Kniha, jež pomůže pracovat s hlavním nepřítelem našeho úspěchu

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V posledních epizodách podcastu Myšlením na vrchol jsem mluvil o našem sebepoznání a také hodně o našem egu. Když jsem mluvil o egu, vzpomněl jsem si na knihu, kterou jsem nedávno četl a o které si myslím, že by mohla každému trochu pomoci umět zpracovat své přerostlé ego a uvědomit si, k čemu je nám vlastně ego dobré a jak bychom s ním měli pracovat. Asi hlavní myšlenka a vlastně i název té knihy je Ego je váš nepřítel

Upřímně si myslím, že tato kniha by klidně mohla být zařazena do povinné četby na střední škole, věřím, že by spoustě studentů na začátku jejich produktivního života mohla pomoci ukázat jak pracovat se sebou samým a se svým egem.

 Autorem knihy je Ryan Holiday, a jak to už u knih o osobním rozvoji bývá, nepřichází autor s žádnou revoluční novinkou, ani neudělal nějaký mimořádný výzkum, který by se stal základem jeho knihy. Vychází hodně z různých zdrojů, z historie dávné i moderní, a myslím si, že vše velmi dobře propojuje, dává do souvislostí a vysvětluje. Odkazuje se v knize na dávné athénské učitele a řečníky, ukazuje, jak jejich myšlenky používali i moderní slavní spisovatelé ve svých hrách. Jedním z nich byl například i William Shakespeare.

    Líbil se mi například příběh učitele Isokrata, který napsal dopis mladému osiřelému chlapci, synovi jeho přítele. Chtěl prostřednictvím tohoto dopisu dát chlapci nějaké cenné rady do života, věděl, jak je chlapec ambiciózní, a uvědomoval si, že tyto ambice mohou nezdravě krmit právě jeho ego. V dopise ho tak nabádal ke skromnosti, spravedlnosti a sebeovládání. “Cvič se v sebeovládání, nenech se svést na scestí temperamentem, potěšením ani bolestí. Vyhýbej se lichotníkům stejně jako podvodníkům, protože oni ubližují těm, kteří jim důvěřují,” napsal učitel chlapci jménem Demonikus.

 Tohle ale rozhodně není jen jedna pasáž z knihy, kterou jsem si vyznačil. Autor také mluví i o mnohem současnější historii, kterou dává do souvislosti právě s tou dávnou. Další ze zajímavých příběhů, ze kterých se můžeme všichni něco naučit, je příběh generála Shermana. Byl jedním z generálů prezidenta Lincolna a byl typický pro svou skromnost, byl si plně vědom svých dovedností, uvědomoval si své kompetenční hranice a byl si plně vědom toho, kým opravdu je a kým se chce stát. Díky tomuto uvědomění neměl problém přenechat své velení jinému generálovi, aby mohli společně dosáhnout úspěchu, bylo mu jasné, že dva kohouti na jednom dvoře nebudou dělat dobrotu. Díky tomuto uvědomění tak také dokázal odmítnou post prezidenta Spojených států. 

    Abych ale nemluvil jen o historických příbězích z knihy. Když jsem podíval zpět, jaké pasáže jsem si vypsal a vyznačil v knize, tak jedna z nich byla například tato: “Zkrátka a dobře, je třeba se naučit být skromný, být velkorysý v dobách úspěchů a být vytrvalý v dobách nezdarů”. I když se to může zdát jasné a zřejmé, vidím spoustu lidí, kteří na tyto základní praktiky zapomínají a nechávají tak, aby jejich ego přebíralo kontrolu nad jejich chováním a nad jejich životem. 

