Proč nejsme schopni efektivní práce v efektivní době?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Také máte občas pocit, že vám všechno hrozně dlouho trvá? Že pokud děláte nejen práci na počítači nebo nějakou administrativní činnost, ale také musíte zvládnout spoustu domácích prací, vše vám trvá déle než třeba před osmi nebo deseti lety?

Hluboká soustředěná práce, kdy se nenecháme rozptylovat naším okolím, je čím dál větší vzácností. Na mobily nám každý den skáčou stovky notifikací, neustále narušuje naši pozornost kontrola nových zpráv, hledání nějakých nových informací a podobně. Máme neustálou potřebu sledovat aktuální dění, aby nám něco náhodou neuteklo. Zkuste se zamyslet a podívejte se do svého mobilního telefonu, kolik komunikačních aplikací tam máte staženo a kolik různých chatů vám neustále posílá notifikace na nové zprávy. Máme pocit, že stažením nějaké aplikace nebo vytvořením nějaké firemní chatovací skupiny zvýšíme produktivitu naší společnosti, ale ve výsledku se často děje pravý opak. 

Zakládáme nové chatovací skupiny třeba ve WhatsAppu nebo Slacku s cílem, abychom zvýšili efektivitu naší komunikace s kolegy, a tím i efektivitu práce. Paradoxem ovšem je, že často se děje pravý opak. Čím více aplikací máme staženo, čím více komunikačních nástrojů používáme a čím více máme aktivních chatů, tím více dostáváme různých upozornění nebo notifikací, a to nám jen ubírá velký díl naší pozornosti.  

A tak se ptám sám sebe, čí je tohle vlastně chyba. Způsobuje to moderní informační doba a s ní spojené technologie? Je to snad chyba našeho prostředí, že nepřeje hluboké a poctivé práci? Já si myslím, že chyba je jednoznačně v každém z nás a v celé naší společnosti, a to ne v tom, že vyvíjíme nové technologie nebo že si stahujeme aplikace, ale především v tom, že nejsme schopni dostatečně rychle reagovat na změnu prostředí, ve kterém žijeme. Že nejsme schopni přizpůsobit naše chování prostředí, které jsme si sami vytvořili.

Zkuste se v duchu vrátit například o 100 let zpátky a zamyslete se nad tím, jak vypadal život drtivé většiny lidí v tehdejší moderní společnosti. Pokud lidé nepracovali jako dělníci v nějakých menších továrnách, tak byli zemědělci na polích. Tak jako tak vykonávali podstatnou část dne nějakou fyzickou činnost. Lidí, kteří pracovali někde v kancelářích, byla drtivá menšina. 

Lidé po staletí přizpůsobovali veškerou svou činnost prostředí, ve kterém žili, na polích pracovali podle přírodních cyklů, které se pravidelně střídají: jaro, léto, podzim, zima. Dokonce i školní docházka byla přizpůsobena těmto cyklům. Proč si myslíte, že máme dodnes letní prázdniny? V létě probíhá sklizeň a žně, je hodně práce na polích, a tak děti nemohly vysedávat ve škole, musely pomáhat. A když přišla zima a příroda odpočívala, odpočívali i lidé, protože byli závislí na prostředí a museli se mu přizpůsobit. Pak jsme ale začali toto přirozené prostředí měnit, lidé se začali přesouvat z polí do továren. Pak jsme začali automatizovat procesy v těchto továrnách a lidé se začali přesouvat od fyzické práce více a více k činnostem mentálním. Vymysleli stroje, aby za ně udělaly tu nejtěžší a nejnamáhavější práci, a začali trávit hodiny svého času každičký den vysedáváním, v posledních desetiletích pak hlavně u počítačů. Doba se postupně zrychlovala. Stejně tak komunikace. Čím dál větší nároky byly a jsou kladeny na naši psychiku a menší nároky na naši fyzickou zdatnost.

Najednou jsme zjistili, že populace tloustne, že je tu zvyšující se trend onemocnění, jako jsou cukrovka, cévní choroby, bolesti zad a další. Je zřejmé, že lidem chybí fyzická práce, pohyb, a že by se měli více věnovat svému tělu. Vymysleli jsme tedy další stroje, na kterých bychom mohli cvičit, a tak vznikla moderní fitness centra, kam chodíme pravidelně pečovat o svou fyzickou schránku – aby nás z toho věčného vysedávání u počítače nebolela záda a cítili jsme se alespoň trochu fit. Pochopili jsme, že pokud jsme se uchýlili k fyzicky pohodlné práci, tak musíme nějak kompenzovat nedostatek pohybu.

Předpokládám, že většině z mých posluchačů přijde ten popsaný vývoj zcela logický. Zkuste se teď ale zamyslet nad tím, co jsme udělali za posledních deset let pro to, abychom přizpůsobili naše chování prostředí, které jsme si tady sami vytvořili.

Byl bych nerad, aby to vyznělo v tom smyslu, že nějak hodnotím nebo soudím dnešní dobu. Není tomu tak a absolutně mi to nepřísluší. Ta doba tady prostě je, taková, jaká je, jakou jsme si ji sami vytvořili, a mám dvě možnosti, co mohu udělat, pokud chci v takové době obstát a stát se úspěšným. Buď se jí musím přizpůsobit, nebo změnit okolní prostředí. To jako jedinec mohu udělat velmi těžko. Asi si nedokážeme ani představit, že by lidé dobrovolně měnili prostředí a ubírali si každý ze svého pohodlí, které jim moderní technologie přinášejí. Takže nám zbývá to zmíněné přizpůsobení.

Jak ale na něj? Pokud to opět beru zcela selským rozumem, tak cíle máme prakticky všichni pořád stejné, obecně řečeno. Našimi cíli je dosáhnout nějakého zlepšení, nějakého růstu za určité časové období. Jediné, co se mění, je rychlost a velikost našeho růstu. Chceme růst stále rychleji, ale přitom pro to nemáme vytvořeno správné prostředí, protože to dnešní – přetechnizované a s velkým důrazem na neustálou komunikaci – nám ubírá mnoho z naší pozornosti, takže ve výsledku není potom možné udělat stejně kvalitní, nebo dokonce kvalitnější práci než před deseti lety, pokud se nepřizpůsobíme dnešnímu prostředí. 

A právě tomu bychom se měli začít aktivně a vědomě věnovat. I když se to už možná trošku děje – proto tady máme dnes tolik koučů, proto vám možná Apple gratuluje, pokud zkrátíte svůj čas strávený na mobilu. Chci hlavně říct, že bychom se neměli spoléhat na to, až nám někdo řekne, že jsme dobří, protože netrávíme tolik času u monitoru. Pokud sami chceme efektivně růst a odvádět kvalitní práci v co nejkratší době, měli bychom se naučit přizpůsobovat své chování okolnímu prostředí. Zkuste se někdy vědomě zaměřit na to, kolikrát se necháte během dne vyrušit vaším prostředím a přicházíte tak o vzácnou pozornost. Zkuste si schválně na jeden den zablokovat veškeré notifikace a určete si jen určité časové bloky, kdy se budete věnovat zprávám a sociálním sítím, a pak zkuste porovnat množství práce, odvedené za tento den, s prací vykonanou v běžný pracovní dnem. Myslím si, že není nutné hádat, kdy té práce zvládnete víc. 
Tolik tedy mé dnešní zamyšlení nad současnou dobou. Budu rád, pokud se podělíte i vy se mnou o svůj názor na toto téma. Dokážete přizpůsobovat své chování dnešní dynamické, moderní a až přehnaně informační době? Kdo je pánem vašeho času a vašeho chování? Vy, nebo vaše prostředí? Svoje zprávy a zkušenosti mi můžete nechat zde na našem webu nebo klidně i v mém e-mailu. Opravdu mě to zajímá, budu rád za každý názor, a pokud si myslíte, že by moje podcasty mohly bavit a zajímat někoho ve vašem okolí, nebojte se je sdílet. Díky moc za to, nezapomeňte si nastavit odběr Myšlením na vrchol ve vaší aplikaci a taky nezapomeňte mít úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder