Které dvě věci nám pomohou najít správnou cestu a řešit potíže?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V poslední epizodě jsem vám přinesl záznam přednášky Báry Bühnové z konference Business Leaders „Věřily, že můžou“. Konference se uskutečnila v lednu 2018 a vystoupily na ní úspěšné ženy z několika různých oborů. Pro pravidelné posluchače podcastu Myšlením na vrchol není tato konference žádnou novinkou. Mohli jste zde už slyšet například záznam Simony Kijonkové, zakladatelky Zásilkovny, nebo přednášku Petry Plemlové, podnikatelky a maminky pěti děti a dvou e-shopů, unuo a unuodesign. I Petra má za sebou velmi silný životní a podnikatelský příběh. 

Dnes bych se ale rád vrátil právě k přednášce Báry Bühnové, a to především k tomu, v čem si myslím, že může její příběh a přednáška z konference inspirovat každého z nás, respektive co jsem si z její přednášky já odnesl. 

Ná Bářině příběhu mě asi nejvíce zaujal moment, kdy vypráví, jak se rozhodla pro studium informačních technologií, aniž by o nich cokoliv věděla, a to ještě v době, kdy se mělo za to, že IT je svět zasvěcený především a hlavně mužům. I Bára sama přiznala, že tenhle fakt jí pomohl, aby se v daném odvětví, světě IT, stala nějakým způsobem úspěšnou. Chápu to vlastně tak, že právě vědomí toho, že vstoupila do světa, kde není příliš mnoho žen, ji motivovalo, aby v takovém světě uspěla. Sama o tom mluvila tak, že nechtěla udělat ostatním holkám ostudu, a tak si nemohla dovolit neuspět. 

Opravdu teď nevím, jak to Bára sama tehdy cítila, kdybych měl dnes tu možnost, rád se jí na to zeptám. Někde v rozhovoru s ní jsem ale četl, že se pro informační technologie rozhodla hlavně proto, že je vnímala jako perspektivní obor. Dalo by se tak možná říct, že se rozhodovala na základě čistě racionálního úsudku, aniž by k oboru měla nějaký osobní vztah, osobně si ale myslím, že ji k tomu muselo přece jen něco táhnout, možná nějaký vnitřní hlas, nějaká intuice, která jí napovídala, že tohle je směr, kterým by se měla vydat, přestože o oboru neví prakticky vůbec nic a nemá s ním žádné zkušenosti. Kdo ví, jak to tehdy bylo, tohle je jen má myšlenka. Dokážu si ale představit, že to tak mohlo být, jen si zatím Bára potřebovala možná dosadit ten racionální úsudek, kdy si říkala, že jde o perspektivní obor.

A proč o tom teď vlastně mluvím? Víte, když se pokusím zamyslet nad tím, jak se většina z  nás rozhoduje o tom, co bychom v životě chtěli dělat nebo jakým směrem se vydat při cestě za úspěchem, tak mnohem častěji přemýšlíme racionálně. Tím chci říct, že si vybíráme podle oboru, se kterými máme zkušenosti, nebo třeba podle toho, co nám doporučuje naše okolí, co nám například říkají naši rodiče či lidé ve škole. Vydáme se potom na svou cestu za úspěchem podle těchto racionálních úvah, doporučení a myšlenek, ale tak nějak se nám nedaří v daném oboru dosáhnout mimořádného úspěchu, nebo ještě lépe – vnitřního naplnění. Protože s danou činností třeba nemáme spojené nějaké dobré emoce, nebo spíš nám ta činnost pozitivní emoce nepřináší, a tak se necítíme vnitřně naplněni.

Chtěl bych tím říct, že někdy, když nevíme kudy kam, když přemýšlíme, jakým směrem se vydat, neměli bychom se bát naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Zažíváte takový zvláštní pocit, svrbění někde v břiše, když se zamyslíte nad nějakým oborem nebo činností, se kterou nemáte reálně žádné zkušenosti? Říká se, že střeva jsou náš druhý mozek, a občas se vyplácí druhý mozek poslouchat. Je to totiž právě váš vnitřní hlas, intuice, co vám napovídá, že tohle je správný směr. A to, že s tímto směrem, tedy oborem, nemáte žádné zkušenosti, a odrazuje vás to tedy se oním směrem vydat, to už je spíš hlas vašeho ega, které má možná strach, že by mohlo být sníženo, bude-li postaveno před novou výzvu, se kterou nemá zkušenosti. 

Nebojte se tomuto hlasu naslouchat, a už vůbec se nebojte toho, že by vás zavedl před překážku, kterou nejste schopni zvládnout. Je to přesně naopak – zvládnete mnohem víc, než si vaše ego myslí. 

Další věc, kterou jsem si uvědomil při Bářině přednášce a utkvěla mi v paměti, byla síla komunity, o které Bára mluvila. A teď se opět dostáváme k síle prostředí, o kterém tak často mluvím zase já a které má nesporný vliv na naše úspěchy. Věřím totiž, že právě fakt, že si Bára vybrala obor, jehož prostředí tehdy nebylo pro ženy zcela typické, byl příčinou jejího mimořádného úspěchu. Je možné, že kdyby byl svět IT tehdy pro ženy již zcela běžný a Bára by přišla do prostředí a komunity plné žen, tolik by ji to nemotivovalo. Dnes by mohla být velmi dobrou a úspěšnou programátorkou, dosáhla by ale tak mimořádných úspěchů? To je samozřejmě otázka, na kterou je těžké dnes hledat odpověď. V každém případě si i Bára uvědomuje, jak náročné bylo pro ni samotnou v takovém prostředí uspět, a možná právě proto se dnes aktivně věnuje vytváření komunity žen v rámci neziskové organizace Czechitas. Právě tato komunita pomáhá ženám a dívkám proniknout do světa IT, a to v různých oblastech tohoto odvětví. I jedna z mých kolegyň ve First Classu je členkou této komunity a aktivně pracuje na svých dovednostech a objevuje obor, do kterého by bez ní pronikala jen s velkými obtížemi. 

Síla komunity je tak jednou z dalších věcí, které jsem si odnesl z Bářiny přednášky. A je v zásadě úplně jedno, o jakém oboru se zde bavíme. Komunitu můžete vytvářet kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv oboru. A taková komunita může pomáhat vám samotným, ale i dalším lidem s podobnými obtížemi, podobnými cíli a vizemi. Protože v rámci komunity můžete problémy a jejich řešení sdílet, sbírat zpětnou vazbu, a tím si navzájem usnadnit cestu za úspěchem. I proto Petr Casanova začal před deseti lety rozvíjet komunitu firstclass.cz a následně komunitu businessleaders.cz. Abychom mohli všichni společně sdílet své potíže a všichni společně hledat i jejich řešení. 

Proto se nebojte i vy sami přispívat do komunity Business Leaders. Můžete napsat svůj názor do komentářů na našem Facebooku, můžete mi napsat mail, podělit se o své příběhy, ale i problémy, potíže, a zkusit si navzájem přinášet nějaká řešení. I proto dělám každý den podcasty Myšlením na vrchol, abych vás inspiroval k úspěchu, vyzval vás k aktivitě, abychom společným sdílením v rámci naší komunity hledali řešení všech překážek. Mám tedy radost z každé takové aktivity, která vede ke sdílení v naší komunitě, díky moc za to. Doufám, že i pro vás to dává stále smysl a dělá úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder