Filozofie, která i vám pomůže rozjet vlastní startup

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Setkal jsem se v posledním podcastu s Michalem Hoškem a povídal si s ním o jeho kariérní cestě manažera. Jednou větou by se možná dala Michalova cesta shrnout jako cesta kluka z paneláku až na pomyslný vrchol manažerské pyramidy. Setkávání se s takovými lidmi mě moc baví, vždy si z toho odnesu i něco nového pro sebe, co mě může nějakým způsobem pozitivně ovlivnit. 

Připadalo mi skoro až neuvěřitelné a úsměvné, když jsem se dozvěděl, jak moc se Michal věnoval kultuře Kaizen, o které jsem mluvil v předchozích epizodách. Bylo to opravdu neplánované a říkal jsem, že to nemůže být náhoda. A je to tak, nic není náhoda. V rozhovoru kromě svého příběhu zmiňoval Michal i techniky, které s Kaizenem přímo souvisejí, respektive z něj vycházejí. Techniky, které se učil od zkušenějších manažerů a následně je praktikoval ve firmách, kde on sám působil. Hodně zmiňoval například Lean, Scrum nebo Six Sigma. 

Upřímně řečeno jsem o těchto technikách předtím jen slyšel, přece jen se více zabývám obchodem než projektovým řízením, takže mi tato témata nejsou zase tak blízká. Nicméně jsem si uvědomil, že spousta posluchačů podcastu zmiňované techniky vůbec nemusí znát, takže jsem se rozhodl si o nich nastudovat víc a něco málo vám o nich i předat. 

Pokud si zadáte do vyhledávače na Googlu slovo Lean, vyjede vám spousta článků a  informací. Lean jako takový je filozofie, která vychází z kultury Kaizen, tedy z kultury neustálého zlepšování se. Pokud se nějaký podnik nebo organizace rozhodne přijmout a zavést tuto filozofii, znamená to, že vedle neustálého zlepšování  se je jejich cílem také zamezit zbytečnému plýtvání. Já jsem to pochopil tak, že vedle stálého zlepšování jak produktu, projektu, tak i například efektivity a produktivity přemýšlíte také o udržitelnosti a vyvarování se zbytečného odpadu, zbytečných prostojů atd. Vlastně čím více jsem si o filozofii Lean četl, tím více se mi líbila. 

Michal v rozhovoru zmiňoval například Lean Manufacturing nebo Lean Six Sigma. To už jsou ovšem jen přívlastky, kterými lze rozdělit, v jaké oblasti metodu aplikujete. K těmto zmiňovaným přívlastkům můžete přidat ještě Lean Management, Lean Leadership nebo třeba Lean Startup a spousty dalších. 

Původ, nebo možná spíš největší známý rozvoj celé filozofie, je stejně jako u Kaizenu v Japonsku v Toyotě. A možná na tom postupu opravdu něco bude, když je Toyota už léta ceněna jako nejhodnotnější automobilka na světě.  

Pochopil jsem, že řízení projektů a lidí na základě přístupu Lean je velmi podobné agilnímu řízení. Tedy takovému, kdy máte před sebou spoustu neznámých a potřebujete vyjít na trh například s nějakou pilotní verzí svého produktu či služby, abyste mohli začít sbírat zpětnou vazbu od zákazníků a následně svou službu dále vylepšovat. Vlastně tedy chápu, proč je metoda Lean oblíbená právě u startupových firem, je to efektivní způsob, jak přivést na trh první MVP, začít sbírat zpětnou vazbu a zlepšovat produkt. 

Většinou když přemýšlíme o nějakém našem projektu a jeho vývoji, máme v hlavě takové to klasické strukturované přemýšlení a řízení projektu. Tak jak jsme na to možná zvyklí z klasických korporací nebo výrobních podniků. Ve světě známé jako waterfall, Češi si to ale pojmenovali – jak se říká hezky česky – po svém, jako zákon padajícího… však vy víte čeho a já nebudu sprostý. Waterfall má samozřejmě své opodstatnění, spousta firem na něm vyrostla, spousta firem na tomto řízení úspěšně funguje léta.

Je to systém, který je silně zakořeněný v naší kultuře, vlastně už od systému našeho vzdělávání, kdy jsme byli léta učeni, že pokud chceme něčeho dosáhnout a někým být, musíme se na to roky připravovat, trénovat a učit, a až potom se z nás někdo stane. Podle toho, jak jsme se připravili a byli pilní ve svém studiu, dostaneme papír na odpovídající vzdělání. Možná je ale často problém právě v tomto systému. Například při vzdělávání, kdy se léta učíme a připravujeme na to, abychom se někým stali, ale vlastně ani nevíme, kým se opravdu stát chceme. Rozumíte, jak to myslím? Léta pracujeme na našem studiu, rozvíjíme sami sebe, ale ve většině případů vlastně nevíme proč. Pracujeme na nějakém produktu, ale vlastně sami nevíme, jaký produkt nám na konci ve skutečnosti vyjde, kým se opravdu staneme. Dokážete si představit, oč snadnější by možná mohlo být naše studium, pokud bychom hned na jeho začátku řekli, kým se v závěru chceme stát a co bychom chtěli dělat? Osvojili si základní dovednosti a parametry, tím se z nás stalo takové naše první MVP, začali danou věc opravdu dělat, získávali na práci zpětnou vazbu, a až na jejím základě se dále učili a zlepšovali?

V klasickém rozvoji projektů a řízení se při nějaké chybě hledá konkrétní viník. Potřebujeme na někoho ukázat prstem a říct, že to on to udělal špatně nebo že tady je ta chyba. Co tím ale získáme, když na někoho ukážeme? Vrátíme snad čas? Dokážeme zajistit, aby se daná chybu už neopakovala? Možná že daný člověk by chybu nemusel vůbec udělat, pokud by měl včas zpětnou vazbu na to, co dělá. Nikdo přece nedělá chyby dobrovolně a rád.   

V rámci filozofie Lean je základem neustálé sbírání zpětné vazby, abychom byli schopni se pořád zlepšovat a posouvat. A když už se nějaká chyba stane, nehledá se viník v jednotlivci, ale v systému jako takovém. Na té technice se mi asi nejvíce líbí, že každý, kdo je zařazen do procesu, by měl myslet na zákazníka. Že vlastně každý by se měl cítit být kompetentní na to, aby přemýšlel o zákaznickém zážitku. Nejen lidé v obchodě a v marketingu, ale klidně i ve výrobě. 

Abych byl naprosto upřímný, nedokážu si představit, co vše obnáší zavedení metody Lean do firmy, nemám s tím zkušenosti, ale jak jsem říkal, jako filozofie je mi to velmi sympatické. Rozhodně však budu rád, pokud je mezi posluchači někdo, kdo má s  touto technikou zkušenosti a chtěl by se o ně podělit s dalšími posluchači na nějakých konkrétních případech. Určitě mi napište, pokud byste měli chuť přijít na krátký rozhovor a podělit se třeba o konkrétní situace, kdy jste aplikovali Lean nebo jinou podobnou metodu ve své firmě. 

Budu se těšit na vaše zprávy, dělají mi radost, stejně jako sdílení mého podcastu a jeho odběr. Když jsem s ním v lednu začínal, ani se mi nezdálo o tom, že bude mít tohle mé povídání na konci září skoro 30 000 posluchačů za jeden měsíc. Díky moc za to, že jste i vy mezi nimi a že se mi nebojíte dávat zpětnou vazbu, aby mohl být každý další díl jen lepší a mohl vám stále dělat úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder