Proč je mentální inventura zásadní pro náš růst?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Říká se, že dnešní průměrný manažer udělá za jeden den tolik rozhodnutí jako běžný člověk ve středověku za celý svůj život. S tím, jak se zrychluje doba, ve které žijeme, zvyšují se i nároky na naše soustředění a především potom nároky na dělání důležitých rozhodnutí. Komunikačních nástrojů a aplikací máme v dnešní době už tolik, že pokud bychom chtěli, můžeme s nimi klidně strávit celý den. Celý jeden den můžeme věnovat komunikaci s lidmi, aniž bychom museli vytáhnout paty z domu. Samozřejmě že v současné situaci, kdy je spousta z nás zavřená doma a kolegy zná už pomalu jen díky online přenosům, tuto možnost oceníme.

  Moderní technologie nám z jedné strany dávají do rukou obrovské příležitosti a usnadňují nám život, ale z druhé strany nám také hodně berou. To, co nám berou nejvíce, je především naše pozornost, protože všichni žijeme ve světě plném rozptýlení. Dalo by se říct, že na tomto rozptýlení se už pomalu, ale jistě stáváme totálně závislými. Máme neustálou potřebu se bavit, máme neustálou potřebu získávat informace, vědět, co se děje ve světě, a přitom nevidíme, co se děje v naší bezprostřední blízkosti.

Jedním z velkých následků tohoto chování v dnešní moderní době je, že velmi snadno získáme pocit maximálního vytížení. Máme pocit, že nic nestíháme, že máme hromadu práce, skáčeme z jednoho rohu do druhého, ale ve výsledku nemáme nic hotové. Připadáme si jako křeček v kleci, co naskočí do toho malého kolečka, ale už neví, jak z něj vyskočit ven, jak to kolečko zastavit, protože když přestane běžet, spadne a to kolo ho utluče a semele. Jak bychom ale měli vyskočit? Jak se vymanit z toho krysího závodu a začít dělat věci, které mají opravdu smysl?

Víte, já se vám musím k něčemu přiznat. Jsem hrozný bordelář. Pokud byste viděli můj pracovní stůl, asi byste jen kroutili hlavou, pokud byste si sedli ke mně do auta, bude to velmi podobné. A jsem takový odmalička, vždycky jsem obdivoval spolužáky, kteří měli třeba úhledně srovnaný penál. Pamatuji si na jednoho, co měl v penále vyrovnané pastelky podle velikosti, tedy podle toho, jak byla která z nich ořezaná. Toho jsem já nikdy nebyl schopen a obdivoval jsem každého, kdo toho schopen byl. Problém byl samozřejmě v tom, že čím větší nepořádek jsem měl ve věcech, tím déle mi trvaly úkoly, pro které jsem dané věci potřeboval, protože jsem trávil více času jejich hledáním než samotnou prací na daném úkolu. Ani nevíte, kolikrát jsem se snažil být jako ti moji spolužáci, kteří měli ve věcech vždy pořádek. Ale prostě jsem to nedokázal, vždycky když jsem něco dodělal, honem jsem naházel věci do penálu a do tašky a už jsem šel dělat něco jiného. Pak ale vždycky přišla chvíle, kdy už byl ten můj chaos ve věcech i pro mě neúnosný, a tak jsem si udělal takový generální úklid a měl jsem sám radost z toho, jak mám vše srovnané a jak se mi najednou lépe pracuje. No a tento generální úklid ve věcech, ten držím i doposud. Jednou za čas prostě přijde chvíle, kdy se po mém pracovním stole, po mém autě, garáži, po mé pracovní ploše v počítači prožene hurikán, co vše uklidí a přerovnává věci na své místo. A to se to pak panečku pracuje.

Možná si teď říkáte, proč vám to tady vyprávím, a já se k tomu hned dostanu. Stejně jako mám občas nepořádek ve svých věcech, jsem totiž schopný udělat si nepořádek i ve své hlavě. A mám tak trochu pocit, že podobný nepořádek – v dnešním tak rychlém světě plném náhlých rozhodnutí a neuvěřitelného množství informací – má spousta z nás. 

Představte si svou mysl jako pracovní stůl, který se neustále plní nejrůznějšími úkoly, zápisky, projekty, na kterých pracujete. Ze začátku, když toho máte méně, to zvládáte snadno třídit a ukládat, pak vám ale najednou začnou úkoly přibývat. Kolegové vám je začnou pokládat všude možně na stůl, vy se v nich začnete přehrabovat, až se v té hromadě papíru naprosto ztratíte. I takto může dopadnout vaše mysl. Můžete si ji sami totálně zaneřádit a úplně v ní ztratit přehled. Představte si svou mysl jako pracovní prostor. Dokázali byste dlouhodobě podávat skvělý pracovní výkon v zabordeleném prostředí? Asi jen stěží, viďte.

A proto si myslím, že právě v dnešní době je důležitější než kdy dříve udělat si ve své mysli pořádek. Srovnat si všechny myšlenky na správné místo, abychom neztráceli čas chaotickým přehrabováním se právě v nich a mohli dále růst. Abychom byli schopni dělat správná rozhodnutí a dokázali se soustředit v jeden moment na to, co je opravdu důležité, je dobré si jednou za čas uklidit v hlavě a udělat si tam takovou malou inventuru.

A tahle inventura, to vůbec není žádná složitá věc, stačí nám na to jen tužka, papír a chvíle klidu jen sami pro sebe. Žádné sociální sítě, žádné rozptylování. Teď přišel čas úklidu, a abychom uklidili pořádně a z gruntu, musíme se věnovat jenom této činnosti. Jakmile budete mít tyto tři věci, tedy tužku, papír a čas jen sami na sebe, můžete se s chutí pustit do úklidu, do své mentální inventury.  Kdyby vás zajímalo, jak na to nebo jaký způsob používám pro mentální inventuru já, pusťte si zase zítra další epizodu Myšlením na vrchol. A pokud posloucháte podcasty zpětně, můžete se na ni rovnou vrhnout. Ať už je to tak, nebo tak, v obou případech budu velmi rád, pokud mi dáte vědět, třeba zprávou u nás na webu businessleaders.cz, zda si taky sami uklízíte pravidelně ve své mysli a jaké nástroje na to používáte. Předem díky za vaše zprávy stejně jako za odběr a sdílení mého podcastu. Vše mi to dělá velkou radost a jen doufám, že i vám stále dělají moje podcasty úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder