebříčkem. Právě od našich hodnot by se mělo odvíjet všechno, co v životě děláme. Pokud se jich budeme držet, tak nemůžeme v budoucnu litovat našich rozhodnutí. A díky tomu, že se budete věnovat rozvoji své emoční inteligence, tak se naučíte mnohem více rozpoznávat své pocity a emoce, budete je umět včas identifikovat a zvládnete si i snáze nastavit své vlastní emoční hranice. 

Tím, že si stanovíte tuto hranici, tak se můžete vyhnout zbytečným potížím, které jsem popisoval před chvílí, a získáte díky tomu určitou osobní integritu. Budete si stát za svými názory, chodit pevně s hlavou vztyčenou, budete se učit většímu sebevědomí a získávat větší a větší sebedůvěru ve všem, co děláte. Naučíte se více poslouchat svůj vnitřní hlas, který vám napoví, až se budete blížit k překročení vaší emoční hranice, za níž už vám není příjemně a je to v rozporu s vašimi hodnotami. 

Stačí jen jediné – věnovat tomu trochu času a ujasnit si, co mi je, a co už není příjemné. Budete mít v budoucnosti méně důvodů cítit se provinile a vaše osobní i pracovní vztahy získají určitou rovnováhu. A především získáte absolutní svobodu nad svou myslí, a tím se vám otevře cesta k úspěšnému životu. Nezapomínejte ale na to, že jen vy musíte převzít zodpovědnost za vaše emoční hranice, za vaše limity, které nebudete chtít překročit. S každou mírou svobody totiž přichází i odpovídající míra zodpovědnosti. Myslím si ale, že za ty zdravé vztahy to určitě stojí, jsou totiž důležité pro úspěch v našem životě, a na to bychom neměli zapomínat.

© Lukáš Eder