Základní kroky k osvojení průkopnické metody efektivního růstu

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V předchozí epizodě mého podcastu jsem mluvil o průkopnické metodě Kaizen. Jejím cílem je dosáhnout velkých změn, produktivity a efektivity výroby na základě postupných a drobných krůčků.

 Na webových stránkách kaizen.com se můžete podívat na úvodní video a přesnou definici této metody. Kaizen má dokonce i svůj institut a samotnou metodu proslavil před třiceti lety Masaaki Imai, který napsal průkopnickou knihu s názvem Kaizen – klíč ke konkurenčnímu úspěchu Japonska. Na zmiňovaném webu najdete také video s tímto inspirativním pánem. 

Metoda Kaizen ale není rozhodně aplikovatelná jen ve firmách a výrobních podnicích, její uplatnění jistě najdeme i v našem osobním životě a prakticky na každé cestě za jakýmkoliv úspěchem. V poslední epizodě jsem zmiňoval, že klíč k zavedení Kaizenu se skrývá především v systematičnosti, disciplíně a týmové práci. Možná právě proto má metoda Kaizen sedm základních kroků, které vám budou pomáhat aplikovat její zásady ve správné formě. A tomu bych se chtěl věnovat dnes.

Kaizen jako takový je prostě cyklus neustálého zlepšování, je to vlastně neustálý koloběh, který nemá konce, nezná cílovou pásku. Samozřejmě v ideálním případě. Když se totiž naučíte aplikovat metodu Kaizen jak v osobním, tak profesním životě, bude vám pomáhat žít v přítomném okamžiku, být tady a teď, protože se naučíte mít radost ze samotné cesty za úspěchem, ne jen ze zdolání vysněného cíle. Věřím, že Kaizen může být pro mnohé lidi účinnou metodou, jak bojovat proti „cílovému feťáctví“. 

Pojďme se teď ale podívat na slibované základní kroky, jež vám budou pomáhat vytvořit takový automatizovaný cyklus neustálého zlepšování. Prvním krokem, který byste měli ve firmě zavést, je, že musíte do procesu tvorby vaší firemní kultury zapojit úplně všechny zaměstnance a kolegy. Každý se musí cítit součástí celého procesu a nikdo by se neměl bát říct svůj názor, dát nějaký návrh. Autoritářství v Kaizenu prostě nefunguje. Jakmile se vám podaří zapojit všechny zaměstnance ve firmě, musíte zajistit, aby se každý z nich cítil oprávněný mluvit o problémech, které ve firmě vidí. Klidně na ty problémy udělejte i nějaký brainstorming, nebojte se o nich mluvit. Nejhorší problémy a potíže jsou asi ty, o kterých se ví, ale o kterých se nesmí mluvit, protože o čem se nemluví, jako by nebylo. To ovšem neznamená, že neexistují. 

Samozřejmě že nemůžete zůstat jen u mluvení o problémech. Stejně jako svým lidem dáváte kompetence o potížích hovořit, musíte jim dát i kompetence přinášet možná řešení. Opět na ně můžete udělat brainstorming, nějaký kruh. Zeptat se lidí ve firmě, jaké řešení daného problému navrhují. Umějí problém vyřešit? Povzbuzujte je, aby přicházeli s řešeními. A především – přestože vy si možná myslíte, že je to hloupost a nebude to fungovat, nechte je jejich řešení aplikovat do praxe. Možná že daný problém nevyřeší, ale pokud vám svým řešením nezpůsobí nějakou velkou škodu, získají vaši zaměstnanci pocit, že opravdu mohou být ve firmě kreativní, zkoušet nové věci. A také získají novou zkušenost, protože udělají chybu a sami zjistí, že jejich řešení nefunguje. Pokud chcete, aby lidé pod vámi rostli, musíte je nechat růst – a dělat chyby zkrátka a dobře k růstu patří. 

Na co byste rozhodně neměli zapomenout, je měřit výsledky a účinnost daných řešení nebo zlepšení. Nedělejte věci jen pro dobrý pocit, jen pro, jak se říká, „nice to have“. Chcete-li opravdu dosahovat účinných změn, musíte změny analyzovat a měřit, protože „co neměříš, to neřídíš“, jak říkal Petr Beneš v nedávném rozhovoru. Já třeba vím, že tohle je pro mě potíž, protože nejsem analytický typ, potřebuji tedy vždy mít u sebe někoho, kdo mi řekne: Hele, dává to ještě smysl? Díval jsi se taky na čísla a výsledky, nebo to jen děláš pro pocit? Takže rozhodně měřit.

Jakmile si ověříte, že vyzkoušené změny přinesly očekávané ovoce, musíte z nich ve své firmě udělat standard. Jakmile si ověříte funkčnost, nesmí to být už pro nikoho novinka, ale běžná praxe. Ve chvíli, kdy zjistíte, že jdete správnou cestou, všem to řekněte: Objevili jsme způsob, jak dělat něco lépe, takové jsou výsledky, takový to bude mít přínos pro firmu a od této doby je to náš standard, není to už novinka a je potřeba zajistit, aby se s touto praxí ztotožnili všichni lidé v týmu a přestali ji vnímat jako něco nového, ale naopak už zcela běžného. Nevím proč, ale lidé se často neradi učí něco nového, víte, ono je to totiž bolí, někam růst, ale to je dobře. Abyste jim ten růst usnadnili, nemluvte o tom jako o novince. No a na závěr musíte dohlédnout na to, že se z vašeho běžného standardu stane opravdu zvyk a že se mu každý přizpůsobí. Nezapomínejte, že Kaizen je o drobných změnách, a pomocí drobných změn dosahujeme mimořádných výsledků jen ve chvíli, kdy jsou tyto změny násobeny a opakovány. Určitá multiplikace těchto změn je tedy alfou a omegou celé metody Kaizen.

Tohle tedy byly dnešní základní kroky, které by možná i vám mohly pomoci osvojit si metodu Kaizen. Určitě mi prosím dejte vědět, zda pro vás i tato epizoda byla nějak přínosná a možná vám i pomohla v dosahování velkých cílů. Napsat mi můžete na e-mail, můj linkedin profil, ale klidně i komentář zde na webu nebo na našich sociálních sítích. A jestli si myslíte, že by tato epizoda někomu pomohla, určitě se ji nebojte sdílet. Díky moc za všechna sdílení, všechny komentáře a mějte úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder