Příběh muže, který se nikdy nevzdal

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Jak jsem posledních několika dílech mluvil o tématech jako je intuice, všímavost a především mezilidské vztahy, vzpomněl jsem si na příběh jednoho velmi úspěšného českého podnikatele, kterého možná ani nebudete znát. Nebo snad ano? Říká Vám něco jméno Petr Zelík? Ne? A co třeba společnost Oxalis? Lepší? Možná jste si v nákupních centrech všimli těch prodejen se sypaným čajem a kávou, možná si i někdo z vás, stejně jako kdysi já myslel, že je to nějaký zahraniční řetězec. Opak je ale pravdou. Tato firma patří právě panu Petru Zelíkovi, podnikateli ze Zlína, který se do podnikání vrhnul ihned po skončení ekonomické školy a to hned po revoluci, v roce 1990. Tehdy byl jeho prvním podnikatelským záměrem elektronický jazykový překladač, na kterém spolu se svými pěti kamarády vydělal svůj první milion.

    Ovšem to, proč jsem si zrovna vzpomněl na příběh tohoto muže, se kterým jsem dělali rozhovor asi před dvěma lety, je zejména v tom, že právě na jeho příkladu si můžeme ukázat, jak je pro úspěch v našem životě důležitá naše všímavost, naše životní hodnoty, a jak to vypadá, když vkládáme do naší práce i kus naší osobnosti, našeho srdce. Stejně tak i na příběhu Petra Zelíka můžeme ukázat, jak zákeřné může být, pokud nemáte od úplného začátku jasně nastavené pracovní vztahy ve firmě a jak nám to může zavařit, pokud tuto oblast podceníme.

 Jak jsem již říkal, Petr začal podnikat hned v roce 90 se svými kamarády, už tehdy ovšem věděli, že business s jazykovým překladačem bude spíše krátkodobý. Do cesty jim jednoho dne vstoupil manažer z rakouské firmy Teekanee a nabídl jim oficiální zastoupení pro distribuci porcovaných čajových sáčků. Od tohoto momentu se začala odvíjet Petrův příběh spojený čajem jako takovým. Ovšem po rozpadu

Československa se začalo obchodní zastoupení společné firmy rozšiřovat, tak své zájmy začali rozšiřovat i jednotliví společníci, a to nebylo Petrovi příliš při chuti. Petr se jednoduše zamiloval do čaje a to po své první cestě na Srí Lanku na čajové plantáže a chtěl proto u tohoto oboru zůstat. Postupně tak jednotliví společníci odešli, až Petr zůstal sám a rozhodl se založit novou firmu, která by se dále věnovala čaji, ale už ne čaji porcovanému v sáčcích, ale čaji sypanému, tak jak to Petr viděl na svých zahraničních cestách. 

Všiml si, že ve světě je sypaný čaj naprosto běžný, zatímco Češi znali jen ten sáčkový a také si všiml, že s čajem se nese určitý životní styl, který mu i byl velmi blízký.

    Petr tak začal v devadesátých letech rozvíjet své podnikání s malou firmou na prodej a dovoz sypaných čajů. Měl pouhých pět zaměstnanců, bylo to období, kdy byla jeho společnost ve velkém růstu a přišel za Petrem jeden z jeho manažerů s požadavkem, že chce od Petra získat podíl v jeho společnosti. Petr už se nechtěl znovu spálit a chtěl za svou vizi nést i sám zodpovědnost, nechtěl mít v majetkové struktuře firmy kohokoliv, koho by se musel ptát na svolení nebo žádat o odpuštění. Odmítl tak svého manažera, neprodal mu žádný podíl, nabídl mu jen lepší plat, ale ten odmítl. Tehdy ten Petrův manažer začal z ničeho nic pracovat ještě víc než kdykoliv předtím. Petr si myslel, že je to ze dvou důvodů, buďto mu chce dokázat, že se firma bez něj neobejde, a nebo chce odejít a dodělat rozdělanou práci.

Nenapadlo ho ale ani trochu, že mu začal někdo vykrádat firmu zevnitř, krást jeho know how, receptury a další cenné informace, aby pak mohl odejít na Slovensko, otevřít tam konkurenční firmu a převzít slovenské zákazníky. Samozřejmě že měl Petr konkonkurenčí doložku se svými zaměstnanci, ale bohužel jen na Českou republiku. A tak začali několikaleté spory a období boje, na které zlínský podnikatel dodnes nerad vzpomíná. Doslova k tomuto období Petr Zelík říká, cituji: „Zžíralo mě lidské zklamání, sebelítost a taky strach. Obětujete něčemu kariéru v nadnárodní firmě, i všechny ostatní podnikatelské aktivity, jdete do absolutního rizika a vaše desetileté snažení může být nakonec zmařeno někým, koho jste sami vychovali a sami ho vybavili všemi vědomostmi. Obava, to byl můj hlavní pocit, s jakým jsem tehdy usínal a budil se během noci. Nevěděl jsem, proti komu stojím, a zda to kapitálově udýchám…” 

Mohl Petr udělat něco jinak? Udělal vše správně? Měl mu dát raději ten podíl? Čím déle si tyhle otázky pokládal, tím více byl přesvědčený, že udělal správně. 

 I zde si myslím můžeme ukázat, jak se úspěšní lidé učí být více obezřetnými. Díky této zkušenosti se Petr Zelík naučil, že musí lidem důvěřovat, ale zároveň že důvěra je hodnota, kterou nemůže rozdávat na potkání, musí v tom být dostatečně obezřetný.

Po těchto zkušenostech Petr výrazně přehodnotil své vztahy vůči zaměstancům, nepouští si raději už nikoho více k tělu a dodržuje určitý profesionální odstup. Zjistil také, že podnikavý zaměstnanec může být opravdovým darem pro podnikatele, ale že se může stát také opravdovým nepřítelem. A že je zapotřebí počítat i s touhle variantou.

     Bývalý manažer Petrovy společnosti sice odnesl cenné know-how, odnesl jeho nápady a možná znal jeho úmysl. Nemohl ale odnést Petrovo nadšení, jeho srdce, které do podnikání vkládal a zejména jeho mysl a intuici, kterou při podnikání používal. Naopak Petrovu mysl ještě více rozproudil a motivoval v podnikání nepolevovat a pokračovat stále dál, začal proto otevírat stále nové a nové prodejny, vymýšlel nové směsi a snažil se přenést kus sebe do své firmy. Petrův manažer ho pak stále jen kopíroval, až mu nakonec jednou došly síly, protože sám vlastně nic úspěšného nevymyslel.

 Ten příběh Petra Zelíka je opravdu zajímavý a tohle je jen jedna jeho malá část a asi to nejpodstatnější. Pokud by Vás zajímal celý ten příběh, Petr Casanova jej sepsal v šestém vydání magazínu Business Leaders v roce 2018. Tehdy jsem těchto vydání vytiskl více, protože tam bylo mnohem více podobných rozhovorů a příběhů. Takže jich ještě máme stále pár na našem e-shopu k dispozici. 

 Důvod, proč jsme Vám říkal tento příběh je ten, že si myslím, že právě na něm je hezké si všimnout, jak je důležité být v životě všímavý, protože nám to může ukázat třeba zajímavý podnikatelský nápad, stejně tak nám příběh ukazuje, jak je důležité být obezřetný a dbát na naše mezilidské vztahy, může nám to ušetřit spoustu starostí. Tak to byl příběh Petra Zelíka, já doufám, že Vás alespoň trochu nějakým způsobem inspiroval nebo že jste si z něj odnesli nějaké ponaučení. Petr Zelík je mimo jiné také skvělý řečník, napadlo mě proto poslat mu pozvání na rozhovor do mého podcastu, tak třeba jej někdy přijme, uvidíme. V každém případě já Vám děkuji za Vaši dnešní pozornost, za vaše komentáře, sdílení mého podcastu nebo jeho odběr ve vaší aplikaci.

© Lukáš Eder