Jsou talent a motivace podmínkou úspěchu?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Myslíte si, že pokud se budete chtít stát olympijským vítězem třeba v hodu oštěpem, potřebujete mít zcela bezpodmínečně talent k tomuto sportu? A stejně tak, myslíte si, že abyste tento talent objevili nebo dosáhli nějakého úspěchu v čemkoli, co děláte, potřebujete mít dostatečně silnou dávku motivace? A co vlastně mají společného talent a motivace s úspěchem v našem životě?

Určitě jste už někdy v životě slyšeli větu například “Ten kluk má talent, ten to dotáhne daleko, o něm ještě uslyšíme”, a pak se možná stalo, že jste o něm nikdy neslyšeli. To ale neznamená, že tam ten talent nebyl. Možná že byl skutečně velmi talentovaný na danou činnost, ale přesto nedokázal v daném oboru dosahovat nějakých mimořádných výsledků. Jak se to ale stalo? Jak je možné, že někdo, kdo je nějakým způsobem mimořádně talentovaný, nedokázal dosáhnout mimořádných úspěchů? Chyběla mu snad motivace?

Ve chvíli, kdy objevíme náš přirozený talent, snadno se dostaneme do stavu flow, kdy ztrácíme pojem o čase a děláme přirozeně to, co nás baví.

Ja si myslím, že ve chvíli, kdy objevíme nějaký talent, který je nám naprosto přirozený, tak motivaci k tomu tu danou činnost dělat prakticky vůbec nepotřebujeme. Pravda je taková, že na světě neexistuje lidská bytost, která by neměla pro něco talent, bohužel je tu ale spousta lidí, kteří nevědí, jaké ty talenty jsou. A ve chvíli, kdy objevíme náš přirozený talent, snadno se dostáváme do proudu, do stavu flow, kdy ztrácíme pojem o čase a děláme přirozeně to, co nás baví. Je to stav našeho bytí, kdy máme neustálou touhu hledat nové informace, zdokonalovat se, objevovat nové techniky a být neustále lepší. Ve chvíli, kdy zvládneme objevit naše přirozené talenty, máme mnohem větší předpoklady k tomu stát se v daném oboru mimořádně úspěšnými. Zcela úmyslně říkám, že máme předpoklad stát se mimořádně úspěšnými, a ne že se jimi bezpodmínečně staneme. Stejně jako je mezi námi spousta lidí, kteří možná nikdy neobjeví své přirozené talenty, tak jsou tu i tací, kteří je objevili, věnovali se jim, ale přesto se nestali mimořádně úspěšnými.

Já jsem se nad tímhle zamyslel a říkal jsem si: Jak je to vlastně možné? Jak je možné, že když už někdo objeví svůj talent, nestane se v daném oboru mistrem? Přece když znám svůj talent, tak dělám, co mě baví, a když dělám, co mě baví, tak mě nemůže nic zastavit být v tom lepší. Když dělám, co mě baví, nepotřebuji žádnou motivaci, sám mám neutuchající touhu být lepší a lepší. Tak jak je možné, že máme kolem sebe tak málo mistrů? 

Ve spojitosti s tímto tématem jsem si vzpomněl jsem na jednu kapitolu z knížky od Jamese Cleara, Atomic Habits. O téhle knize jsem Vám už říkal v jednom z prvních podcastů. James v ní nemluví nejen o našich návycích a jejích proměnách. Je tam i kapitola, kde mluví právě o talentu a motivaci.  

Podstata tkví v tom, že talent prostě není všechno a stejně tak že neustálou motivací nedosáhnete žádných mimořádných výsledků. Tím nejzásadnějším faktorem, který ovlivňuje, zda se staneme mistrem v oboru, zda dosáhneme mimořádných výsledků a zda jednou budeme tím, o kom je opravdu slyšet, není nic jiného než naše prostředí, ve kterém žijeme.  James Clear to ve své knize velmi hezky ukazuje na rozvoji zemědělství v rámci lidské historie. 

Když se totiž podíváte na hlavní světadíly, Ameriku, Afriku a Evropu s Asií, Amerika a Afrika se více rozprostírají od severu na jih, zatímco Evropa s Asií od západu na východ. I když se to může zdát na první pohled zcela nepodstatné, tak na vývoj lidských dějin a rozvoj civilizace to mělo obrovský vliv. Tím, že se Evropa a Asie rozprostírají od západu na východ, znamená to, že tam je obrovské území s podobným klimatem a snadněji se tam dále předávají zkušenosti s pěstováním plodin. Je tam vlastně větší množství podobného prostředí, které tak dávalo historicky mnohem větší potenciál k růstu civilizace a jejímu rozvoji. Zkrátka a dobře, v podobném prostředí si lidé mohli předávat zkušenosti a rozvíjet své dovednosti. Na americkém kontinentu to tak nefungovalo. V Kanadě je úplně jiné klima než v Mexiku nebo v Brazílii. Když se tak na to podíváme z té ptačí perspektivy, tak právě to, že Asie a Evropa měly velmi široký pás podobného klimatu, tedy prostředí, dávalo větší potenciál k růstu. No a stejně tak to můžeme udělat i v našem životě. Stejně tak se tím můžeme řídit, pokud chceme v životě dosahovat nějakých úspěchů nebo mít ve svém okolí úspěšné lidi. 

Když tuhle myšlenku překlopím například do podnikání: Asi každý podnikatel nebo lídr by chtěl mít ve svém týmu talentované jedince. Najímáme si na to i hledače talentů. Například pokud jsme nějaký start-up a potřebujeme velmi kreativní tým, abychom mohli stavět nějaký nový produkt nebo službu, budeme těch talentů potřebovat možná trochu víc než nějaká zaběhnutá korporace. A tak investujeme čas a peníze do hledání daného talentu, pak, když už ten talent najdeme a máme poskládaný ten pracovní tým, tak začneme přemýšlet, jak ten tým neustále motivovat, aby měl pořád ten drive a chuť tvořit jako na začátku. Přemýšlíme nad různými benefity, dáváme odměny za splněné cíle a tak dále a tak dále. Přemýšlíme ale také dostatečně nad tím prostředím, ve kterém náš tým funguje? Nechceme náhodu po zemědělci ze střední Evropy, aby pěstoval pšenici na severním pólu?

Zkrátka a dobře prostředí, ve kterém žijeme, má neuvěřitelný vliv na náš život. Řekl bych možná, že je tím nejdůležitějším faktorem v dosahování úspěchu v našem životě. A platí to pro každou část našeho života, platí to pro každou roli, do které v životě vstupujeme. Spousta z nás přemýšlí nad tím, jaký je náš talent, spousta z nás hledá své silné stránky, spousta z nás přemýšlí, zda děláme to, co nás opravdu baví. A možná že jsme to už dávnou našli, jen jsme prostě neměli dost dobré prostředí pro to, abychom se v tom mohli dále rozvíjet a zdokonalovat. Prostředí jako takové má obrovský vliv nejen na rozvoj našich talentů, ale opravdu na všechno, co děláme. Má obrovský vliv na změnu našich návyků. O tom už jsem mluvil právě ve spojitosti se zmiňovanou knihou a změnou dobrých návyků ve špatné návyky. Těžko se asi stanete vegetariánem nebo veganem, když budete pracovat v řeznictví. Stejně tak těžko změníte své špatné stravovací návyky v dobré, když budete každý den jezdit do práce okolo fastfoodů nebo se prostě a jednoduše vystavovat prostředím, která vás lákají k těm špatným návykům. 

Prostředí jako takové má obrovský vliv nejen na rozvoj našich talentů, ale opravdu na všechno, co děláme.

Já jsem měl například jednoho kamaráda, kterých chtěl zhubnout jako já a říkal mi: „Jak jsi to dokázal?“ Tak jsem mu to popisoval a on říkal: “No jo, ty máš silnou vůli, já jsem prostě závislej na sladkým a každý den na cestě do práce mám na cestě dvě cukrárny. Vždycky si říkám, že si nic nedám, ale už jsem za rohem a tečou mi sliny.” Já jsem se na něj podíval a říkám: „No jo, to je blbý a zkoušel jsi třeba najít jinou cestu a chodit tamtudy, kde ty cukrárny nejsou? Co třeba začít chodit okolo posilovny?”

Rozumíte? Tak jednoduché to může být. Zkuste se i vy sami zamyslet, zda jste třeba pro to, o čem víte, že vás baví, ale tak nějak jste se v tom přestali zlepšovat nebo jste nedosáhli nějakého mimořádného výsledku, měli i dost dobré prostředí. Mám pocit, že na to spousta z nás zapomíná.  Budu rád, když mi napíšete zprávu, zda se vám to už podařilo, zda jste si někdy uvědomili, jak je prostředí důležité pro váš úspěch. Psát mi můžete zde na webu, na našich sociálních sítích nebo klidně do mého e-mailu. Taky budu rád, když budete můj podcast sdílet, nebo se stanete jeho pravidelným odběratelem.

© Lukáš Eder