    Další z důležitých myšlenek z knihy je tato: “Ego tu bylo vždy, nyní je však zosobněné.” Tohle si opravdu myslím, že je přesné a že je to možná takový trend dnešní moderní doby. Autor to myslí tak, že ego tu vždy v historii bylo, jen tu nebylo takové prostředí, aby mohlo růst u všech a prakticky neomezeně. Dnešní moderní doba totiž nabízí nám všem možnost se volně prezentovat na sociálních sítích, předvádět se, ukazovat své úspěchy milionům lidí, sbírat lajky a obdiv u fanoušků, a to vše dělá dobře našemu egu. Dříve měli takovou možnost jen vyvolení jedinci, dnes ji má opravdu každý a takové prostředí se našemu egu líbí. 

Možná právě proto rostou v naší společností bezohlednost a arogance a vytrácejí se laskavost a pokora. Je opravdu jedno, co v životě děláme, do jakých rolí vstupujeme, kým jsme teď a kým se rozhodneme být, ať kráčíme kamkoli, naše ego jde vždy s námi. Nejde se od něj jen tak odstřihnout, je součástí každého z nás.

 V té knize je snad jen jedna věc, ve které s Ryanem Holidayem nesouhlasím. Píše totiž, že bychom se měli naučit potlačovat svoje ego. Mluvil jsem už o tom v předchozí epizodě a pořád si myslím, že to není správný názor. Věřím ale, že je to jen o úhlu pohledu a že to možná já i autor knihy myslíme podobně. Když mi totiž někdo řekne, že bych měl potlačit svoje ego, evokuje to ve mně pocit typu, že ego je něco špatného a sprostého a že pokud chci něco potlačit, tak tím říkám, že pro to není místo v našem životě. Myslím si ale, že takhle to určitě není, protože ego je součástí každého z nás, jen bych se měl naučit s egem správně pracovat, a ne jej potlačovat. 

Ve chvíli, kdy budu schopen identifikovat procesy naší ego obrany, budu schopen s tím i adekvátně pracovat. Nemyslím si ale, že jde o potlačování. Protože to by znamenalo, že bych tyto stavy přehlížel a dělal, jako by tu nebyly. Jak ale říkám, tohle je možná víc věc úhlu pohledu než cokoli jiného.

    Jestli je nějaká hlavní myšlenka, kterou jsem si z knihy Ego je váš nepřítel odnesl, tak je to ta, že ego je součástí každého z nás a že se s každým z nás přirozeně vyvíjí, a to hlavně ve spojitosti s dosahováním našich úspěchů. Našim úkolem by mělo být udržovat ego pod naší kontrolou, a toho můžeme dosáhnout tím, že se budeme učit pokoře, že budeme schopni vystupovat z našich rolí, žít v realitě v přítomném okamžiku a přijmeme jako fakt, že je prostě normální a přirozené, že jsou na světě lidé, kteří dělají něco lépe nebo jsou v něčem lepší. A právě díky nim se můžeme i my sami stát lepší osobností, pokud se nejen od nich budeme chtít učit a budeme se třeba zajímat o chyby i těch nejlepších lídrů. Protože každý dělá chyby, i ti nejlepší lidé ve svém oboru, a právě to je dělá nejlepšími, že nedovolí svému egu tuto chybu přehlédnout a že nedovolí své pýše zůstat stát na jednom místě a hrdě se chvástat svým úspěchem. Pýcha a ego, to není totéž. Pýcha a ego kráčejí spolu ruku v ruce. Jestli bych tedy chtěl doporučit nějakou knihu pro práci s naším egem, byla by to určitě tato kniha, která všem svým čtenářům říká: “AŤ USILUJETE O COKOLI, EGO JE VŽDY VAŠÍM NEPŘÍTELEM”.

A jaký názor máte na ego vy? Dokážete pracovat se svým vlastním egem? Máte taky nějakou knihu, která vám k tomu pomohla? Budu rád za vaše názory nebo tipy, věřím, že i pro mě mohou být inspirací. Těším se na zkušenosti, o které se se mnou podělíte do mého e-mailu, zde na webu nebo na naší facebookové stránce. Jestli vás mé podcasty baví, určitě budu rád, když si zadáte odběr ve své aplikaci nebo když je jen prosdílíte mezi vaše přátele. Moc vám za to děkuji a pro dnešek vám všem přeji úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder