Může jediné slovo ovlivnit způsob našeho vnímání?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V předchozím podcastu jsem mluvil o myšlenkách, které jsem si odnesl z rozhovoru s Petrem Benešem. Ne že bych se chtěl teď znovu vracet k jeho příběhu, zůstala ale jedna myšlenka, kterou jsem v té předchozí epizodě nezmínil a která mi přijde docela zajímavá a dost podstatná. Petr v samotném závěru podcastu zmiňoval, že všichni jeho zaměstnanci měli zakázáno říkat slovo problém. Nikdo za ním nesměl přijít a říct mu, že nastal nějaký problém nebo že potřebuje vyřešit nějaký problém. 

Možná, že to někomu z vás přijde jako nepodstatná hloupost, když se nad tím ale chvíli zamyslíte, tak je to fakt důležité. Já jsem si o tom povídal ještě krátce s Petrem mimo záznam, když jsme ukončili nahrávání podcastu, a říkal mi, že skutečně byly takové situace, kdy mu někdo zaklepal na dveře, přišel se slovy ”šéfe, máme problém”. V tu chvíli byl vyhozen za dveře s tím, že se má vrátit, až bude vědět, jak to má správně říct, protože problémy v Petrově firmě neexistují. Lidé za ním museli chodit se slovy „nastala určitá situace“.  

Možná že si někdo z vás stále říká, co zrovna na téhle myšlence vidím tak zásadního, že mám potřebu se k ní vracet, a hned se k tomu dostanu. Tu zásadní překážku vidím především v té emoci, kterou máme zafixovanou, když jsme sami postaveni před řešení nějakého problému. Naše mysl, naše podvědomí, má totiž velmi tvrdě a hluboko zafixováno, že řešení jakéhokoli problému je velmi náročný proces. Ať si to chcete přiznat, nebo ne, vyřešit i sebemenší problém si od nás vyžaduje investici nějaké naší energie. Žádný problém se totiž nevyřeší sám. A tak už když slyšíme slovo problém, nebo pomyslíme na řešení nějakého problému, tak to v nás samo o sobě, zcela přirozeně, vyvolává negativní emoce. 

Možná že si to v tu chvíli ani neuvědomujeme, nebo si to nepřipouštíme, ale je důležité si uvědomit, že vědomě máme pod kontrolou jen 5 % kapacity naší mysli. Takže i když si teď možná říkáte, že vám to vůbec nedělá potíže pomýšlet na nějaké problémy nebo říkat, že musíte řešit nějaké problémy, tak věřte, že většinu vaší mysli to negativně ovlivňuje. 

Stejně jako totiž nejsem schopen ovlivnit, jaká myšlenka napadne mou mysl, tak ani nejsem schopen ovlivnit, jak bude moje podvědomá mysl reagovat na podněty, které spouštějí mé vědomé myšlenky. Můžu ale tyto podněty identifikovat, a pokud mě některé z nich negativně ovlivňují, mohu eliminovat jejich četnost. Třeba tím, že jen přejmenuji slovo, které může být tím podnětem, spouštěčem negativních procesů v mé mysli.

Několikrát jsem už ve svém podcastu zmiňoval, že podnikání vnímám už ze samotné podstaty věci jako neustálý proces řešení problémů. Pokud chcete uspět v nějakém oboru, prorazit na nějaký nový trh, musíte nejprve identifikovat problém a ten vyřešit. Když se vám to podaří, lidé vám utrhají ruce. Každý má rád, když někdo vyřeší problémy za ně, raději za to zaplatíme, než abychom se museli zabývat hledáním řešení nebo výrobou něčeho, co nám problém vyřeší. Tím, že objevíte řešení jednoho problému, tím vaše řešení problému nekončí, naopak začíná. Čekají vás totiž další tucty, možná stovky dalších problémů, které jako podnikatel nebo manažer budete muset řešit na denní bázi.  

A proto je takové podnikání nebo nějaká pozice na vysoké manažerské pozici tolik vyčerpávající. Jsme neustále vystaveni řešení nějakých problémů. I když si to nechceme vědomě připustit, i když si říkáme, že jsme zvyklí na řešení problému, že je to náš denní chleba, tak podvědomě to má na naši mysl špatný vliv a my jsme neustále nuceni sami sebe přesvědčovat, že tomu tak není. 

Naše mysl, a hlavně naše podvědomí se ale nenechají opít rohlíkem. Mají obrovskou sílu. Možná že i tohle si uvědomoval zrovna Petr Beneš a možná že už byl tolik unavený neustálým řešením různých problémů, že se jednoho dne rozhodl říct “dost, už nechci řešit žádné problémy”. No jo, ale jak to udělat? Podnikatel a manažer se jen tak problému nezbaví, nelze je ignorovat. 

Zkusil je ale přejmenovat a sám mi potvrdil, že od chvíle, kdy se naučil říkat, že vznikají jen situace, ale ne problémy, tak se jemu samotnému pracovalo mnohem lépe. Nejednou už neměl každý před sebou spousty problémů na vyřešení, ale jen nějaké situace, se kterými si musel poradit, nebo se jim nějak přizpůsobit. I takováhle úplná hloupost mu pomohla oprostit se od každodenního stresu, který je spojený s řešením různých problémů.  

Problémy prostě a jednoduše vymazal ze svého dne, který mu přináší spousty různých situací. Přijde mi to opravdu dobré a strašně moc mě zajímá, co si o téhle technice, nebo možná radě, Petra Beneše myslíte vy. Myslíte si, že je to úplná hloupost? Nebo si taky myslíte, že to skutečně může pomoci k pozitivnějšímu myšlení? 

Zkuste mi prosím schválně napsat váš názor třeba na můj e-mail nebo zde na wen. Určitě by mě zajímal pohled každého z vás, tak se o něj nebojte podělit. 

Budu se těšit na vaše zprávy, taky vám moc děkuji, pokud máte odběr podcastu třeba ve Spotify či jiné aplikaci, a ještě víc vám děkuji, pokud budete podcasty sdílet mezi vaše přátele. Píše mi opravdu čím dál více lidí, až mě to občas překvapí, kdo z vás mě poslouchá, proč mě posloucháte, a jak vám to pomáhá při vaší cestě za úspěchem, a to je pro mě tou největší odměnou. Díky ještě jednou a přeji vám všem krásný a úspěšný den.

© Lukáš Eder