Jak v minulosti objevit lepší budoucnost

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Je začátek zaří, kdy publikuji tuhle jubilejní dvoustou epizodu podcastu Myšlením na vrchol. Abych Vám řekl pravdu, když jsem začínal tvořit tuhle epizodu, podíval jsem se nejdřív jak je to dlouho, co jsem dělal tu předchozí jubilejní – tedy stou epizodu. A to bylo  6. května tohoto roku. Z jedné strany je to tak strašně moc nedávná doba, že by si člověk řekl, že to bylo skoro včera, ale z té druhé strany když si vzpomenu, co vše jsem od 6. května zažil, co vše se mi podařilo i nepodařilo, kolik nových lidí jsem poznal, kolik práce jsem zvládl udělat a to nejen na tomhle podcastu. 

 Když jsem tak nad tím přemýšlel, došlo mi vlastně, jak moc podceňujeme naše možnosti. A jak si velmi často nejsme schopni uvědomit, co vše jsme schopni dokázat a co vše jsme schopni získat za relativně krátkou dobu. Když jsem se tak díval na to datum šestého května, říkal jsem si, co jsem všechno do té doby kromě těch 99 podcastů ještě asi tak zvládl udělat? S kým jsem se potkal, kde jsem byl, co jsem viděl, co jsem řešil? Udělal jsem si opravdu poctivou hodinu sám pro sebe. Začal jsem u kalendáře, pak jsem si projel mailové komunikace, fotky na mém google drive, komunikace na Linkedinu s vámi, mými fanoušky a posluchači. Prostě jsem projel všechno, co nějakým způsobem zaznamenalo mohou aktivitu od 6. května. 

když jsem tohle udělal, zjistil jsem, že za ty vlastně necelé čtyři měsíce se událo tolik věcí, že kdyby někdo na začátku května řekl, že tohle všechno musím za čtyři měsíce zvládnout, tak bych si myslel, že je to zkrátka nemožné. Pak jsem zkoušel přemýšlet ještě dál a vrátil jsem se o jeden rok dozadu a opravdu se pečlivě zaměřil na všechno, co jsem za ten rok dělal, co jsem získal, koho jsem potkal, atd. Kdyby někdo před tím rokem řekl, co vše se může za jeden rok stát a co vše může člověk zažít, měl bych ho možná za blázna. A pak jsem si uvědomil, že znám lidi, kteří toho možná zvládli ještě mnohem víc, protože jsem za nimi viděl ještě větší a lepší výsledky. 

Čímž teď nechci říct, že bych nějak litoval, že jsem toho nezvládl víc, já jsem byl vlastně překvapený a jsem se svými výsledky docela spokojený, i když samozřejmě pořád mi tam hlodá takový ten červíček, že něco mohlo být trošku lepší, ale to tak nějak cítím, že to tak má být.

 Možná si teď říkáte, proč vám to vlastně říkám nebo kam teď mířím. Víte, když jsem viděl všechny ty zážitky, výsledky, místa, lidi a vše, co se událo za jeden rok napsáno na jednom papíře a pročítal jsem si ty vlastně ty vzpomínky, vzbuzovalo to ve mně takové krásné emoce. Když jsem prostě viděl, co vše se dá zvládnout za jeden rok, cítil jsem se prostě strašně dobře. Měl jsem najednou z ničeho nic takový pocit, že nic není nemožné. Kdybych si asi před rokem napsal, že tohle všechno chci za rok zvládnout, tak bych si myslel že to nejde. Ale ono to šlo a vlastně docela snadno a samo. Popadla mě vlastně taková nostalgická nálada. Měl jsem najednou takový dobrý pocit sám ze sebe, cítil jsem takové zdravé sebevědomí a říkal jsem si, co by asi tak mohlo být na tom seznamu příští rok? 

Jak jsem tak viděl ten seznam všeho co se podařilo, došlo mi, jak účinný nástroj to může být pro každého, kdo se snaží pracovat sám na sobě a být každý den alespoň o kousek lepším člověkem. A je vlastně úplně jedno, kde dnes jste a kolik jste toho za ten rok zažili. Každý tam bude mít nějaké úspěchy, hezké zážitky nebo vzpomínky. 

Za ten rok, během kterého jsem začal i s tvorbou podcastu Myšlením na vrchol, mi napsalo i několik posluchačů s dotazem nebo problémem, že nejsou schopni plánovat. Že se vlastně bojí si něco přát, když třeba pracují na svém vision boardu, tak se bojí tam něco napsat, aby jejich přání nebylo příliš ambiciózní a tím i demotivující. Zkrátka a dobře ti lidé mají problém s vlastní sebedůvěrou. Nevěří, že jsou schopni dosáhnout něčeho mimořádného. Napadlo mě proto, že jestli stále jsou mezi mými posluchači takoví lidé, tak – zkuste to taky. A klidně to zkuste i když si cítíte spokojení. Zkuste to přijmout jako mou malou výzvu k jubilejnímu dvoustému dílu tohoto podcastu. Udělejte si hodinku jen sami pro sebe, zalezte si někam do klidného kouta a otevřete všechny aplikace nebo něco, co si pamatuje vaší aktivitu za minulý rok. Já jsem třeba vůbec neřešil návaznosti těch událostí, prostě jsem jel jenom,  jak jsem to objevil, a popsal v heslech jednotlivé roční úspěchy a zážitky. Já jsem to fakt psal jen na obyčejný kus papíru a bylo to fakt dobrý. Tak to zkuste taky. 

A pak se klidně zkuste i vy se mnou podělit o vaší pocity a zážitky, které jste přitom získali. Většinou takové zhodnocení všichni děláme na konci roku a dáváme si pak nějaká předsevzetí a tak. Zkuste to schválně udělat vyjímečně te’’, zcela spontánně, jenom pro váš pocit. Možná že i vy sami zjistíte, že jste lepší než jste si mysleli a taky uvidíte, jak moc se vám podařilo vyrůst za pouhý jeden rok. Je to vlastně úplně jednoduchý nástroj, je to vizualizace pozitivních myšlenek a úspěchů a tím můžeme krásně trénovat pozitivní vnímání naší přítomnosti a budoucnosti. 

Tak co, přijmete mou výzvu a budete věnovat čas jen sami sobě? Jsem na to zvědavý. Když se budete chtít podělit o vaše pocity, můj mail je eder@firstclass.cz . Díky předem pokud se rozhodnete mi napsat, taky díky za pravidelný odběr podcastu a jeho sdílení na sociálních sítích. Doufám, že nejen tenhle, ale i těch dalších 200 dílů vám bude pořád dělat úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder