Jak fungují změny a proč z nich máme strach?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Pamatuji si, jak jsem ještě jako student na střední průmyslové škole nastoupil na dvoutýdenní povinnou praxi k zakládacímu stroji do továrny v Mladé Boleslavi. Tehdy jsem to pokládal za absolutní ztrátu času a hroznou otravu. Dnes jsem zpětně za tuto zkušenost moc rád, zjistil jsem totiž, co doopravdy v životě dělat nechci. Podobné pocity vděku zažívám i při vzpomínce na letní brigádu v továrně, která pro Škodovku zajišťovala nazouvání, expedici pneumatiky na výrobní linky. Nebyla to vůbec lehká práce, osm hodin jsem stál u pásu a jen zakládal disky kol z palety na pojízdný pás. 

Asi sami uznáte, že na podobné práce nepotřebujete žádnou přehnanou kvalifikaci, vzpomněl jsem si ale na situace, které jsem při těchto a dalších podobných pracích zažíval a které jsem dříve nechápal. Viděl jsem během těch prací spousty zbytečných úkonů a podobných věcí, které práci jen ztěžovaly, zhoršovaly, případně snižovaly její efektivitu. A přestože jsem tehdy už věděl, že je to pro mě jen dočasná práce, měl jsem ambice navrhnout určité změny, protože jsem měl pocit, že si tím jednak práci zjednoduším, ale také že se té práce udělá mnohem víc, zvýší se její efektivita. Tvrdě jsem však narazil. Tehdy jsem to nechápal, ti lidé, co byli na obdobných pozicích už léta a samozřejmě měli mnohem víc zkušeností, nechtěli o nějakých změnách nic slyšet, vůbec je nezajímalo, že by byly přínosem jak pro firmu, tak i pro ně samotné. Většinou jsem slyšel slova typu: „No na takovýho mladýho ambiciózního blbce jsme tady čekali, víš co, dělej, co máš, a hlavně se nám tady nesnaž nic měnit.“

Tenkrát jsem tomu nerozuměl. Proč mají takový přístup? Vždyť by jim to ulehčilo jejich těžkou práci! Dnes už to chápu, protože už rozumím známému českému rčení „zvyk je železná košile“.

Už totiž vím, že lidé obecně nemají změny rádi, nechtějí o nich ani slyšet. Nastavení každého z nás je už tak nějak od přírody proti všem změnám. Nemáme je rádi, máme z nich obavy a strach. Protože nevíme, co nám změny přinesou. 

Když se ale nad tímhle pozastavím, je toto nastavení každého z nás přesným opakem principu a zákonu, podle kterého funguje svět a vše okolo nás. My všichni se nějakým způsobem měníme, i příroda se mění a přizpůsobuje svému prostředí, aby mohla dále růst, sílit a rozvíjet se. Život na zemi a jeho úspěšný vývoj jsou postavené na principu změny, protože změna je přece život. 

V tomhle smyslu si myslím, že naší velkou nevýhodou jsou právě naše emoce, a především potom naše ego, které se úplně nejvíc brání všem změnám. A nelze mu to mít za zlé, je to jen princip naší ego obrany. Cílem našeho ega je, že nechce být sníženo, nepřeje si být vystaveno situacím, ve kterých by se mohla ukázat nějaká naše slabina nebo nízká kompetence. A tak se ego brání. Třeba tím že v nás pěstuje averzi proti všem změnám.

Změna je ale přece život, ten je plný změn. Pokud bychom v našich životech nic neměnili, stále bychom žili někde v jeskyních a honili se za divokou zvěří nebo sbírali kořínky. Pokud tedy chceme růst a rozvíjet se, musíme dělat změny, pokud je neděláme, stagnujeme, zůstáváme na jednom místě a nejdeme vpřed. 

Touha po změně, její realizace a pevné přesvědčení v pozitivní vývoj patří k typickým vlastnostem mimořádně úspěšných lidí a lídrů v jakémkoliv oboru. Tito lidé totiž jednoduše pochopili, že pokud chtějí změnit svůj život k lepšímu, musí změnit především něco v samotném svém životě a nemohou jen čekat na jednom místě a doufat, že zlepšení přijde samo. 

Už několikrát jsem ve svém podcastu zmiňoval, že naši synové chodí na ScioŠkolu. Víte, jaké je hlavní a základní heslo těchto škol? To heslo zní: „Změna je trvalý stav.“ Pokud se nad ním zamyslím, jsem přesvědčený, že přesně vystihuje princip úspěšného života, a jsem rád, že už odmala učí tomuto principu i naše děti. Když si vzpomenete na klasické vzdělávání, které zažila většina z nás, byl tam nějaký prostor na změny? No vůbec ne, paní učitelka to takhle učí 40 let a tak to prostě je, na změnu není místo.

Zkrátka a dobře, lidé neradi slyší o změnách a neradi nějaké změny sami dělají. Každá změna totiž s sebou nese obláček nejistoty a my více přemýšlíme nad tím, co bychom mohli ztratit, než nad tím, co bychom mohli získat. A tak nás přemýšlení nad případnými ztrátami vede k závěru, že je lepší zůstat tam, kde jsem, a mít raději své jisté než něco měnit. 

Někdy jsme ale ke změnám donuceni náhlými okolnostmi, které ohrozí náš současný stav, to naše pohodlí, a v takovém momentě jsme najednou ochotni začít jednat a pustit se do změn. Někdy ale už může být pozdě. Myslím si, že příkladů jak z osobního, tak byznysového života máme okolo sebe teď víc než dost, všichni se nacházíme v období plném změn, které nás nutí začít opravdu jednat. 

Výhodu dnes mají ti, kteří už se změnami začali dříve a byli na ně připraveni. Jsou to podnikatelé, kteří si uvědomili, že nelze neustále růst a že musí přijít útlum, propad, na který budou potřebovat nějaký finanční polštář. Jsou to obchodníci, kteří chápali, že v dnešním rychlém online světě už nelze dělat obchod jen v kavárnách u kafíčka. Jsou to prodejci, co v tomto světě viděli novou příležitost, nespolehli se jen na offline prodej svých produktů a služeb a byli ochotni investovat spoustu energie i prostředků do změny prostředí, do změny svého chování, ale i chování celé společnosti. A o těchto podnikatelích dnes slyšíme nejvíc. 

Typicky si můžete všimnout v politice, jak politici využívají tohoto strachu ze změn. Pokud bych to shrnul jednou větou, většina z dnešních úspěšných politických stran hlásá: Nebojte se, umřete tak, jak jste byli zvyklí, jen budete bohatší a budete se mít lépe. V principu je to ale přece hloupost, takhle svět nefunguje. Ale já to chápu, ono hlásat změny a být v tom úspěšný není v dnešní době vůbec jednoduché. A proto bych se rád v dalším podcastu Myšlením na vrchol podíval na pár tipů, které i vám mohou pomoci začít aktivně prosazovat nejen změny ve svém osobním životě, tam to totiž tak složité zase není. Mnohem složitější je prosadit je ve svém týmu nebo i širší společnosti. K tomu ale zase příště. Do té doby mi můžete napsat, jak bojujete se změnami ve svém životě vy, nebo se klidně podělit o příběh, který vás naučil chápat princip změn v životě a pracovat s nimi. Pravidelní posluchači, co mají třeba odběr podcastu ve své aplikaci, už znají můj mail eder@firstclass.cz. Psát mi můžete i na sociálních sítích Business Leaders a tam také můžete, pokud budete mít chuť, můj podcastu sdílet a možná tím i někomu dalšímu udělat úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder