Co podstatného přináší novela zákoníku práce?

GRANTEX ADVISORY GROUP je přední leader mezi českými poradenskými firmami a zaměřuje se na poskytování komplexního profesionálního ekonomicko-právního poradenství pro firmy i municipality.

Nedávno byla Senátem schválená dlouho očekávaná novela zákoníku práce. Účinnost této novely je plánovaná částečně na 30. července 2020 a část, která je spojena s kalendářním rokem (např. dovolená), by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2021. Jaké konkrétní změny a novinky novela přináší?

Změna právní úpravy dovolené

Nejvíce diskutovanou změnou zákoníku práce je úprava výpočtu dovolené. Podle dosavadního znění zákoníku práce byl pro určení vzniku nároku na dovolenou rozhodující počet odpracovaných dnů. Zároveň se rozlišovala dovolená za kalendářní rok, pokud zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dnů, a dovolená za odpracované dny, pokud pracoval méně.

Podle nové právní úpravy bude od 1. ledna 2021 právo na dovolenou, jakož i její čerpání, založeno na příslušné délce týdenní pracovní doby, vyjádřené v hodinách. Dochází tak k nastavení rovnějších podmínek pro čerpání dovolené v závislosti na srovnatelné odpracování týdenní pracovní doby ze strany zaměstnanců bez ohledu na způsob jejího rozvržení.

V případě, že zaměstnanec odpracuje u zaměstnavatele 52 týdnů v kalendářním roce, tak se délka dovolené stanoví jako násobek stanovené nebo sjednané týdenní pracovní doby a výměry dovolené.

Pro zjednodušení uvádíme tento výpočet na příkladu:

U zaměstnavatele s výměrou dovolené 4 týdny jsou dva zaměstnanci. První má týdenní pracovní dobu 40 hodin, proto má nárok na dovolenou v rozsahu 160 hodin (40*4). Druhý zaměstnanec má sjednaný kratší úvazek v trvání 30 hodin, a proto má nárok na dovolenou v rozsahu 120 hodin (30*4). To platí bez ohledu na to, jak bude tato pracovní doba rozvržena do směn.

Další změny v této oblasti jsou pouze dílčí. Zákoník práce nově výslovně stanoví, že dovolená může být čerpána i v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (s výjimkou zbývající části nevyčerpané dovolené). Dále na základě žádosti zaměstnance bude moci zaměstnavatel převést část dovolené za kalendářní rok, přesahující 4 týdny, do příštího kalendářního roku.

Sdílené pracovní místo

Další novinkou v právním řádu je zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Zaměstnavatel se bude moci v případě takovéhoto pracovního místa dohodnout se dvěma nebo s více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce, že si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu.

Pro názornost příkladem:

Zaměstnavatel vyčlení jedno místo na obchodním oddělení jako sdílené pro dva zaměstnance, kteří mají každý sjednanou týdenní pracovní dobu v délce 20 hodin. Tito zaměstnanci se pak budou sami domlouvat, kdo a v jaké délce bude v daném týdnu pracovat, přičemž musejí zaměstnavateli předem sdělovat písemný rozvrh těchto směn. Podmínkou bude, aby v souhrnu oba odpracovali max. 40 hodin týdně.

V případě, že jeden ze zaměstnanců nebude moci odpracovat svoji směnu, nebude mít podle zákoníku práce druhý zaměstnanec povinnost tohoto zaměstnance zastoupit.

Zavedení sdílených pracovních míst však není obecně povinností zaměstnavatelů, ale pouze možností, kterou poskytuje zákoník práce. Může se jednat o ulehčení pro zaměstnavatele, který nemusí řešit rozvržení směn mezi jednotlivé zaměstnance s kratším úvazkem.

Další změny

V rámci novely dochází k celé řadě dílčích změn. Pro přehled uvádíme pouze některé, které jsou z našeho pohledu nejdůležitější:

Změna v oblasti doručování písemností: V případě doručování písemností zaměstnanci do vlastních rukou se budou i nadále doručovat primárně na pracoviště. Pokud to nebude možné, lze postupovat jiným způsobem bez jakékoli hierarchie těchto možností (poštou, kdekoli osobně, elektronicky). Zaměstnanec bude navíc moci udělit souhlas, že mu zaměstnavatel může doručovat písemnosti do datové schránky, má-li ji zřízenou. Dále se sjednocuje lhůta pro uložení zásilky adresované zaměstnanci v souladu s podmínkami České pošty (dříve byla povinnost uložit zásilku na poště 10 pracovních dnů, přičemž Česká pošta obecně ukládá zásilky na dobu 15 dnů – nepracovních, což se mohlo lišit). Toto má vliv zejména např. u výpovědí nebo jiných dokumentů ohledně skončení pracovního poměru.

Vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb (dočasné přidělení, služební cesty): Jedná se o změny ohledně rozsahu minimálních standardů a podmínek, které musí zaměstnavatel zajistit v případě vyslání zaměstnanců z jiných zemí EU do České republiky. Zaměstnanec vyslaný do České republiky bude mít např. výslovně nárok na další cestovní náhrady, pokud bude pak následně vyslán na další pracovní cestu v rámci ČR (tzv. dvojité vyslání). V případě vyslání zaměstnanců do ČR na dobu delší než 12 měsíců se bude na zaměstnance vztahovat veškerá právní úprava dle zákoníku práce, s výjimkou vzniku, změny a skončení pracovního poměru. Zde upozorňujeme, že v případě nahrazení vyslaného zaměstnance jiným vyslaným zaměstnancem na stejné pozici se budou doby jejich vyslání pro tyto účely sčítat.

Zpřesnění u vedoucích zaměstnanců: Zákoník práce bude stanovovat úplný výčet vedoucích míst, který nebude moci být smluvně rozšířen. Konkrétní seznam je obsažen v § 73 odst. 3 zákoníku práce. Toto má zejména vliv na právo sjednat si možnost odvolat zaměstnance z vedoucího pracovního místa. Novela tak směřuje na situace, kdy byla tato možnost sjednávaná i u pracovních míst, které v zásadě nebyly vedoucími ve smyslu zákoníku práce. Hlavním důvodem byla možnost jednoduššího ukončení pracovního poměru z důvodu fikce nadbytečnosti.

Výše uvedené jsou jen nejpodstatnější novinky, které nám přináší novela Zákoníku práce, pokud vás zajímají i další novinky nebo potřebujete poradit s aplikací výše popsaných změn, neváhejte se na nás obrátit.

Jan Jakl, GRANTEX ADVISORY GROUP