Stal se počet fanoušků měřítkem úspěchu?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Jaký jste měli názor a pocit z rozhovoru s Petrem Janem Juračkou? Já si nejvíc vážím hlavně té autenticity. Vážím si toho, že byl Petr přesně takový, jaký je i ve skutečnosti, že neměl potřebu se nějak přetvařovat nebo si na něco hrát. Pro někoho možná mohla být nepříjemná nějaká sprostá slova nebo jiné výrazy. Takový ale Petr prostě je a mě jednoznačně takový, jaký je, obrovsky baví.

Opravdovost našeho úspěchu se odvíjí jen od naší definice a od toho, jak sami jsme s jejím naplněním spokojeni.

 Opět budu moc rád, když mi i vy dáte feedback, co jste si z rozhovoru odnesli. Za mě jsou to takové dvě hlavní myšlenky. Ta první z nich je, že Petrův život a možná i příběh jsou ukázkou toho, že opravdový úspěch nemusí být bezpodmínečně spojený s vyděláváním velkého množství peněz. Spousta lidí, když se řekne slovo úspěch, tak první, co si představí, je to pozlátko s ním spojené. Jsou to ty drahé luxusní dovolené, jsou to rychlá auta, velký dům atd. To ale samozřejmě není definicí úspěchu. Přesná definice záleží na každém z nás, to jen my definujeme, co je pro nás úspěch, a nikdo v našem okolí by neměl soudit, zda je dostatečný, nebo opravdový. Opravdovost našeho úspěchu se odvíjí jen od naší definice a od toho, jak jsme sami s jejím naplněním spokojeni. 

V Petrově případě si myslím, že je ta definice docela zřejmá. On sám v našem rozhovoru přiznal, že se cítí být úspěšný. Zároveň ale přiznal, že rozhodně jeho bankovní konto nepřekypuje nějakými horentními sumami. Ti z vás, kteří Petra neznáte nebo nemáte vůbec tušení o tom, kdo to je: Ve světě je známý především jako fotograf a v Čechách také jako vědec, cestovatel a možná takový průkopník v létání s dronem. Petra sleduje na jeho sociálních sítích několik tisíc jeho fanoušků. Dá se ale tímhle měřit úspěch? Stal se počet sledujících na Facebooku a Instagramu měřítkem úspěchu v 21. století? Já věřím, že ne, nebo v to možná alespoň doufám, protože mám někdy pocit, že někteří lidé toto číslo (myslím tím počet fanoušků na Facebooku, Instagramu,  youtube a dalších) možná někdy prezentují jako ukazatel svého úspěchu. Ti z vás, kteří ale vědí, na jakém principu tyto sítě fungují, chápou, že počet fanoušků může být v dnešní době jen odrazem velikosti vašeho marketingového rozpočtu, který jste investovali právě do kampaní u vašich profilů na sociálních sítích. 

Pravdou ovšem zůstává, že právě díky těmto sociálním sítím můžou právě lidé, jako Petr Jan Juračka, dosahovat úspěchu. A to ne tím, že sbírají fanoušky, ale tím, že mohou dávat o sobě vědět. Že mohou prezentovat svou práci, a to vlastně v globálním měřítku. A ten počet sledujících, lajků a všeho, co tam sledujeme, to já už třeba vnímám mnohem víc jako to pozlátko úspěchu. Podle mě je to úplně stejné, jako když poměřujete úspěch podle toho, jaké máte auto, dům nebo jiné majetky. To, na čem si myslím, že záleží mnohem víc, je ta hodnota, kterou přinášíme prostřednictvím naší práce. Zda je tato hodnota v souladu s námi a zda díky ní přinášíme něco i celé společnosti. Pokud ano, tak potom bude následovat i odměna, ať už v podobě velkého počtu fanoušků, nebo v podobě hezkého auta. 

I velké společnosti a známé značky si už tohle uvědomují, a tak když mluvím například o influencer marketingu, tak i velké značky upřednostňují menší influencery s menším počtem fanoušků před mediálně známými osobnostmi, které mají na svých profilech statisíce, možná i miliony sledujících. Uvědomují si totiž, že ten mikroinfluencer může svou prací přinášet mnohem větší hodnotu, a zacílit tak sice na menší, ale zato kvalitnější publikum. 

Zkrátka a dobře to, že potkám na ulici někoho v mercedesu za pár milionů korun ještě nemusí znamenat, že se jedná o opravdu úspěšného jedince. Může to být jen odraz jeho jednorázového rozpočtu, který investoval do své prezentace. 

Proto si myslím, že Petr dokáže sám sebe považovat za úspěšného. Ne proto, protože má tisíce fanoušků na sociálních sítích, ale proto, protože dokáže tím, co dělá, přinášet nějakou hodnotu sám sobě a následně i celé společnosti. I díky tomuhle nastavení má za sebou Petr spousty velkolepých úspěšných projektů. Krátce jsme se o nich zmiňovali i v rozhovoru. Vedle toho, že se dost výrazně podepsal na studentském filmu, který získal Oscara, tak jeho fotku umístil Paulo Coelho na obálku své knihy, natočil několik filmů a projektů pro české televize, realizoval největší fotovýstavu v Národním muzeu, byl držitelem světového rekordu v letu dronem a tak dále a tak dále. 

Zkrátka a dobře Petr svou prací dosáhl mimořádných úspěchů. A jestli je jedna zásadní vlastnost, která mu k tomu pomohla a kterou na Petrovi obdivuji, tak je to rozhodně jeho zápal a nadšení, které dokáže do všeho, co dělá, investovat. Už jsem tuto Petrovu vlastnost zmiňoval v jedné z minulých epizod, kde jsem mluvil o entuziasmu, a krátce jsme to zmínil i v rozhovoru. Přijde mi opravdu až neuvěřitelné, jak se dokáže Petr nadchnout pro každou svou práci a dělat ji opravdu naplno. A sám v rozhovoru přiznal, že ne vždycky se mu do té práce chce, jakmile se ale přemůže a zjistí si další informace, dokáže tomu tématu nebo projektu naprosto propadnout a udělat zase něco mimořádného. Viz jeho nedávné fotografie Vyšehradu pro National Geographic.  

Úspěch celé společnosti je odrazem úspěchu každého z nás.

Myslím si že právě tento entuziasmus, umění nadchnout se pro věc, je něco, co se můžeme všichni od Petra učit. A vlastně to nemusí být tak složité tuto vlastnost v sobě probudit. Někdy stačí jen překonat ten první odpor, získat si trochu více informací, a pak se můžeme snadno dostat do flow a možná tak vytvořit také něco mimořádného, co nás bude naplňovat a bude přínosem i pro společnost, ve které žijeme, a tím se každý z nás bude cítit a stávat úspěšným. Úspěch celé společnosti je totiž odrazem úspěchu každého z nás. Na to bychom neměli zapomínat.

Tolik mé myšlenky a zamyšlení, které jsem si odnesl z rozhovoru s Petrem Juračkou, a určitě budu rád, když mi napíšete i vy váš názor a co jste si z rozhovoru odnesli. Psát mi můžete na můj e-mail, zde na web, a samozřejmě i na naše sociální sítě. Jestli Vás podcast bavil, budu rád, když jej budete sdílet nebo se stanete jeho odběratelem. Dáváte tím vlastně i mně najevo, že vám přináším svou prací nějakou hodnotu, a to je pro mě největší odměnou. 

© Lukáš Eder