Co je důležitější než motivace?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Co je důležitějšího než motivace? Osobně si myslím, že mnohem důležitější než motivace je určitá disciplína každého z nás. Úspěchu v jakékoli oblasti nikdy nedosáhneme tím, že nás někdo nebo něco bude jen motivovat. Motivace může zafungovat jako určitý vnější impulz k tomu, abychom něco začali dělat, ovšem jen díky pořádné porci disciplíny dokážeme danou věc dotáhnout až do úspěšného konce.

No jo, ale co to vlastně je ta disciplína? A je to něco, s čím se člověk musí narodit, nebo je v každém z nás? Co je motivace, je nám asi všem jasné, je to určitý pocit, který v nás vyvolává touhu něčeho dosáhnout. Určitě jste už slyšeli pojmy jako vnitřní a vnější motivace. A co pro vás znamenají, jak si je představujete? Pro mě je vnější motivace podnět, který ve mně vyvolává touhu něco získat. Zatímco vnitřní motivace probouzí touhu někým se stát, probouzí touhu třeba po nějaké nové identitě. Asi se shodneme na tom, že ta vnější motivace vyprchá mnohem rychleji než ta vnitřní a že i ta vnitřní motivace nám dodává mnohem více energie, a dává tak větší předpoklad pro dosažení úspěchu. Stále je to ale jen motivace a ta nám k samotnému úspěchu nestačí, pořád nám chybí ta disciplína, chcete-li  jinak, silná vůle.

Samozřejmě jsou mezi námi takoví lidé, kteří si tohle vůbec neuvědomují, protože jejich sebedisciplína je na velmi vysoké úrovni, a tak jim stačí velmi malá dávka motivace, aby se rozhodli pro nějaký nový úkol, projekt a dotáhli je k úspěšnému závěru. Dobrou zprávou pro nás rozhodně je, že silná vůle není naši vrozenou vlastností, je to něco co si sami můžeme vytrénovat, když víme jak na to. 

Existuje samozřejmě spousta tipů a návodů, které vám díky malým krůčkům a každodenním drobnostem budou pomáhat zvedat vaší disciplínu a budovat silnou vůli. Ať už je to včasné stávání, sprchování studenou vodou, sportování a další podobné drobnosti, tak si přesto myslím, že je jedna věc, která je pro naši silnou vůli jednou z nejpodstatnějších. Tou věcí je správná a detailní vizualizace finálního stavu. Zkuste se nad tím teď schválně zamyslet a vzpomeňte si na nějaký projekt nebo událost, kterou jste dotáhli velmi rychle do úspěšného konce. Při plnění toho úkolu jste měli neomezené množství energie, měli jste neustále chuť tvořit a pokračovat v té práci. Byli jste neustále ve flow, žádná překážka pro vás nebyla nepřekonatelná. Byli jste ochotni učit se novým věcem, hledat nové informace, obětovat tomu více času, a to dokud jste nedosáhli  uspokojení, dokud jste nedosáhli toho finálního výsledku, jenž jste si představili na začátku. Celý ten proces tvorby byl natolik vzrušující, že jste kolikrát neměli ani přehled o čase, prostě vás to strašně bavilo, a tak jste ani nepotřebovali neustále doplňovat nějakou vnitřní nebo vnější motivaci. Získali jste najednou tak silnou vůli a odhodlání, že vás nic nemohlo odradit. Zažili jste někdy tenhle stav nebo pocit?

Já ho běžně zažívám při manuální práci, rád pracuji rukama, mnohdy je to i dřina a sám se divím, kolik toho jsem schopen za velmi krátkou dobu udělat. Není to ale tak, že by mě bavila jakákoli manuální práce. Kdyby mi někdo dal krumpáč a lopatu a řekl mi: „Tady mi vykopej díru“, tak to budu dělat s obrovskou nechutí. Když ale za mnou přijde moje milovaná žena a popíše mi, třeba že by chtěla před chalupou na svahu udělat velkou skalku a jezírko, a popisuje mi, jaké kameny tam budou a kde bude jaká kytka a jak to tam bude hezké, až tam budeme v létě relaxovat, tak se dokážu pro tu věc tak nadchnout, že jsem schopen na tom pak dělat od rána do večera za každého počasí a nic mě nemůže zastaví. Mimochodem, tohle je reálná situace a sousedka na naší chalupě už se mě byla i ptát, jestli už mi to není trapný tahat tam ty šutry i v dešti, a že nechápe, kde na to pořád beru sílu.

Ale pravda je prostě taková, že to opět není o tom, kde na to beru sílu, ale jak hospodařím s energií, kterou už mám. Důležité bylo to počáteční nadšení, a to ve formě vizualizace. Musím si prostě na začátku umět velmi detailně představit, jak bude vypadat finále, a především taky proč to vůbec jdu dělat. Bez toho prostě nemá smysl vůbec začínat. Naučil jsem se tenhle princip uplatňovat nejen u manuální práce, ale vlastně u všeho, co dělám. Uplatňuji to v obchodu, ve tvorbě podcastu, prostě ve všem. 

Třeba ty podcasty: Když jsem před sto čtrnácti dny říkal svému okolí, že začnu dělat podcasty a budu vydávat jednu epizodu každý den, tak mě od toho většina lidí odrazovala. Říkali mi: „To nejde, to nevydržíš, to je nemožné, každý den to prostě nejde.“ Vidíte, a jde to a baví mě to víc a víc, a to jen díky tomu, že jsem si na začátku sedl a dokázal si jasně představit, jak by mělo Myšlením na vrchol vypadat a proč dává smysl vydávat právě jeden podcast každý den. 

No a v obchodu a v podnikání je to úplně stejné. Než začnu nabízet nějaký produkt a hledat pro něj nové klienty, musím si na začátku umět představit, jak může daný produkt někomu pomoci a proč by si ho měl někdo koupit. Prostě nepotřebuji žádnou přehnanou vnitřní a vnější motivaci, potřebuji hlavně probudit v sobě silnou vůli a touhu dotáhnout to do konce, a k tomu mi pomůže právě vizualizace a důkladná analýza mého proč.

Máte-li i vy nějaký podobný tip, který vám pomáhá posilovat vaši silnou vůli, díky moc za něj. Můžete mi ho poslat do e-mailu nebo klidně do komentářů zde na webu. Těším se na vaše zprávy, díky vám za odběr Myšlením na vrchol, jeho sdílení a přeji vám už dnes úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder