Máte nápad? Myslíte si, že je to hloupost? Tak si to zapište!

Mám jednoho kamaráda, se kterým se znám už od dětství. Chodili jsme spolu i na střední školu už během střední školy často mluvili o tom, že by chtěl jednoho dne podnikat. Lákalo ho podnikání, hlavně díky možnosti dosáhnutí vyššího životního standardu, než jakého by mohl dosáhnout v běžném zaměstnání. I po škole o tom často mluvil, říkal, že by rád něco rozjel, ale že prostě neví co, že nemá ten správný podnikatelský nápad. Že má pocit, že už bylo všechno vymyšleno. Tolik se snažil na něco přijít, prostě nemohl pořád nic vymyslet. Už tehdy jsem mu říkal, že je v zásadě úplně jedno, v čem začne podnikat. Důležité je hlavně začít a dělat vše jak nejlépe umí. 

Pořád tomu nevěřil a stál si za tím, že aby mohl uspět, musí přijít s něčím revolučním. Jednou jsme si takhle zase povídali, ptal jsem se ho, jestli už teda něco vymyslel a on že ne. Že ho nic pořádného nenapadá. Ale že nedávno četl o nějakém úspěšnému startupu, teď už si fakt nepamatuju, co to bylo, a že přesně podobný nápad mu taky prolítl v hlavě, ale že si myslel, že by to bylo jen blbot a nikoho by to nezajímalo. V tu chvíli jsem na něj jen zíral a povídal mu: Tak ty mi tady brečíš tolik let, že bys v něčem podnikal a pak zahodíš takový nápad? Tak jsi normální? Jak vůbec pracuješ s těmi svými nápady, píšeš si je někam? 

Samozřejmě že si je nepsal, na to sílu nenašel, ale aby si postěžoval, že nemůže na nic přijít, tak na to sílu měl. Jaký paradox, viďte.

 Říkal jsem si, že ten můj kamarád možná není sám, kdo to má podobně a určitě se Vám to taky někdy stalo, že jste nad něčím přemýšleli a pak jste najednou někde slyšeli, že už to někdo vymyslel nebo v tom začal podnikat A vy jste si v tu chvíli řekli: Jé, to mě taky jednou napadlo.

 Myslím si, že tohle je opravdu veliká škoda a uvědomuji si vlastně, že nejen ten můj kamarád, ale i spousta dalších lidí takto podceňuje základní princip každého brainstormingu. A jak že zní? Předpokládám, že jej budete znát, ale přesto připomenu. Pokud vedete s kolegy brainstorming nad nějakým projektem, tak tím nejzákladnějším principem je, že každá myšlenka, každý nápad by měl být vysloven. I když se Vám to v tu chvíli může zdát jako naprostá blbost, úplný nesmysl, měli byste to říct. Nikdy totiž nevíte, jakou řetězovou reakci můžete spustit, co díky vaší myšlence napadne kolegu v týmu, nebo kam vás vaše myšlenka posune. 

 No úplně stejně bychom měli pracovat i s naší myslí, naše mysl je přeci takový náš malý každodenní brainstorming. 

 Nebojte si tak zapsat každý nápad, každou myšlenku, co vás napadne, možná že v tu danou chvíli Vám to bude připadat jako nesmysl, ale možná že když si to někam zapíšete a s odstupem času se na to podíváte, tak to uvidíte z jiné perspektivy. Najednou Vám to nebude připadat zase tak nemožné nebo se Vám to spojí s nějakým jiným nápadem.

Doteď si pamatuji, když jsme byli s Petrem Casanovou na rozhovoru v Zásilkovně a Simona Kijonková nám vyprávěla svůj podnikatelský příběh a jak vlastně na celou Zásilkovnu přišla. Mluvila zrovna o tom, kam by jednou Zásilkovnu sama ráda posunula, jaké je její vize, co by chtěla dokázat a najednou se uprostřed věty zastavila a povídá něco ve smyslu: Počkejte, teď mě něco napadlo a to si musím okamžitě zapsat. Možná je to úplná blbost, ale něco mi říká že by to mohl být dobrý nápad, tak o něj nechci přijít.

Vidíte, je to opravdu jednoduché, stačí si to jen napsat a věnovat se tomu. A když už mluvím o Simoně Kijonkové, věřím, že o této dámě jste už někdy slyšeli, media ji často označujeme jako první dámu české e-commerce, i když ona sama toto označení příliš ráda nemá. Na to, co se Simoně Kijonkové podařilo vybudovovat, tak osobní zkušenosti mohu říct, že na můj pohled je to opravdu skromná žena. Naprosto upřímná a normální. Její podnikatelské začátky nebyly ale vůbec jednoduché. Původně byla velmi úspěšnou manažerkou v reklamní agentuře, pak se rozhodla že si založí vlastní agenturu. Vložila do startu podnikání všechny své prostředky. Do roka zkrachovala a nezbylo jí nic. Okolí jí říkalo: No dobrý, tak jsi si to vyzkoušela, tak se zase vrať zpátky do korporátu, nohy v teple, hezký plat a nikam se nežeň. 

Ale ona se nenechala odradit okolím a rozhodla se, že všem ukáže, co v ní opravdu je. Tehdy se nechala dobrovolně zavřít na týden do tmy. Dnes už je to docela známá technika nebo terapie, kdy se lidé nechávají dobrovolně zavírá do úplné tmy, aby byli jen sami se sebou. Tehdy to tak ale úplně běžné nebylo a když Simona vyšla ven, věděla přesně, co bude dělat. Rozhodla se tehdy, že začne programovat, stavět e-shopy a weby. Jen vůbec netušila, jak se to dělá, tak se vrhla po hlavě do studia programování, přihlásila se na všechna diskusní fóra a učila, chtěla podnikat, programovat a taky ukázat okolí, že na to má. Nápad se Zásilkovnou přišel až později, během doby, co rozjížděli firmu na programování, uvědomila si totiž, že touhle službou by mohla řešit problém jak e-shopům, tak i koncovým zákazníkům, ale také drobným podnikatelům a obchodíkům, kteří si zřídí výdejní místa. Dnes už Zásilkovna expanduje, počítá obraty v miliardách korun a Simona Kijonková je neuvěřitelně podnikavá dáma, která hýří podnikatelskými nápady. Nezapomíná ale si je taky zapsat.

Tak na to zkuste nezapomínat taky vy a nenechte se odradit vašim okolí. Těm, o kterých dens slyšíme jako o vizionářích dnešní doby a mimořádně úspěšných podnikatelích, jejich okolí také kdysi říkávalo, že je to blbý nápad. 

 Jestli máte znáte nějaký podnikatelský příběh nebo klidně máte nápad na nějaké téma, které teď řešíte nebo vás zajímá, určitě budu rád, když mi napíšete mail  nebo zprávu na webu businessleaders.cz. Mám radost z každé zprávy, stejně tak jako z každého posluchače co má odběr podcastu ve své aplikaci nebo sdílí mé podcasty mezi své přátele. Díky moc za to, že mi děláte radost a přeji vám už úspěšný a krásný den plný nápadů.

© Lukáš Eder