Jak zvýšit kapacitu našeho mozku a zapamatovat si to, co opravdu chceme

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Mluvil jsem teď hodně o tom, jak rozvíjet svou mysl a jak se učit novým věcem. Často už jsem slyšel názor toho typu, že už jsem příliš starý na učení nových věcí, můj mozek si už nic nepamatuje, už mám plný disk, nic se tam nevejde. Myslím si, že tohle je opravdu nesmysl a věřte, že ten náš disk, tím myslím náš mozek, má mnohem větší kapacitu, než si sami myslíme, a že se do něj spousta informací ještě vejde. Problém je pouze v tom, že musíme náš mozek pravidelně trénovat, aby byl schopen si zapamatovat vše, co potřebujeme. 

 V první fázi je opět důležité si uvědomit, jak náš mozek funguje, proč si něco zapamatujeme velmi snadno a proč na něco jiného neustále zapomínáme. Mozek je prostě naprogramovaný pro přežití. To znamená, že pokud získáme nějakou informaci s tím vědomím a pocitem, že je velmi důležitá pro naše přežití, mozek s ní pracuje úplně jinak a tuto informaci si zapamatujeme mnohem snáz. Krásný příklad mohou být třeba nějaké jedovaté rostliny, nebo houby. Kolikrát vám někdo musel říct, že ta daná rostlina je jedovatá, abyste si to zapamatovali? Jakmile jsme tuto informaci získali, vyhodnotila ji naše amygdala jako možné ohrožení, probudil se v nás proto malý pocit strachu, a tak jsme si tu informaci zapamatovali mnohem snáze. Nemusí to být ale nutně jen u informací, které jsou důležité pro naše přežití. Podobně to funguje s jinými informacemi. Záleží jen na nás, jak důležité pro nás jsou a také zda pravidelně  trénujeme náš mozek, aby si to pamatoval.

 Pamatuji si například, že když jsem působil v pohostinství a měl kdysi malinkou vesnickou hospůdku, které se docela dařilo a oblíbila si ji spousta lidí, tak mi nedělalo velké potíže si pamatovat přesnou konzumaci všech hostů v hospodě. Tehdy se ještě vše psalo postaru pěkně na lístečky, žádné EET. Občas za mnou některý z nich přišel, že lístek ztratil, nebo si jej raději nechával u mě na baru. Běžně jsem tam během večera měl na baru kolem 30 nebo 40 účtenek. Pěkně vyskládaných vedle sebe a nikdo nechápal, jak se v tom můžu vyznat. Vždycky je zarazilo že jsem přesně věděl, kde kdo jaký lístek má, a ptali se mě: To v tom máš nějaký systém?

 Já jim říkal: Ne, já žádný nepotřebuju, já si to prostě pamatuju a přesně vím, kolik jsi měl dnes piv, panáků atd.

 Aniž bych se do toho musel dívat. Stejně tak jsem si i byl schopen zapamatovat objednávku třeba deseti lidí naráz, aniž bych si ji musel zapisovat. Od polévky až po dezert.

 Tohle ale nebylo způsobeno žádnou mojí nadlidskou schopnstí. Bylo to prostě jenom o tom, že jsem to dělal pravidelně každý den, zároveň to pro mě bylo velmi důležité. Vždyť mě to živilo, musel jsem mít přehled. Taky jsem potřeboval být produktivní a pořád někam něco zapisovat a něco hledat by mě v plné hospodě jen zdržovalo. Uvědomuji si vlastně až teď zpětně, že jen díky tomu, jak jsem každý den poctivě promazával ty své mozkové závity a dával těm informacím velkou důležitost, tak jsem si je dokázal i dobře zapamatovat.  A přesto, že to byla jen krátkodobá paměť, tak mi to pomáhalo i k procvičování paměti dlouhodobé, protože můj mozek musel pořád pracovat, pořád jsem si něco pamatoval, a tak byl neustále v běhu.

 Základem dobré paměti tedy je nepodceňovat trénink a udržovat svůj mozek pořád v procesu. Samozřejmě, že jen to nestačí, je to ale velmi důležité. Vnímám mozek jako náš sval a tím, že se snažím neustále si něco zapamatovat a o něco se zajímat, tak jej posiluju. I přesto ale, že budete pravidelně posilovat, tak to neznamená, že si každou informaci zapamatujete hned. Říká se, že z každé knihy jsme schopni si zapamatovat max. 10 % obsahu, z přednášky je to pak už jen 5 %. Tohle jsou samozřejmě jen odhady, hodně bude záležet na každém z nás a na našem prostředí. I tak je ale dobré, že pokud si chceme nějakou informaci zapamatovat, měli bychom si ji někam zapsat. Potom bychom si tu informaci měli zopakovat do 24 hodin, pak znovu za sedm dní, pak třeba za dva týdny, za měsíc, a pak už jen jednou za čas. Jen tak uchováme danou informaci při životě a budeme si ji pamatovat.  

Další skvělá věc, která třeba mně pomáhá uchovat si nějaké informace, je předávat tyto informace dál. Když si třeba přečtu něco zajímavého v nějaké knize, mám potřebu se o tuto informaci s někým podělit. Třeba s kolegy v práci během oběda, s rodinou nebo přáteli. Vyprávím detailně, co jsem se v knize dozvěděl, přidávám k tomu svůj pohled, porovnávám se současnou společenskou situací, vedu diskuzi. Vlastně i tyhle podcasty jsou něco, co mi neuvěřitelně pomáhá ukotvit si nějaké informace v mé hlavě. Stačí jen se nebát o tom mluvit.

 Pořád se ale teď bavíme jen o informacích, pak to, jestli z tyto informace využijeme pro náš osobní růst, pro vytvoření nějaké nové dovednosti, to záleží opravdu jen na nás, nikdo to za nás neudělá. To jen my musíme jít a začít s těmi informacemi pracovat. Obecně se říká, že osvojení nějakého nového návyku zabere cca tři týdny. Lidé ale často nevydrží ani týden, a to jenom proto, že špatně naložili se získanými informacemi. Chtěli udělat obrovský krok, aby něco získali, namísto toho, aby věnovali více času sami sobě, analýze získaných informací, rozvržení detailního plánu, postupovali malými krůčky, pravidelně trénovali, zkoušeli aplikovat získané informace, postupně si osvojovali novou dovednost, a pak se teprve stali tím, kým se rozhodli, že se chtějí stát.

 Všechno má prostě svůj čas a učení není mučení, jak nám říkávali ve škole. Učení je hlavně radost, protože díky učení se stáváme všichni úspěšnými lidmi se svobodnou myslí. Máte nějaký tip, který používáte pro získání nových informací nebo osvojení nového návyku? 

© Lukáš Eder